I takové bývaly zimy v Poděbradech

 

Před 111 lety byla v našem městě taková zima, že Labe bylo několik měsíců zamrzlé. Při jarním tání pak museli vzniklé kry po mnoho dnů likvidovat dělostřelci.


zima driveNaše město leží v nejteplejší krajině z celého Česka a tomu odpovídá i průběh zimního období. Zimy tu nikdy netrvají dlouho a jsou ještě zmírňovány jižními a jihozápadními větry. Sami to můžeme potvrdit pozorováním, zejména v posledních letech, kdy zimy jsou až extrémně teplé, provázené jen malými poprašky sněhu, který stejně rychle zmizí. Mírné počasí bezesporu přinášelo i přináší zdejším obyvatelům užitek třeba v podobě úspor za topení, dětem bohužel nedopřává tolik zimních radovánek, jakých si užívají děti z chladnějších horských a podhorských oblastí.


Podíváme-li se hlouběji do historie našeho města, najdeme tam i extrémy opačné. Kruté zimy s hladomorem na konci 18. a na počátku 19. století popisuje ve svých Pamětech známý písmák F. J. Vavák, rychtář z nedalekých Milčic. Velké škody na majetku zdejším obyvatelům dělaly také každoročně se opakující záplavy z tajícího sněhu z hor. Těmi z celého středního Polabí trpěly vždycky nejvíce Poděbrady a jejich nejbližší okolí. Pod naším městem se totiž nacházejí mohutné a nepropustné vrstvy druhohorních opuk a jílů a malá vrstva ornice nad nimi se po zimě při jarním tání sněhu rychle naplní vodou. A protože tu v minulosti býval velmi pomalý odpad i odtok vody, zůstávala tu stát a zalévala rozsáhlá území. Tak tomu bylo od nepaměti. První písemné zprávy o velkých škodách z povodní máme už z nejstaršího zachovaného „Radního manuálu“ z roku 1649. Jan Hellich, který měl možnost ho podrobně prostudovat, si vypsal zprávu tehdejších poděbradských konšelů královské komory (která tehdy spravovala poděbradské panství) o tom, že Labe u Městského lesa prolomilo při povodni své řečiště, voda se valí ke kostelu a ohrožuje jeho základy. Uvádějí také, že je prolomeno řečiště u Kluku a hrozí zaplavení celé obce. V pozdějším manuálu z roku 1732 je pak zmínka, že muselo být prokopáno nové řečiště Labe od mlýna ke kostelu a dále k Bělidlům a od Skupice odděleno velkou zavážkou z hlíny a srubů.


V „Kopiáři komorního poručení“ z roku 1676 je další zmínka o zimní povodni. „Veliká povodeň o vánocích roku 1675 přišla, mnohem větší než povodeň letní, z dopuštění Božího na stavení a obydlí, nynější ozimě vyseté, ano, také cokoliv z loňské obilní obrody, ač dosti nemalé, Pán Bůh naděliti jest ráčil, voda do stodol přišla a jak na poli oseté, tak také ve stodolách v mandelích na chléb schované, všeho zatopila a dokonce v nic uvedla i dobytku škodu učinila, proto prosí o slevení ouroků a kontrybucí“. Hellich k tomu píše, že obyvatelé z Kluku a Polabce se museli do jiných statků přestěhovat a ti, kteří na hůrách svých stavení zůstali, s hladem museli zápasit a pomocnou akcí z Poděbrad jim byl dopravován chléb.


Místní krejčí a písmák Novotný ve svých rukopisných vzpomínkách, uložených v muzejním archivu, připomíná povodeň v roce 1836, kdy „15. února vystoupila voda do takové výše, že nebylo o ní předtím pamětníka a potrvala 5 dní“. Další veliká povodeň postihla Poděbrady v březnu 1845, nedlouho po postavení nového řetězového mostu (1842). Hladina Labe byla tehdy čtyři metry nad normálem. Následky této povodně byly obrovské. Ohrožen byl nejen nedávno dokončený most, ale i vysoký násep pod císařskou silnicí v lukách. Inundační most „Kanály“ nestačil propustit přívaly vod, a tak došlo k provalení náspu nejméně ve dvou místech. Zde byly později postaveny ještě další dva nové inundační mostky. Velká voda mimo jiné zničila také 17 nových domků na Zámostí a na Bělidlech, postavených z nepálených cihel. Následujícího roku se velká voda opakovala 28. ledna a dokonce ještě převýšila tu předchozí z roku 1845. Dosáhla výšky 4,20 m nad normálem. Valící se voda přelévala pražce řetězového mostu tak, že vozovka musela být zatěžkána vozy naplněnými cihlami. Voda se dostala až na Průhon (Riegrovo náměstí) a ke kostelu, uprostřed vod zůstala Hráz, Bělidla i Sanspareil.


Díky Janu Hellichovi máme spolehlivě podchyceny všechny stavy povodní v celé druhé polovině 19. století, které se zpravidla každoročně opakovaly, ale už ne v takové intenzitě. Jakmile však voda přesáhla o 250 cm normální stav, znamenalo to už značné škody. Zvlášť velké povodně (přes tři metry nad normálem) byly po sobě v letech 1891 až 1895. Tehdy už konečně bylo rozhodnuto o regulaci toku řeky v úseku celého města. Ale ještě než se přikročilo k technickým pracím, zamrzlo už v listopadu 1908 Labe v celém úseku od Kolína a led držel celou zimu. Na jaře při tání pak nastala tak obrovská ledová zácpa, že přivolaný dělostřelecký oddíl celý měsíc odstraňoval nakupené ledové kry. A to je poslední vzpomínka na krutou zimu, doložená i ve fotoarchivu Polabského muzea. Poslední velkou kalamitu na Labi vyfotografoval nadšený fotoamatér Bohuslav Bouček, syn známého poděbradského lékaře dr. Bohumila Boučka, pozdější profesor lékařské fakulty v Brně.


Regulace labského toku a úprava nábřeží byla prováděna v letech 1910–1911 a od té doby velká voda už tak katastrofálně naše město neohrozila. Díky kolínským chemičkám později už ani Labe pořádně nezamrzalo, a tak pokud více mrzlo, ledu si bruslaři mohli (a to ne ve všech letech) užít jen na stojatých vodách u Havířského kostelíčku, na Skupici, na Jezeře nebo ve vzdálenějším okolí a na umělém ledu poděbradského zimního stadionu.


Text: PhDr. Jana Hrabětová
Foto: archiv Polabského muzea

(7. 2. 2019)

 


Merianova rytina

Merianova rytina

Nejstarší známé vyobrazení Poděbrad, tak zvaná Merianova rytina, pochází velmi pravděpodobně z roku 1650, z doby krátce po třicetileté válce (1618–1648).

celý článek >>>

Vzpomínka na Leopoldu Dostalovou

Vzpomínka na Leopoldu Dostalovou

k 130. výročí narození národní umělkyně

celý článek >>>

Polabské muzeum připravuje novou sezonu

Polabské muzeum připravuje novou sezonu

Podobně jako v minulých letech i vloni Polabské muzeum v Poděbradech nabídlo prohlídky svých expozic a připravilo několik tematických výstav. Ani letos tomu nebude jinak. O chystaných akcích hovoří ředitel muzea Jan Vinduška.

celý článek >>>

Zimní vzpomínky na minulost

Zimní vzpomínky na minulost

Čas po Novém roce, kdy se začal nápadně prodlužovat den, polevovaly mrazy a tál sníh, byl ještě před sto lety pro naše předky příležitostí rozloučit se se zimou podle pradávných zvyků a obyčejů.

celý článek >>>

Vánoce v Poděbradech před sto lety

Vánoce v Poděbradech před sto lety

Během letošního jubilejního roku si čtenáři Poděbradských novin mohli ve dvanácti kapitolách udělat obrázek o tom, jak se žilo v našem městě před sto lety – v těžkých válečných letech 1914–1918 a v prvních měsících právě vzniklého samostatného státu. Na závěr budiž přidána ještě kapitolka třináctá s úvahou o tom, jak asi poděbradští občané prožívali své první Vánoce v nové Československé republice.

celý článek >>>

Obci Senice patří ocenění za péči o pietní místo

Obci Senice patří ocenění za péči o pietní místo

Ve středu 21. listopadu převzal v sídle Středočeského kraje senický starosta Václav Novák pamětní list a plaketu za péči o pietní místo – památník věnovaný trojici parašutistů, kteří se za druhé světové války účastnili odbojové operace Silver A.

celý článek >>>

„Dozvuky“ oslav 100. výročí vzniku republiky

„Dozvuky“ oslav 100. výročí vzniku republiky

Poděbradští gymnazisté Forman, Havel, Nellis, Kubišová a další / Čtyřiadvacítka poděbradských osobností / Návrat Masaryka do Přední Lhoty

celý článek >>>

Václav Dostal – válečný hrdina

Václav Dostal – válečný hrdina

Narodil se v Poděbradech 4. července 1888 jako desáté z 11 dětí ředitele a spolumajitele cukrovaru Ing. Leopolda Dostala.

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY