Duben – měsíc kvetoucích dubů i různých taškařic

 

Pojďte s námi nahlédnout do života našich předků. Jaké práce na polích a zahradách na ně čekaly v měsíci pověstném svou proměnlivostí?


dubenV dubnu byly polní práce naplno rozeběhnuté. Někde se dosívala jarní řepka, trochu lnu a konopí, sázely se brambory a pak bylo třeba okopávat cukrovku a „požinovat“ bujné ozimy. Ošetřovaly a „sádrovaly“ se kyselé louky, bylo plno práce v zahradách s pletím a obíráním housenek. Počasí bylo už natolik příznivé, že se mohly pořádně vyvětrat a vyčistit sklepy, vymést perny a mlaty ve stodolách, opravovat vozy a polní nářadí.


Duben – měsíc kvetoucích dubů – je i časem aprílového, proměnlivého počasí, které hospodářům dělalo nemálo starostí. „V tomto měsíci jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost a protož tak stále proměnlivé povětří, že sotva v celém roku takové se nalézá.“ Tato charakteristika počasí z doby před 150 lety stále platí. Vždyť v dubnu bývá z celého roku nejnižší průměrný tlak vzduchu a pronikající k nám chladný arktický vzduch se tu setkává s poměrně už teplým počasím a intenzivním slunečním zářením. Jak praví staré přísloví „Ženská chuť, panská láska a dubnové počasí jsou vždy nestálé“.


A protože jarní polní práce v tom čase bývaly už v plném běhu, dával si hospodář pozor hlavně na dubnové sněhy a deště, které „pole hnojí a požehnání přinášejí“. Podle starých pranostik totiž „je-li duben bez deště – schází to všude“. Větrný a suchý duben přislibuje hojnou sklizeň a bohatou úrodu ovoce. „Hodně-li duben větrem duje – stodola se naplňuje“. Také občasné bouřky v dubnu zvěstují definitivní konec mrazů, dobré léto a veselý a hojný celý rok. Staří sadaři věřili, že kolikátého dne v dubnu zasadí stromek, za tolik roků ponese ovoce.


První a poslední dubnový den byly odedávna spojovány s různými taškařicemi, dovolenými a nedovolenými šprýmy a žertovnými posílkami. Známí šprýmaři vyváděli své okolí „aprílem“. S oblibou se posílalo pro komáří nebo muší sádlo, pro zaječí peří, hodinářský kyt, semtele nebo sembulík. Často se na tyto naivní vtipy dali nachytat i vážní dospělí, což budilo zvláštní veselost a dlouho se o tom povídalo. Tento zvyk prý není českého původu, pronikl sem z ciziny. Veselá nálada, provázející různé žertovné kousky, a smích, tropený si z „nachytaných“, snad nejlépe vyjadřovaly atmosféru času, v němž jaro už nadobro zahnalo nevlídnou zimu.


Ke konci dubna jsou v lidovém kalendáři ještě dva významné svátky – 23. dubna svatého Vojtěcha, dokonce historicky spojeného s tímto krajem, a následující den svátek svatého Jiří. K prvně jmenovanému svátku byly zaznamenány i staré zvyky a praktiky, vázané hlavně na holuby. S holoubaty čarovala děvčata, aby si pojistila svého milého. Holubáři prováděli na svatého Vojtěcha takovouto praktiku: na dlouhé bidlo připevnili liščí kůži a vyháněli jí ze svých holubníků všechny holuby. Když pak ještě kůží zamávali a připevnili ji ke komínu, začalo se do jejich holubníků slétat i mnoho holubů cizích, kteří se tam pak k velké radosti holubáře usadili.


sv JiriSvatý Jiří býval mezi venkovským lidem velmi oblíbeným světcem snad proto, že připomínal statečného rytíře z pohádek, bojujícího s drakem. „Na svatého Jiří vylézají hadi, štíři.“ Podle lidové víry svatý Jiří „odemyká zemi“ a rodí se skutečné jaro. Dříve se věřilo, že voda do tohoto dne je jedovatá a pak přejde jedovatina na žáby, štíry a hady (obráceně se tak stane na svatého Vavřince 10. srpna). Svátek sv. Jiří byl důležitým dnem hlavně pro chov dobytka. Začínala pastva a v mnoha obcích se v ten den prováděl první „jarní výhon“ dobytka. Pastýři při té příležitosti dostávali od sedláků jako závdavek mouku, vejce a jiné věci do kuchyně. Prováděly se také různé pověrečné praktiky, které měly zajistit, aby byl dobytek po celý rok zdravý. Za tím účelem například v Polabí přidávaly hospodyně ten den kravám do krmení hrst zelené trávy, aby byly zdravé a také aby dobře dojily. V dřívějších dobách každoročně na sv. Jiří museli odvádět poddaní své vrchnosti povinné dávky, tak zvaný jarní plat, stanovený v penězích i naturáliích (podzimní plat se odváděl o sv. Havlu 16. října).


Svátek sv. Jiří se objevuje i v lidovém léčitelství. Kůží z krtka, zabitého před sv. Jiřím, se potíraly „krtice“, rosnička či motýl, před sv. Jiřím chycené, se pak používali proti zimnici. Léčivá moc se přikládala i chycenému úhoři, mravenčím vajíčkům či vosímu hnízdu. Totéž prý platilo i o čtyřlístku, který je na milost, pětilístku na děti, šestilístku na štěstí, ale sedmilístek je na smrt. Mince se sv. Jiřím, zabíjejícím draka, byla oblíbeným amuletem vojáků a myslivců. Měli ji ve velké vážnosti, protože věřili, že je uchrání před každým poraněním i před smrtí.


Text a foto z publikace PhDr. Jany Hrabětové Jaro na polabské vesnici – Staré zvyky a obyčeje z Nymburska

(12. 4. 2018)

 


Rodinný archiv vydal poklad: poděbradskou stopu kardinála Berana

Rodinný archiv vydal poklad: poděbradskou stopu kardinála Berana

Nacisté a komunisté jej hodlali vymazat z povědomí národa. Nepodařilo se jim to, Pán Bůh zaplať. I proto můžeme díky cenným archiváliím spatřit patrně nejvýznamnějšího českého duchovního, kardinála Josefa Berana, také v poděbradských kulisách.

celý článek >>>

Do Havířského kostelíku se vrátily oltářní obrazy

Do Havířského kostelíku se vrátily oltářní obrazy

Nové oltářní obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava byly veřejnosti představeny v neděli 13. května při slavnostním otevření zrestaurovaného kostelíku.

celý článek >>>

Naše město před sto lety (2. díl)

Naše město před sto lety (2. díl)

O válečných zajatcích a uprchlících v Poděbradech

celý článek >>>

Naše město před sto lety (1. díl)

Naše město před sto lety (1. díl)

Celý letošní rok se nese ve znamení oslav 100. výročí vzniku našeho samostatného demokratického státu a vzpomínek na dramatické události, které předcházely a bezprostředně následovaly. Také Poděbradské noviny se zapojily a nabízejí svým čtenářům dvanáctidílný seriál o životě v našem městě v letech 1914–1918 podle zachovaných písemných pramenů, dobového tisku, vzpomínek pamětníků a starých fotografií uložených v archivu Polabského muzea.

celý článek >>>

Z historie bývalé Občanské záložny na Jiřího náměstí

Z historie bývalé Občanské záložny na Jiřího náměstí

Impozantní novorenesanční budova bývalé Občanské záložny na Jiřího náměstí si už dávno zasloužila být zapsána do seznamu státem chráněných nemovitých kulturních památek. Od otevření v roce 1899 až do roku 1960 jí totiž patřilo významné místo nejen v ekonomickém, ale i v kulturním životě našeho města.

celý článek >>>

Výročí zapomenutého rodáka

Výročí zapomenutého rodáka

Příběh významného poděbradského rodáka Ing. Karla Hrdličky.

celý článek >>>

Zajímavosti o „ztracené“ modlitební knize královny Johany

Zajímavosti o „ztracené“ modlitební knize královny Johany

V pátek 2. března dopoledne byla v Památníku krále Jiřího z Poděbrad na zámku zahájena výstava, která potrvá týden.

celý článek >>>

Oslavy Dne Poděbrad: první zmínka o Poděbradech, vánoční dárek pro krále Jiřího a kilogramová mince

Oslavy Dne Poděbrad: první zmínka o Poděbradech, vánoční dárek pro krále Jiřího a kilogramová mince

Oslavy Dne Poděbrad odstartují v pátek 2. března v 9 hodin vernisáží výstavy v Památníku krále Jiřího z Poděbrad na zámku.

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY