S Honzou Muchowem o poděbradské harfě, režiséru-morčeti a kapele snů

 

Kdyby mu prý někdo před dvaceti lety řekl, že bude vystupovat na jednom pódiu s komorní filharmonií, hlasitě by se rozesmál. Tento okázalý sci-fi scénář se však za pár dní držiteli několika Českých lvů v Poděbradech vyplní. Jan P. Muchow, jedna z ikon české filmové hudby, představí v rámci festivalu Soundtrack projekt The Antagonists. Ten přinese průřez jeho tvorbou ve výjimečném spojení osobností naší hudební scény a symfonického orchestru.

 

/muchow_638x276__Váš poděbradský koncert The Antagonists nese v podtitulu slogan „hear the movies, watch the music". Kdy jste naposledy hudbu skutečně „sledoval"?

To bylo letos na karlovarském filmovém festivalu, kde měl workshop skladatel James Howard. Tehdy jsem opravdu hudbu fascinovaně sledoval. Jinak je ale ten slogan spíš slovní hříčka. Chtěl jsem tím pojmenovat, že na koncertu v Poděbradech může divák vidět hudebníky hrát filmovou hudbu, kterou ve filmech jen slyšeli. A tedy, obrazně řečeno, poslechnout si některé části filmů.

 

Před pár dny vám vyšla bilanční kompilace mapující vaši tvorbu pro české filmy (Samotáři, Grandhotel, Jedna ruka netleská ad., pozn. red.). Jak se zrodil nápad na vydání této desky a především pak na její „přetavení“ v živý koncert?

První impulz přišel při jednom rozhovoru po fotbálku. Kamarád se mě zeptal, proč nekoncertuji se svou filmovou hudbou, když už se jí věnuji přes 20 let. No, a já se toho tehdy chytl. První byla idea koncertního provedení mé filmové hudby, a až později, když jsem se o chystaném projektu zmínil na Supraphonu, mi nabídli vydat i souhrnnou kompilaci.

 

Budou se nějak lišit aranže skladeb, které znají lidé z filmů, od koncertního provedení?

Ano, akcentoval jsem zpívané skladby. Navíc, koncerty výhradně instrumentální filmové hudby bývají někdy divácky „nekomunikativní“. Nicméně zahrajeme i instrumentální témata z filmů jako Grandhotel, Václav nebo Normal.

 

Speciálně pro tento koncert v Poděbradech jste vytvořil kapelu The Antagonists…

Každý správný filmový příběh má svého protagonistu a minimálně jednoho antagonistu. Já jsem protagonistu v podobě své filmové hudby už měl, tak jsem začal hledat partnery, abychom vytvořili ten správný filmový příběh. Oslovil jsem kolegy, se kterými jsem v průběhu let spolupracoval nejčastěji. K mé velké radosti je výsledná sestava kapelou mých snů. Ema Brabcová a Václav Havelka zpívají, Marek Doubrava hraje na kytaru, klavír a pomáhá mi s koncertními aranžemi, Jan Janečka  bude za bicími a Marie Dorazilová s Jenovéfou Bokovou nás doprovázejí na cello a housle.

 

A jaká bude vaše role?

Já budu hrát na basu a kytaru.


Už jsem si myslel, že budete dirigovat symfonický orchestr; i když to si moc dobře představit nedokážu…
To já taky ne (smích). Je pravda, že kdyby mi někdo před 20 lety řekl, že budu vystupovat na jednom pódiu s filharmonií, asi bych se dost hlasitě rozesmál a snažil se mu vysvětlit, že asi došlo k omylu. A doporučil mu Pink Floyd. Ale na spolupráci s Komorní filharmonií Pardubice se těším moc! Mému naturelu je totiž komorní hudba asi vůbec nejbližší.

 

Jak bude vypadat doprovodná videoprojekce koncertu?

S Jaromírem Vondrákem, zvaným VJ Clad, jsme se domluvili, že nebudeme jen otrocky pouštět sekvence filmů. Samozřejmě, že filmový materiál využívat budeme, ale bude autorsky zpracován. Někde je využito specifické vizuality konkrétního snímku, jindy se pracuje jen se symboly nebo s obrazem z kamer snímajících dění na pódiu.

 

Pojďme ještě k vaší studiové tvorbě. Podle čeho si vybíráte, když se rozhodujete, zda na nabídku ke složení filmové hudby kývnete?

Jsou režiséři, se kterými bych pracoval, i kdyby jako scénář přinesli telefonní seznam (úsměv). A jsou scénáře, ke kterým bych dělal hudbu, i kdyby to byl film režírovaný morčetem. Když mám pocit, že rozumím příběhu, stylu vyprávění nebo cítím nadšení režiséra, není proč váhat. Film miluji a rád se podílím na vyprávění filmem.

 

Předpokládám proto, že z nového festivalu Soundtrack musíte být nadšený. Byl jste se loni podívat na jeho nultém ročníku?

Minulý rok jsem v Poděbradech bohužel nebyl. Ale o nultém ročníku jsem věděl a sledoval ho na dálku. Michala Dvořáka upřímně obdivuji. Nejen, že je to výborný skladatel a hudebník, ale dokáže svou pozitivní energií a pracovitostí dávat do pohybu nápady, které by mnozí považovali za nerealizovatelné. Filmová hudba má totiž schopnost oslovit diváky častokrát silněji než film samotný.

 

Nakonec trochu fikce: pro jaký hudební nástroj byste sáhl, kdybyste měl napsat krátkou hudební upoutávku na město Poděbrady?

Nevím přesně proč, ale první nástroj, po kterém bych sáhl, by byla harfa. Možná kvůli fontáně v parku, no fakt nevím (úsměv).

 

A kdyby byla hudba tělesným orgánem, který by to byl?

Uff, vy mě nešetříte…(smích). Samozřejmě, že podle mě je hudba srdcem. K její tvorbě se sice bez fungujícího mozku neobejdete, ale pro její vnímání je srdce nejdůležitější…


Text: Aleš Kubelka
Foto: www.rockandall.cz


SOUNDTRACK PODĚBRADY

SOUNDTRACK PODĚBRADY

Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií / 24. – 27. srpna 2017

celý článek >>>

PROGRAM FESTIVALU SOUNDTRACK 2017

PROGRAM FESTIVALU SOUNDTRACK 2017

Podrobný program čtyřdenního mezinárodního festivalu filmové hudby a multimédií na všech deseti stanovištích.

celý článek >>>

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 2. díl

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 2. díl

Pokračování článku, který vznikl k letošnímu 110. výročí narození spisovatele Jaroslava Foglara.

celý článek >>>

Poděbradské „poklady“ 8. díl

Poděbradské „poklady“ 8. díl

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY