Historie, současnost a budoucnost topolů v našem městě

 

V jednom z minulých vydání PN jsme si všichni mohli přečíst článek kritizující záměr pokácet deset vzrostlých stromů taxonu Populus Nigra (pyramidální topol) v areálu TJ Bohemia Poděbrady. Diskuze poměrně hlasitě rezonovala i na sociálních sítích i na oficiálním FB profilu města Poděbrady.


topolyPři akcích, kdy je nutno odstranit takto velké stromy, jde o pochopitelnou reakci, nicméně tato by měla být podmíněna důkladnou znalostí problematiky celé věci. Rád bych tímto způsobem tedy objasnil některá fakta.


Historie masivní výsadby a využívání topolů v městském prostředí počala již v počátcích vzniku Československé republiky a pokračovala průběžně po celé období mezi oběma světovými válkami. Podstatou výsadeb bylo velmi rychlé zazelenění intravilánu a prostoru města, zejména v okolí cestních sítí a podél říčních niv, nicméně používaly se i jako koncová výsadba tehdejších hranic měst. Je třeba si uvědomit, že po první světové válce naše nová republika rozhodně nebyla oázou zeleně. Válka a předchozí průmyslová revoluce vykonaly své. Naše město rozhodně nebylo výjimkou a dobové fotografie tento fakt ukazují v plné nahotě. Ne nadarmo se topol, ale i jiné rychle rostoucí stromy v odborné terminologii nazývají pionýrskými dřevinami, jejichž účelem je rychlý nárůst hmoty a zeleně. Bohužel nevýhodou pionýrských dřevin, topolů zejména, je nízká životnost. Celý plán výsadeb byl koncipován tak, že pionýrské dřeviny zajistí během 20-25 let kýžený zelený efekt a postupně se během několika let tyto stromy odstraní a zároveň nahradí dlouhověkými dřevinami. Bohužel druhá světová válka tento záměr překazila, doba následující řešila zcela jiné problémy než nějaké topoly. Bohužel ve stejné výsadbě se pokračovalo i po válce, důvodem používání neperspektivních dřevin nebyla snad ani neznalost, jako spíše nedostatek vhodného sadařského materiálu.


Dosti historie, zkusme citovat odborné prameny:

Topol vlašský (syn. Italica, Nigra) je světlomilný strom, který nesnáší hustý zápoj. U starších stromů (již mezi 20–40 lety) dochází k odlamování i zdravých větví (v tomto životním stádiu nastává křehnutí dřeva, navíc všechny větve svírají ostré úhly, tato úžlabí jsou riziková), proto je v intravilánu a v meziblokové zeleni doporučována obmýtní doba okolo 20 let, v parcích 40 let. Lze ho předržet do 60–80 let, ale pouze na lokalitách, kde nikoho neohrožují padající větve.
Dostatečnou provozní bezpečnost topolu vlašského lze krátkodobě zajistit redukčním řezem zmenšujícím rozměry koruny (obvykle o 1/3), ovšem jen za předpokladu, že fyziologická vitalita topolu je na optimální úrovni, nebo je jen mírně snížená, a kmen není oslaben rozsáhlou hnilobou dřeva. To jsou předpoklady pro vytvoření menší náhradní a stabilní koruny, a tím i obnovení funkcí stromu, včetně funkce okrasné. Přibližně po 5–8 letech je nutné redukční řez opakovat, případně ještě více snížit korunu – dle stavu kmene.
Topol vlašský se vysazuje často ve stromořadích podél silnic, kolem hřišť a v intravilánu. Dovede vytvořit bariéru proti prachu a hluku. Výborně snáší suché městské prostředí. Nejvhodnější je ale jako solitéra. V alejích by vzdálenost stromů neměla být menší než 8–10 m. Hustěji vysazené stromy vytvářejí v pozdějších létech velmi úzké koruny, které v dolní části prosychají a jsou netvárné. Na rozdíl od jiných topolů zůstává vždy mezi korunami prostor a nejsou schopny srůst v kompaktní stěnu.

 

Tímto článkem bych chtěl říci, že výměna topolů v intravilánu města je záležitost, která nás nemine, a která je z provozně bezpečnostního hlediska nutná a nezbytná. Ostatně již v roce 2011 proběhlo kácení téměř 200 havarijních stromů, taktéž převážně topolů.


Naším společným cílem by dle mého neměla tedy být snaha složitě a draze zachraňovat již neperspektivní a dendrologicky málo hodnotné dřeviny, ale využít stávajícího generelu zeleně, který tyto záležitosti řeší a nabízí nám vhodnější taxony stromů i místa vhodná k jejich výsadbě.


Text: Jaroslav Štěpán, člen zastupitelstva města Poděbrady

Foto: Monika Langrová

(21. 3. 2019)

 

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY