Hynek z Poděbrad

 

hynekMezi pozoruhodnými osobnostmi v historii našeho města zaujímá zvláštní postavení Hynek z Poděbrad, od jehož narození letos uplyne 560 a od smrti 520 let. Někteří historikové (O. Felcman a kol. v knize Poděbradové, 2008) ho považují za poděbradského rodáka, ale jiní jsou přesvědčeni, že se na tomto rodovém hradu narodit nemohl. Nejstarším pramenem, v němž jsou Poděbrady uvedeny jako Hynkovo rodiště, je totiž až Veleslavínův Historický kalendář z 16. století, k němuž se přiklonil i František Palacký.


Hynek z Poděbrad byl nemladším z pěti synů krále Jiřího, kteří se dožili dospělého věku. Pocházel z druhého Jiříkova manželství s Johanou z Rožmitálu, ale narodil se ještě předtím, než byli korunováni za českého krále a královnu. Ani on proto neměl, stejně jako jeho starší bratři, dědičný nárok na českou královskou korunu. Jako datum jeho narození se uvádí buď 15. nebo 17. květen roku 1452, stejně nejasné jsou i představy o jeho dětství. Jiří od vítězného ovládnutí Prahy v září 1488 už pravděpodobně nežil v Poděbradech. Ještě s první manželkou Kunhutou a početným potomstvem přesídlil do hlavního města, kde koupil v Jilské ulici dům U pelikána (nyní se v těchto místech nachází barokní areál dominikánského kláštera při kostele sv. Jiljí). Kunhuta tu po porodu dvojčat Zdenky a Kunhuty zemřela 11. listopadu 1449 a až následně byly její ostatky převezeny do rodinné kunštátské hrobky v poděbradském kostele Povýšení sv. Kříže. Jiří se brzy po její smrti v roce 1450 znovu oženil. Jeho druhý sňatek byl oboustranně výhodný a Johana z Rožmitálu, pozoruhodná žena a pravý opak Kunhutin, věrně stála po Jiřího boku a pomáhala mu vládnout v dramatických dobách jeho politických zápasů i válečných střetnutí s mnoha nepřáteli.

Malému Hynkovi se dostalo jistě nejlepšího vychování díky vybraným učitelům, univerzitním mistrům a bakalářům v čele s Mistrem Martinem z Rokycan. V roce 1459 byl sedmiletý chlapec, stejně jako jeho starší bratři, vtažen do otcovy sňatkové politiky a zasnouben s knížecí dcerou Kateřinou (Annou) Saskou. S ní se pak v roce otcovy smrti (1471) oženil a měl s ní dceru Annu, později provdanou za Jindřicha z Hradce. Kromě toho měl s Kateřinou ze Strážnice a Štítar nemanželského syna Bedřicha a hlásil se i k dalším levobočkům.

V roce 1462 byl Hynek povýšen do stavu říšských knížat a spolu s bratry přijal v léno knížectví minsterberské a hrabství kladské (v dnešním Polsku) a knížectví opavské. Zdá se však, že jeho majetkové poměry nebyly valné. Sám po bohatství příliš nebažil a také byl dost velkorysý v odpouštění dluhů svým bratřím a jejich dětem. Nakonec doplatil i na to, že se dal vtáhnout do politických sporů mezi Vladislavem Jagellonským a uherským králem Matyášem Korvínem, Přišel o všechen majetek včetně zadluženého Poděbradska, kde pak jen z milosti mohl dožít.

Přesto byl v politických kruzích dobře znám. Po smrti otcově se angažoval se ve volbě nového českého krále Vladislava Jagellonského. Vyjednával mezi ním a bývalým švagrem Matyášem Korvínem a dokonce se účastnil svatby s druhou Matyášovou manželkou Beatricí Neapolskou a provázel manželský pár na svatební cestě do Itálie.

Hynek z Poděbrad byl nejen dobrým diplomatem, ale i obratným básníkem, oblíbeným zejména u tehdejší šlechtické mládeže. Je mu připisováno autorství tzv. Neuberského sborníku – souboru básní většinou milostných a lehce erotických, jak je patrné z názvů jednotlivých veršovaných skladeb (Májový sen, O ženitbě, Verše o milovníku, Ctnost a štěstí) a také několika mravoučných próz. S módním renesančním uměním a humanistickou filosofií se seznámil při svých cestách po Itálii i na uherském královském dvoře. K populárnímu Boccacciovi a jeho Dekameronu se dokonce Hynek vracel několikrát. Pohotově a duchaplně přeložil 11 povídek, které zasadil do českého prostředí a sám v tom duchu krásnou lidovou češtinou napsal „Rozprávku o jedné pěkné paní jménem Salomény“.

Už za Hynkova života, ale i v průběhu dalších věků se názory na jeho osobu i literární tvorbu několikrát radikálně proměnily. V současné době vychází jeho hodnocení kladně a jeho dílo dnes nezajímá jen literární historiky. Nejúplnější edice Hynkových skladeb pod názvem „Spisování slavného frejíře“ byla vydána v roce 1978.

Stejně rozporuplně se během času hodnotil i způsob jeho života. Na jedné straně muž neobyčejně vzdělaný, zcestovalý, doslova „moderní“, s pěkným vztahem k svým poddaným, na druhé straně vedl mnoho pří a soudů. Rád se účastnil turnajů a miloval ženy jistě víc, než se tehdy slušelo. Stal se bohužel první známou českou obětí syfilidy, na kterou v Poděbradech sotva čtyřicetiletý 11. července roku 1492 zemřel.


Nebyl však pochován v poděbradské rodinné hrobce, ale jeho bratří odvezli Hynkovy ostatky do Kladska, do krypty dominikánského kláštera, kam byli pochovávání i další Jiříkovi potomci. Časem byl chrám přestavován, kunštátská hrobka zlikvidována, a tak dnes už místo posledního odpočinku Jiřího nejmladšího syna a ve své době oblíbeného básníka Hynka z Poděbrad už nenajdeme.

Jana Hrabětová, Polabské muzeum Poděbrady

 

 


I takové bývaly zimy v Poděbradech

I takové bývaly zimy v Poděbradech

Před 111 lety byla v našem městě taková zima, že Labe bylo několik měsíců zamrzlé. Při jarním tání pak museli vzniklé kry po mnoho dnů likvidovat dělostřelci.

celý článek >>>

Vzpomínka na Leopoldu Dostalovou

Vzpomínka na Leopoldu Dostalovou

k 130. výročí narození národní umělkyně

celý článek >>>

Polabské muzeum připravuje novou sezonu

Polabské muzeum připravuje novou sezonu

Podobně jako v minulých letech i vloni Polabské muzeum v Poděbradech nabídlo prohlídky svých expozic a připravilo několik tematických výstav. Ani letos tomu nebude jinak. O chystaných akcích hovoří ředitel muzea Jan Vinduška.

celý článek >>>

Zimní vzpomínky na minulost

Zimní vzpomínky na minulost

Čas po Novém roce, kdy se začal nápadně prodlužovat den, polevovaly mrazy a tál sníh, byl ještě před sto lety pro naše předky příležitostí rozloučit se se zimou podle pradávných zvyků a obyčejů.

celý článek >>>

Vánoce v Poděbradech před sto lety

Vánoce v Poděbradech před sto lety

Během letošního jubilejního roku si čtenáři Poděbradských novin mohli ve dvanácti kapitolách udělat obrázek o tom, jak se žilo v našem městě před sto lety – v těžkých válečných letech 1914–1918 a v prvních měsících právě vzniklého samostatného státu. Na závěr budiž přidána ještě kapitolka třináctá s úvahou o tom, jak asi poděbradští občané prožívali své první Vánoce v nové Československé republice.

celý článek >>>

Obci Senice patří ocenění za péči o pietní místo

Obci Senice patří ocenění za péči o pietní místo

Ve středu 21. listopadu převzal v sídle Středočeského kraje senický starosta Václav Novák pamětní list a plaketu za péči o pietní místo – památník věnovaný trojici parašutistů, kteří se za druhé světové války účastnili odbojové operace Silver A.

celý článek >>>

„Dozvuky“ oslav 100. výročí vzniku republiky

„Dozvuky“ oslav 100. výročí vzniku republiky

Poděbradští gymnazisté Forman, Havel, Nellis, Kubišová a další / Čtyřiadvacítka poděbradských osobností / Návrat Masaryka do Přední Lhoty

celý článek >>>

Václav Dostal – válečný hrdina

Václav Dostal – válečný hrdina

Narodil se v Poděbradech 4. července 1888 jako desáté z 11 dětí ředitele a spolumajitele cukrovaru Ing. Leopolda Dostala.

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY