Otakar Vondrovic: lékař s absolutním hudebním sluchem

 

V minulém čísle Poděbradských novin jsme opustili Otakara Vondrovice přibližně v 50. letech 20. století. Přestože neměl v životě na růžích ustláno, díky talentu, píli a vytrvalosti se vypracoval na předního českého klavíristu.


otakar vondrovicUmělecké kariéře Otakara Vondrovice sice nepřály totalitní režimy (ve 30. letech nastupující nacismus, po roce 1948 komunismus), dobová kritika však cenila výjimečného klavíristu velmi vysoko. Odborní recenzenti si vážili především jeho technické dokonalosti, která by však samotná nestačila k jejich uspokojení. Vondrovic se zařadil mezi klavírní špičku díky své všestrannosti – dokázal zaujmout bohatou výrazovou složkou, slohovou dokonalostí či hlubokou obsahovou náplní. Přirozený kultivovaný projev svědčil o jeho muzikální vyzrálosti a inteligenci. Všechny interpretace skladeb byly promyšlené do posledního detailu a koncertní program vždy zaujal posluchače svou pestrostí. Srdeční záležitostí byla pro Vondrovice česká klavírní tvorba 19. a 20. století, především skladby novodobé nebo novátorské. Oblíbil si díla Smetany, Dvořáka, Foerstera, Nováka, Janáčka, ale také svého švagra Klementa Slavického. Ze zahraničních skladatelů nejraději hrával skladby Chopina, Beethovena, Liszta, Debussyho či Prokofjeva. Své umění dokázal souborným provedením všech dvaatřiceti Beethovenových klavírních sonát ve dvou čtyřvečerních cyklech. O Vondrovicově klavírním talentu se dnes lze přesvědčit z nahrávek na gramofonových deskách nebo na internetové stránce youtube.com.

Otakar Vondrovic koncertoval nejen jako sólista, ale také v komorních uskupeních, především v klavírním triu s houslistou Ivanem Kawaciukem a violoncellistou Bohumilem Heranem. Účinkoval rovněž v duu s violistou Antonínem Hyksou nebo houslistou Antonínem Moravcem.

Stejně poctivě jako k hudebnímu umění přistupoval Otakar Vondrovic k povolání lázeňského lékaře se specializací na oftalmologii. „Virtuóz v bílém plášti“ takto působil téměř tři desetiletí. Mimo koncertování, cvičení na klavír, vykonávání lékařské praxe a času stráveného s rodinou se věnoval dalším činnostem a koníčkům. Tento renesanční člověk rád studoval jazyky, geografii, fyziku, zaujala jej i astronomie. Potěšení nacházel ve sportu – miloval turistiku a plavání. Na svých cestách do Brna se s chutí začetl do knížky nebo se připravoval do zaměstnání. Jaká práce jej spojila s moravskou metropolí?
Počátek 60. let 20. století se nesl ve znamení konfliktů mezi OÚNZ a Otakarem Vondrovicem. Požadavek maximálního výkonu za neadekvátní plat společně s výčitkami k umělecké kariéře způsobily, že v roce 1963 Vondrovic přijal nabídku pedagogicky působit na Janáčkově akademii múzických umění. Již za pět let byl jmenován prvním řádným profesorem klavíru, o rok později se stal vedoucím katedry klávesových nástrojů. Rozloučil se tedy s lékařským povoláním a naplno se oddal hudbě. Přesto nalezl výstižnou paralelu mezi oběma obory: „…je až udivující analogie mezi profesí hudebního pedagoga a mezi profesí lékaře. Poněvadž lékař, když k němu přijde pacient s nějakými obtížemi či bolestmi, musí určit diagnózu, stejně tak i ten pedagog musí určit diagnózu svého posluchače, když si ho nechá zahrát. Stejně jako lékař musí určit vhodnou terapii, je i na pedagogovi, aby vymyslel vhodnou terapii, tj. vhodný studijní repertoár pro toho posluchače.“

Ve vzpomínkách svých studentek zůstává Otakar Vondrovic vynikajícím klavíristou, vstřícným, leč přísným pedagogem, ale především zásadovým člověkem s všeobecným kulturním rozhledem a smyslem pro humor. Slova paní Svatavy Střelcové, posluchačky JAMU v letech 1968–1973, jsou naprosto výstižná: „Byl to člověk i nesmírně charakterní, ale muzikant byl, já bych řekla, že byl fenomenální. Byl to úžasný člověk. Nikdy na něj nezapomenu a bude můj naprosto nedostižný vzor.“

Otakar Vondrovic uplatňoval dále své klavírní a pedagogické schopnosti na letních kurzech v Bechyni pořádaných Českou hudební společností nebo také jako odborný porotce Smetanovské klavírní soutěže, Československé klavírní soutěže Fryderyka Chopina nebo Beethovenova Hradce. Aktivní koncertní kariéru zakončil ve svých sedmdesáti letech vystoupením v brněnském Besedním domě, stejný program zahrál též v Polabském muzeu v Poděbradech. Na JAMU působil jako profesor klavíru do počátku 80. let 20. století.


Jeho výjimečnost, píle a poctivá práce byla náležitě doceněna Svazem českých skladatelů a koncertních umělců a dalšími hudebními institucemi. Otakar Vondrovic si vysloužil od prezidenta republiky propůjčení státního vyznamenání Za vynikající práci (1969), následovalo ocenění v podobě Smetanovy medaile (1974) a Ceny města Poděbrady. V roce 1977 Vondrovic získal Pamětní medaili Leoše Janáčka za podíl na popularizaci a propagaci génia světové hudby. O rok později mu byl přidělen čestný titul „zasloužilý umělec“, kterému však nepřikládal velkou váhu jakožto ocenění od komunistů. Větší radost mu přinesla Janáčkova medaile (1980) a za dva roky v rámci oslav 35. založení JAMU diplom se zlatou Janáčkovou medailí.

Životní cestu Otakara Vondrovice ukončila 8. června 1985 rakovina jícnu. Jeho jméno dodnes připomíná občanské sdružení Společnost Otakara Vondrovice, pořádající koncerty vážné hudby, a pamětní deska na jeho rodném domě, slavnostně odhalená roku 2005. Nezasloužil by si však ve své době obdivovaný klavírista a lékař více uznání a pozornosti…?

Text: Barbora Scholzová
Foto: Archiv Elišky van Lakwijk, Archiv Polabského muzea Poděbrady

 

 


I takové bývaly zimy v Poděbradech

I takové bývaly zimy v Poděbradech

Před 111 lety byla v našem městě taková zima, že Labe bylo několik měsíců zamrzlé. Při jarním tání pak museli vzniklé kry po mnoho dnů likvidovat dělostřelci.

celý článek >>>

Vzpomínka na Leopoldu Dostalovou

Vzpomínka na Leopoldu Dostalovou

k 130. výročí narození národní umělkyně

celý článek >>>

Polabské muzeum připravuje novou sezonu

Polabské muzeum připravuje novou sezonu

Podobně jako v minulých letech i vloni Polabské muzeum v Poděbradech nabídlo prohlídky svých expozic a připravilo několik tematických výstav. Ani letos tomu nebude jinak. O chystaných akcích hovoří ředitel muzea Jan Vinduška.

celý článek >>>

Zimní vzpomínky na minulost

Zimní vzpomínky na minulost

Čas po Novém roce, kdy se začal nápadně prodlužovat den, polevovaly mrazy a tál sníh, byl ještě před sto lety pro naše předky příležitostí rozloučit se se zimou podle pradávných zvyků a obyčejů.

celý článek >>>

Vánoce v Poděbradech před sto lety

Vánoce v Poděbradech před sto lety

Během letošního jubilejního roku si čtenáři Poděbradských novin mohli ve dvanácti kapitolách udělat obrázek o tom, jak se žilo v našem městě před sto lety – v těžkých válečných letech 1914–1918 a v prvních měsících právě vzniklého samostatného státu. Na závěr budiž přidána ještě kapitolka třináctá s úvahou o tom, jak asi poděbradští občané prožívali své první Vánoce v nové Československé republice.

celý článek >>>

Obci Senice patří ocenění za péči o pietní místo

Obci Senice patří ocenění za péči o pietní místo

Ve středu 21. listopadu převzal v sídle Středočeského kraje senický starosta Václav Novák pamětní list a plaketu za péči o pietní místo – památník věnovaný trojici parašutistů, kteří se za druhé světové války účastnili odbojové operace Silver A.

celý článek >>>

„Dozvuky“ oslav 100. výročí vzniku republiky

„Dozvuky“ oslav 100. výročí vzniku republiky

Poděbradští gymnazisté Forman, Havel, Nellis, Kubišová a další / Čtyřiadvacítka poděbradských osobností / Návrat Masaryka do Přední Lhoty

celý článek >>>

Václav Dostal – válečný hrdina

Václav Dostal – válečný hrdina

Narodil se v Poděbradech 4. července 1888 jako desáté z 11 dětí ředitele a spolumajitele cukrovaru Ing. Leopolda Dostala.

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY