Naše město před sto lety (1. díl)

 

Celý letošní rok se nese ve znamení oslav 100. výročí vzniku našeho samostatného demokratického státu a vzpomínek na dramatické události, které předcházely a bezprostředně následovaly. Také Poděbradské noviny se zapojily a nabízejí svým čtenářům dvanáctidílný seriál o životě v našem městě v letech 1914–1918 podle zachovaných písemných pramenů, dobového tisku, vzpomínek pamětníků a starých fotografií uložených v archivu Polabského muzea.

 

Začalo to sarajevským atentátem

Už na začátku druhého desetiletí minulého století bylo mnoho lidí u nás přesvědčeno, že válka musí být. Slovanské státy se cítily stále více ohroženy rostoucím německým i rakouským militarismem, německou expanzí na Balkán a rakouskou anexí Bosny a Hercegoviny. A tak zavraždění následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda de Este a jeho manželky při provokativní vojenské slavnosti v Sarajevu 28. června 1914 vedlo k vypovězení války Srbsku a ta záhy přerostla ve válku světovou.


serial lazneZpráva o sarajevském atentátu do Poděbrad dorazila ještě téhož dne v pravé poledne na okresní hejtmanství. V poděbradských lázních probíhala hlavní sezona a právě v toto nedělní odpoledne se měl v lázeňském parku konat velký galakoncert dvou vojenských kapel. Do Obory se zase hojně scházeli lidé na lidovou veselici. Komisař okresního hejtmanství okamžitě po obdržení zprávy zaúřadoval, vydal se nejdříve do parku, pak do Obory, aby obě zábavy včas zakázal. Davy lázeňských hostů i domácích obyvatel se musely rozejít.


Všeobecně se tušila vážnost situace, ale rychlý a dramatický vývoj dalších událostí poděbradské přece jen zaskočil. Během několika následujících srpnových dnů byla totiž vypovězena řada dalších válek. Přesto lázeňská sezona v Poděbradech pokračovala až do svátku sv. Anny 26. července. Ten den časně ráno se po městě a v okolních vesnicích objevily na všech veřejných místech císařovy vyhlášky „Mým národům“, což hned způsobilo velký rozruch mezi místním obyvatelstvem.


Dne 1. srpna následovala všeobecná mobilizace. Kolem mobilizačních vyhlášek se hned kupili lidé, aby se dověděli, kdo a kdy má narukovat do nastávající války. Poděbradští odvedení se museli do tří dnů hlásit na vojenském velitelství v Mladé Boleslavi. Zde se totiž formovaly setniny zvané „maršky“ a odtud byli vojáci dráhou odváženi na bojiště. Mnoho branců se týž den muselo vrátit zpět domů, protože pro ně ještě nebyla připravena výstroj a výzbroj.


serial nadraziOdvody se týkaly všech branců do 37 let. To platilo i pro lázeňské hosty, kteří museli hned odjet, proto se i lázně v tu dobu rychle vylidnily. Naproti tomu na poděbradském nádraží nebylo k hnutí. Celé rodiny vyprovázely své blízké, denně se tu odehrálo mnoho smutných scén loučení. Zmatky trvaly celý týden, vlaky jezdily stále přeplněné, branci stáli na plošinách a dodávali si kuráž zpěvem.


Potom i celé válečné období probíhaly přehlídky osob, které podléhaly vojenské povinnosti a dosud nebyly odvedeny. Do armády byli postupně povoláváni všichni mladí bez rozdílu původu, aby byl stálý přísun vojáků náhradou za padlé. Branci, kteří se měli dostavit k odvodu až v roce 1915, byli odvedeni již v říjnu 1914. Hned nato v prosinci byly nové přehlídky a v roce 1915 pak proběhly dokonce sedmkrát. Za celou dobu války se konaly odvody celkem devatenáctkrát. Týkalo se to 36 ročníků z let 1863 až 1900. Zjara 1916 byli odváděni už i padesátiletí branci a v roce 1917 přišli na řadu osmnáctiletí chlapci. Do války musel nastoupit každý, kdo byl jen trochu schopen bojovat. Kdo se nehodil na frontu, posloužil k hlídání a všelijakým pomocným pracím. Nakonec došlo i k odvádění nevojáků i vojenských invalidů, takže doma zůstali jen staří a něco málo osob osvobozených.


Odvody branců průběžně provázely odvody koní, hovězího dobytka pro zásobování, dokonce i psů. První rekvizice hospodářských povozů s plachtami a koňmi byla prováděna na poděbradském náměstí hned na začátku srpna 1914. Vážený místní měšťan a zámožný mlynář Vojtěch Hlaváč měl několik pěkných vozů i koní a chtěl aspoň něco uchránit. Když se mu to nepodařilo, rozčílil se tak, že ho ranila mrtvice a následkem toho 18. srpna 1914 zemřel. Stal se tak v Poděbradech první válečnou obětí. Druhou obětí byl zanedlouho začátkem září známý poděbradský probošt P. Josef Mrštík. Denně docházel na nádraží za vojáky, odjíždějícími na frontu, aby je těšil a obdarovával. Z představy, co je ve válce čeká, byl neustále velmi rozčilen, až ho také ranila mrtvice a přímo na nádraží zemřel.


Na frontě byli první padlí z Poděbrad už koncem roku 1914. Smrt našli většinou v Haliči a na ruských bojištích. Nejvíce jich padlo v roce 1915. Později umírali v Itálii, Německu, Rumunsku, Francii a Rusku. Mnoho z nich zemřelo na následky zranění nebo na různé epidemie ve vojenských lazaretech jak v cizině, tak v Rakousku. Padl i nejmladší syn lékárníka Jana Hellicha, student Jaromír. Také rodina dr. Bohuslava Boučka ztratila zetě ing. Emila Obereignera, rodina Janowitzova nadějného syna Františka, studujícího filosofii. Celkem zahynulo v 1. světové válce 95 poděbradských občanů a dalších pět zemřelo jako legionáři. Jejich památce bude věnován poslední díl seriálu.

Text: Jana Hrabětová, Polabské muzeum Poděbrady
Foto: z archivu Polabského muzea

(26. 4. 2018)

 


„Dozvuky“ oslav 100. výročí vzniku republiky

„Dozvuky“ oslav 100. výročí vzniku republiky

Poděbradští gymnazisté Forman, Havel, Nellis, Kubišová a další / Čtyřiadvacítka poděbradských osobností / Návrat Masaryka do Přední Lhoty

celý článek >>>

Václav Dostal – válečný hrdina

Václav Dostal – válečný hrdina

Narodil se v Poděbradech 4. července 1888 jako desáté z 11 dětí ředitele a spolumajitele cukrovaru Ing. Leopolda Dostala.

celý článek >>>

Poděbrady v muzeu Yad Vashem

Poděbrady v muzeu Yad Vashem

Při říjnové cestě do Izraele jsem v západní části Jeruzaléma navštívil muzeum holocaustu Yad Vashem.

celý článek >>>

Naše město před sto lety (12. díl)

Naše město před sto lety (12. díl)

Vzpomínky na oběti I. světové války a osudy pomníku T. G. Masaryka

celý článek >>>

Výzkum odhalil další stopy osídlení hradiska

Výzkum odhalil další stopy osídlení hradiska

Do areálu bývalého hradiště Slavníkovců zavítali výzkumníci.

celý článek >>>

Naše město před sto lety (11. díl)

Naše město před sto lety (11. díl)

Poděbradská legionářská tradice

celý článek >>>

Naše město před sto lety (10. díl)

Naše město před sto lety (10. díl)

V Poděbradech od převratu 28. 10. do voleb 1919

celý článek >>>

Naše město před sto lety (9. díl)

Naše město před sto lety (9. díl)

Poděbrady při zrodu samostatné republiky

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY