Do Poděbrad míří skutečný poklad – jedna z nejcennějších středověkých listin České republiky

 

Smlouva krále Jiřího z Poděbrad s francouzským králem Ludvíkem XI. o přátelství a spojenectví, aneb jediný originální původní dokument zachovaný v Čechách související s mírovým projektem „husitského krále“ z roku 1464, bude v neděli 2. března k vidění v poděbradském muzeu.


oslavy dne podebradUkrývá se v unikátním podzemním železobetonovém „bunkru“ za čtyřmi pancéřovými dveřmi spolu s dalšími vzácnými listinami archivního fondu Archiv České koruny, prohlášeného za národní kulturní památku. Druhý březnový den se za nejpřísnějších bezpečnostních opatření na devět hodin přemístí do Poděbrad, kde ji bude možné zhlédnout v muzeu. V následujících dvou dnech pak její věrnou kopii. „Listina o přátelství a spojenectví českého a francouzského krále je mimo jiné vůbec jedinou smlouvou, která kdy byla uzavřena výhradně mezi českým a francouzským králem,“ říká k tomu PhDr. Denko Čumlivski z Národního archivu, odborný správce fondu Archiv České koruny.

Na úvod si zopakujme výchozí historická fakta, která vzniku smlouvy o přátelství a spojenectví mezi francouzským a českým králem – na pozadí mírové mise krále Jiřího – předcházela.

Je 16. května 1464 a z Prahy se vydává poselstvo krále Jiřího z Poděbrad pod velením Albrechta Kostky z Postupic a králova zahraničního poradce Antonia Mariniho z Grenoblu. Jeho posláním je především získat francouzského krále Ludvíka XI. pro mírový projekt českého krále a jeho uskutečnění. Poselstvo s sebou veze nejen pověřovací listiny od českého, ale také polského a uherského krále, jakožto výsledek předchozích jednání. „Cílem bylo jednak prosadit u francouzského krále – který měl mít hlavní slovo – projekt mírového spolku evropských křesťanských panovníků, majících řešit případné konflikty uvnitř spolku mírovými prostředky. Návrh, iniciovaný králem Jiřím a rozpracovaný Antoniem Marinim, byl navenek zaměřen proti Turkům, kteří vážně ohrožovali Evropu. V prvé řadě však šlo o jednu z diplomatických akcí krále Jiřího na obranu legality českého kališnictví. Jiří se realizací spolku snažil znemožnit mezinárodní izolaci sebe jako krále – ‚kacíře‘ a svého státu papežskou kurií. Vyřazením papeže jako politické síly z evropské politiky chtěl zřejmě řešit otázku pravověrnosti ‚kalicha‘ na fóru evropských světských panovníků a případně také zabránit další křížové výpravě proti ‚kacířským‘ Čechům. To byl onen, řekněme, maximální cíl, a pak tu byl druhý, minimální, ale v té době velmi důležitý, a sice obnovení přátelských a spojeneckých smluv mezi francouzským a českým králem a mezi Francouzským a Českým královstvím, jež měly tradici už z lucemburské doby. Uzavření nové smlouvy by totiž znamenalo, že francouzský král uznává Jiřího z Poděbrad za legitimního českého panovníka a ‚poslušného syna‘ římské církve,“ vysvětluje archivář a historik Denko Čumlivski.

O přátelství s Jiříkem francouzský král stál

Koncem června 1464 české poselstvo zastihlo francouzského panovníka nedaleko města Abbeville. Jednání zahájila audience u krále dne 30. června, k níž došlo v tvrzi Dompierre. „Ludvík XI. byl velmi schopný panovník a stejně jako Jiří z Poděbrad měl napjaté vztahy s papežskou kurií a problémy s domácí opozicí. Českého krále sice chápal jako jednu z klíčových panovnických osobností Evropy, předního státníka a politika, ale jeho mírový projekt, v tehdejší době nereálný, nakonec pod silným tlakem papežské kurie nepodpořil, také z toho důvodu, že konkuroval podobnému projektu křížové protiturecké výpravy papeže Pia II. z roku 1463. Navíc v průběhu cesty poselstva do Francie papež vydal 16. června 1464 na krále Jiřího půhon – pohnal ho před papežský soud, aby se hájil z obvinění z kacířství, což mimořádně zkomplikovalo situaci. V napjaté atmosféře, za velmi bouřlivých jednání s francouzskou královskou radou, v níž měli hlavní slovo vysocí preláti, stoupenci papežské politiky, rada mírový návrh českého krále zcela zamítla,“ uvádí doktor Čumlivski.

Francouzská královská rada se současně postavila proti obnovení přátelské smlouvy mezi oběma králi, ale Ludvík XI. se o ni osobně zasadil. „Buď komu libo nebo žel, já chci s králem českým dobře býti a s ním v přiezeň a v přátelstvie vstúpiti,“ údajně pronáší sám král 15. července při slyšení na tvrzi Neuville. Dne 18. července 1464 pak byl v nedalekém západofrancouzském městě Dieppe, ležícím na břehu moře, naplněn druhý cíl mise, a to uzavření smlouvy o přátelství a spojenectví mezi českým a francouzským králem. Listina byla podepsána a zpečetěna Ludvíkovými zplnomocněnci a rádci – rytířem Hugem z Bournasel a mistrem Robertem Biote (část pečeti prvně jmenovaného se na listině dochovala do současnosti). Za zvýšeného tlaku papežské kurie na francouzského krále a jeho radu a po vydání půhonu na českého krále to byl pro české poselstvo skutečný úspěch.

V závěru diplomatické mise Albrecht Kostka z Postupic dovedl poselstvo do Čech a pak na Moravu, kde v Brně 12. nebo 14. září 1464 králi Jiřímu uvedenou smlouvu předal.

Archiv České koruny – největší archivní poklad České republiky

Zmíněná listina je unikátní hned v několika směrech. Především je jediným originálním původním dokumentem zachovaným v České republice úzce spojeným s mírovým projektem krále Jiřího. Sám návrh mírového projektu (skládá se z úvodu a 23 článků) se dochoval pouze v několika opisech, uložených v zahraničí.

Nejspolehlivější je text z register polské královské kanceláře Kazimíra IV., zvaných „Metryka koronna“ (svazek XI), o něž pečuje Archiwum glówne akt dawnych ve Varšavě.

O detailech průběhu poselstva i samotných jednáních bychom mohli pouze spekulovat, nebýt deníku Jaroslava, panoše Albrechta Kostky z Postupic, který s ním čtyřměsíční pouť v roce 1464 absolvoval. Právě z jeho zápisků pochází i výše uvedené prohlášení francouzského krále.

„Listina o přátelství a spojenectví francouzského a českého krále se z Brna dostala na Karlštejn, do státního pokladu Českého království a českého státu – zemí České koruny. Jádro pokladu tvořily korunovační klenoty a korunní archiv, obsahující nejdůležitější listiny, jež získali držitelé státní moci ve starém českém státě – králové a později stavové. Korunní archiv, dnes známý jako archivní fond Archiv České koruny, od roku 1988 národní kulturní památka, je uložen v Národním archivu, hlavním a ústředním státním archivu České republiky. Sám Jiří z Poděbrad listiny korunního archivu často využíval. Například pro potřeby poselstva vyslaného do Francie roku 1464 nechal opsat z korunního archivu smlouvy Karla IV. a Václava IV. s příslušnými francouzskými králi, jež jsou dodnes v archivu uloženy,“ doplňuje archivář a dodává, v čem je smlouva dále výjimečná. „Jedná se o smlouvu uzavřenou výhradně mezi českým a francouzským panovníkem. Dohody uzavřené Karlem IV. nebo Václavem IV. byly pro francouzského krále především smlouvami s římsko-německým králem či císařem, který byl současně také českým králem, kdežto Jiří byl pouze českým králem,“ podotýká Čumlivski. Jako zajímavost přidává fakt, že důležité středověké listiny byly převáženy složené v truhlici nebo v koženém vaku, a to písaři nebo notáři, kteří doprovázeli poselstva a věděli, jak s nimi zacházet.

Poprvé (a naposled) mimo Prahu

Pergamenová listina, která bude v Poděbradech ke zhlédnutí v neděli 2. března, byla ve druhé polovině 20. století pro veřejnost vystavena v Praze, a to celkem třikrát, v letech 1958, 1988 a 2001, nikdy však mimo Prahu. „Takto vyvezena do regionálního muzea listina dosud nebyla. Poděbradským občanům se nabízí jedinečná příležitost vidět mimo Prahu jeden z nejvzácnějších dokumentů pozdně středověkého českého státu. Dosud se tak nestalo a zřejmě v budoucnu už nikdy nestane, jde o naprostou výjimku, o které se dlouho uvažovalo a vyjednávalo, neboť je to velké riziko,“ zdůrazňuje archivář. Vzhledem k tomu se nemůže vyjádřit ani k bezpečnostním opatřením, která budou cestu vzácné listiny provázet. Ta je v Národním archivu uložena vedle Zlaté buly sicilské a dalších vzácných dokumentů fondu Archiv České koruny unikátním způsobem v podzemním trezoru velikosti školní třídy za čtyřmi pancéřovými dveřmi. „Listiny tohoto fondu jsou uloženy netradičním způsobem, tak zvaným Buijtenenovým systémem, ve svislé poloze, v ochranném pouzdru, oboustranně kryté průhlednou fólií typu Melinex. V relativně bezprašném trezoru je klimatizačním zařízením vytvořeno stálé mikroklima: přibližně 14 °C a 55 % vlhkosti. Před uložením do ochranného pouzdra došlo k ošetření listin špičkovými konzervátory a restaurátory Národního archivu,“ popisuje Denko Čumlivski.
Věrohodná kopie listiny (faksimile), která bude k vidění v poděbradském muzeu 3. a 4. března, byla zhotovena koncem osmdesátých let minulého století v Bratislavě a také ona je velmi cenná. V pražském Národním archivu je umístěna ve vitríně v bezprostřední blízkosti vstupu do trezoru, kde se nachází originál.

Obecná mírová organizace evropských křesťanských států

U zrodu projektu stál český král Jiří z Poděbrad a projekt pak rozpracoval jeho hlavní autor, králův zahraniční poradce Antonio Marini z Grenoblu, Francouz italského původu. Marini o navrhovaném projektu jednal s polským králem Kazimírem IV., vyjednával s uherským králem, vévody burgundským a milánským a dalšími evropskými činiteli. Zajímavostí je fakt, že Antonio Marini bral neúspěšné vyjednávání s francouzským panovníkem Ludvíkem XI. v létě roku 1464 o mírovém projektu za osobní neúspěch a již se z Francie do Čech nevrátil.

Smlouva o přátelství a spojenectví českého a francouzského krále

Jaký byl její další osud? Král Jiří převezl listinu z Brna do Prahy, odtud byla ještě za jeho vlády přemístěna na Karlštejn a uložena do korunního archivu ke korunovačním klenotům. V roce 1619 byla převezena na Pražský hrad, v polovině 18. století – v rámci centralizace – Marie Terezie nechala převézt podstatnou část archivu spolu s touto listinou do Vídně. Tady listina zůstala až do roku 1920, kdy se vrátila do Československé republiky. V roce 1921 se dostala do Archivu země České, který v té době spravoval korunní archiv a sídlil v hlavní budově Národního muzea na Václavském náměstí.  Roku 1933 (1934) se archiv přestěhoval do nově vybudované archivní budovy na dnešní třídě Milady Horákové 133 v Praze 6, kde se nachází dodnes. Budova náleží Národnímu archivu.

Archiv České koruny (korunní archiv)

Jde o archiv starého českého státu, tj. českého panovníka a později i českých stavů, obsahující kromě listin a listů, jejichž příjemci byli čeští králové, respektive čeští stavové, také listiny určené jiným fyzickým a právnickým osobám a další písemnosti různého typu. Čítá na 2 500 listin, nejstarší pochází z roku 1158, druhou v pořadí je tak zvaná Zlatá bula sicilská z roku 1212. Nejmladší listina je z roku 1935. Součástí korunního archivu – prohlášeného roku 1988 za národní kulturní památku – je i latinsky psaná pergamenová smlouva o přátelství a spojenectví mezi francouzským a českým králem a Francouzským a Českým královstvím z 18. července 1464, která má inventární číslo AČK 1710.

Článek uvádí na pravou míru informace o listině, jež se váže k mírové misi Jiřího z Poděbrad z roku 1464, a které o ní byly dosud v PN nezáměrně nepřesně zveřejněny.

Text a foto: Monika Langrová

 

 

 

 

OSLAVY DNE PODĚBRAD 2014

 

Neděle 2. března

8.00–17.00 Polabské muzeum v Poděbradech, výstavní prostor Kunhuta
Mimořádná jednodenní výstava vzácné listiny – Národní kulturní památky
1464 – Smlouva krále Jiřího s Francií

Přátelská a spojenecká smlouva uzavřená na pozadí mírové mise mezi Českým a Francouzským královstvím v Dieppe 18. července 1464
Vstupné: 10 Kč

9.00–10.00 Československá církev husitská (Dr. Horákové 561/44)
Bohoslužba na počest 550. výročí mírové mise Jiřího z Poděbrad – přímý rozhlasový přenos ČRo2

11.00–12.00 Divadlo Na Kovárně
Scénické čtení rozhlasové hry Dlouhá cesta – o poselství krále Jiřího
Účinkují: Otakar Brousek ml., Pavel Nový, Ladislav Županič, Marta Hrachovinová a herci DS Jiří
Vstupné zdarma

14.30 Jiřího náměstí
Položení věnců k pomníku Jiřího z Poděbrad


Pondělí 3. března – úterý 4. března

8.00–17.00 Polabské muzeum v Poděbradech, výstavní prostor Kunhuta
Výstava faksimile přátelské a spojenecké smlouvy na pozadí mírové mise mezi Českým a Francouzským královstvím z roku 1464
Vstupné: 10 Kč


Úterý 4. března

10.30 Koutecká ulice u přejezdu
Poklep na základní kámen poděbradského nadjezdu s hejtmanem Středočeského kraje

19.30 Divadlo Na Kovárně
Večer výročních cen
Předání výročních městských cen významným osobnostem města

 

 

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY