Jakub Vondrovic: pokrokový lékař a zapálený sokol

 

Poděbrady jsou známy nejen coby město krále Jiřího, ale také jako město lázeňské, v němž hráli a hrají důležitou roli lékaři. Jedním z nich byl MUDr. Jakub Vondrovic, který se pro svou výtečnou práci, společenskou a občanskou aktivitu stal významnou a váženou osobností. Seznamte se s jeho životním osudem, jenž je s Poděbrady konce 19. a první poloviny 20. století neodmyslitelně spjat.


vondrovicJakub Vondrovic se narodil 23. září 1865 jako čtvrté dítě v chudé rolnické rodině v Nevolicích u Domažlic. Po gymnáziu se rozhodl zasvětit svůj život přírodním vědám a odešel studovat medicínu na českou část Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Po promoci v roce 1889 působil nejprve v Žiželicích u Chlumce nad Cidlinou, ale zakrátko vedly jeho kroky do Poděbrad, kde zaujal místo druhého praktického lékaře (první praktický lékař Bohumil Bouček zde působil již od roku 1877). Tehdejší platy lékařů byly stanovené zákonem a pohybovaly se na hranici životního minima, proto si Jakub Vondrovic přivydělával mimo jiné soukromou praxí.


Jeho jméno je však především spjato s první vývojovou etapou poděbradských lázní. Společně s Bohumilem Boučkem zaznamenávali první léčebné výsledky, které následně publikovali v odborných článcích, knížkách a pojednáních. Jakub Vondrovic se zasloužil o založení Vyšetřovacích a léčebných ústavů, bez kterých by byl lázeňský úspěch nemyslitelný. Chápal zároveň, že pro návštěvníky Poděbrad je důležitá nejen kvalitní léčba a služby, ale také jejich vlastní pohodlí. Na základě toho nechal postavit první penzion ve městě speciálně pro lázeňské hosty s názvem Chodská. Jak se lázně rozrůstaly, byl k penzionu na rohu Riegrova náměstí přistavěn třípodlažní dům nesoucí stejné jméno – Villa Chodská. Ve svém úsilí o rozkvět lázní neustával. Sledoval nejnovější trendy a pokroky v lékařství, zapisoval různé poznatky a porovnával je se svými zkušenostmi, aby mohl nemocným lidem co nejvíce porozumět a pomoci.

Avšak nejen prací živ je člověk… I Jakub Vondrovic si toho byl vědom, a proto se věnoval mnoha dalším aktivitám. Na prvním místě nesmíme opomenout jeho členství v Tělocvičné jednotě Sokol (od roku 1892), do jejíž činnosti se aktivně zapojil. Cvičil, přednášel, staral se o organizaci zábavních akcí a v roce 1904 byl jmenován starostou Sokola. Tuto funkci zastával až do roku 1933, tedy úctyhodných devětadvacet let! Stal se také spoluzakladatelem Vzdělávacího sboru, tehdy nejvyššího kulturního orgánu v okrese. Byl vzorným příkladem sokolského bratra, který pro Sokol žil a dýchal.

Mimoto Jakub Vondrovic působil v městském výboru, stál u zrodu politického klubu, kulturně se vyžíval v městské besedě, v Divadelním spolku Jiří a také v prozatímním výboru muzejního spolku – dokonce sám přispěl několika dary do sbírek vznikajícího muzea. Tím však výčet jeho aktivní společenské činnosti nekončí. Z jeho iniciativy byl založen týdeník Nezávislost, jehož cílem bylo šířit svobodomyslné a pokrokové myšlenky (avšak bez závislosti na politické straně). Jakub Vondrovic dále spoluzaložil Klub poděbradských lékařů a také Náboženskou obec Církve československé (dnešní Církev československá husitská) v Poděbradech. Přispěl rovněž ke vzniku Ligy proti tuberkulóze, Ochrany matek a dětí, místního sdružení Červeného kříže a dalších humanitárních organizací.

Jak vypadal rodinný život Jakuba Vondrovice? Původně ani neměl v úmyslu se oženit, ale nakonec změnil názor a roku 1902 spojil svůj život s poděbradskou dívkou Annou Horovou, dcerou správce panství. Manželé se dočkali celkem čtyř dětí, avšak jen dvě z nich se dožily dospělosti. První dcera Anna (nar. 1903) zemřela po dlouhé neznámé nemoci v jedenácti letech, o rok mladší dcera Věra opustila svět rovněž předčasně ve věku pěti let na následky těžké infekce krčních mandlí. Pro rodinu lékaře nebylo jednoduché přijmout fakt, že tehdejší medicína nedokázala pomoci milovaným dětem. Potěchu přinášel manželům Vondrovicovým syn Otakar (nar. 1908), budoucí lékař a klavírní virtuóz, a o šest let mladší dcera Lidmila.

Anna Vondrovicová se pečlivě starala o domácnost, rodinu i o penzion Chodská, Jakub Vondrovic rozvíjel své sebevzdělání v historii, zahraniční literatuře, miloval přírodu a zahradničení. Zajímal se o umění, politiku a byl nadšeným vlastencem.

Z výše uvedeného lze lehce odvodit, že Jakub Vondrovic byl činorodý muž, který si uměl rozvrhnout svůj život tak, aby jej dokázal plnohodnotně využít. Jeho životní cesta skončila náhle 10. srpna 1941. Poslední rozloučení s váženým lékařem a oblíbeným a upřímným člověkem se konalo o dva dny později. Jakub Vondrovic byl pochován v Poděbradech – Kluku, v rodinné hrobce, která je vyzdobena jeho reliéfem v sokolské uniformě.

O Otakaru Vondrovicovi přineseme článek v některém z dalších vydání PN.

Text: Barbora Scholzová
Foto: Archiv Elišky van Lakwijk

 


Merianova rytina

Merianova rytina

Nejstarší známé vyobrazení Poděbrad, tak zvaná Merianova rytina, pochází velmi pravděpodobně z roku 1650, z doby krátce po třicetileté válce (1618–1648).

celý článek >>>

I takové bývaly zimy v Poděbradech

I takové bývaly zimy v Poděbradech

Před 111 lety byla v našem městě taková zima, že Labe bylo několik měsíců zamrzlé. Při jarním tání pak museli vzniklé kry po mnoho dnů likvidovat dělostřelci.

celý článek >>>

Vzpomínka na Leopoldu Dostalovou

Vzpomínka na Leopoldu Dostalovou

k 130. výročí narození národní umělkyně

celý článek >>>

Polabské muzeum připravuje novou sezonu

Polabské muzeum připravuje novou sezonu

Podobně jako v minulých letech i vloni Polabské muzeum v Poděbradech nabídlo prohlídky svých expozic a připravilo několik tematických výstav. Ani letos tomu nebude jinak. O chystaných akcích hovoří ředitel muzea Jan Vinduška.

celý článek >>>

Zimní vzpomínky na minulost

Zimní vzpomínky na minulost

Čas po Novém roce, kdy se začal nápadně prodlužovat den, polevovaly mrazy a tál sníh, byl ještě před sto lety pro naše předky příležitostí rozloučit se se zimou podle pradávných zvyků a obyčejů.

celý článek >>>

Vánoce v Poděbradech před sto lety

Vánoce v Poděbradech před sto lety

Během letošního jubilejního roku si čtenáři Poděbradských novin mohli ve dvanácti kapitolách udělat obrázek o tom, jak se žilo v našem městě před sto lety – v těžkých válečných letech 1914–1918 a v prvních měsících právě vzniklého samostatného státu. Na závěr budiž přidána ještě kapitolka třináctá s úvahou o tom, jak asi poděbradští občané prožívali své první Vánoce v nové Československé republice.

celý článek >>>

Obci Senice patří ocenění za péči o pietní místo

Obci Senice patří ocenění za péči o pietní místo

Ve středu 21. listopadu převzal v sídle Středočeského kraje senický starosta Václav Novák pamětní list a plaketu za péči o pietní místo – památník věnovaný trojici parašutistů, kteří se za druhé světové války účastnili odbojové operace Silver A.

celý článek >>>

„Dozvuky“ oslav 100. výročí vzniku republiky

„Dozvuky“ oslav 100. výročí vzniku republiky

Poděbradští gymnazisté Forman, Havel, Nellis, Kubišová a další / Čtyřiadvacítka poděbradských osobností / Návrat Masaryka do Přední Lhoty

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY