Poděbradská náměstí

 

Seriál o jejich vzniku a historickém vývoji

 

Jiřího náměstí


jiriho namV poslední době, jak se dočetli i čtenáři Poděbradských novin, se opět stává aktuální otázka budoucnosti hlavního poděbradského náměstí. Současné vedení města, znepokojené nejen rychle rostoucím dopravním ruchem, který z náměstí udělal jednu velkou křižovatku, ale i celkovým stavem včetně betonové zámkové dlažby a zeleně, chce neutěšenou situaci vážně řešit. Za tím účelem zorganizovalo veřejnou diskuzi s občany, uvažuje i o uspořádání architektonické soutěže o návrh na řešení všech stávajících problémů. V Divadle Na Kovárně, kde se akce 10. června konala, mohli přítomní diskutovat se starostou, místostarostou a zkušenými architekty, prohlédnout si obrázky tohoto náměstí z minulých dob a dovědět se něco z jeho historie sahající až do poloviny 15. století.

Přestože první zmínka o Poděbradech je z roku 1223 a v šedesátých letech 13. století tu nechal král Přemysl Otakar II. vybudovat mohutný vodní hrad, o umístění a původní podobě tehdy bezvýznamné poddanské vsi či městečka se můžeme jen dohadovat. Centrem osídlení v těchto dobách asi byl malý ostroh v bažinách východně od hradu s prvním farním kostelem Povýšení sv. Kříže. Přestože u starších historiků včetně Jana Hellicha převládal názor, že už od 13. století se v bezprostřední blízkosti hradu usazovala hradní čeleď a při staré zemské cestě z Prahy do Kladska vznikala tržní osada, zatím se archeologickými vykopávkami nepodařilo prokázat. A pokud by tu byla nějaká starší stavení, během husitských válek, kdy byl poděbradský hrad dokonce několikrát obléhán, po nich nezůstalo nic než spáleniště a prázdné místo.

Podle posledních historických bádání je vznik hlavního poděbradského náměstí spojován s osobou Jiřího z Poděbrad. Až když si mladičký Jiří z Kunštátu a Poděbrad na začátku své politické kariéry v roce 1440 jako hejtman Boleslavského kraje vybral rodový hrad za centrum správy rozsáhlého území, snažil se o pozvednutí svého sídla a chtěl, aby se jeho sídlo vyrovnalo jiným i královským městům. Pravděpodobně tedy až on začal budovat na západní straně hradu nové městské centrum – rynek. Bývalo tehdy zvykem pozvat zkušeného úředníka „lokátora“ k rozměření nového náměstí a vytyčení parcel pro jednotlivé domy. Z archivních pramenů známe dokonce jeho jméno – Jan Čumpele, a víme, že za své služby byl odměněn úřadem rychtáře. Pro rychtu na rynku si samozřejmě vyměřil rozsáhlou parcelu a to na nejlukrativnějším místě (od nynější Záložny až k ulici Na Valech). Zdá se, že při vytyčování severní strany náměstí dodržel průběh staré Kladské cesty a nově do přímky vyměřil jižní stranu náměstí směrem k Labi. Novému rynku dal protáhlý lichoběžníkový tvar, směrem k východu rozšířený. Přímo před hradem k jihu odbočil z hlavní cesty novou cestu do areálu starého královského mlýna a dalších panských hospodářských staveb (dnes parkoviště pod zámkem).  V Jiříkově době se v souvislosti se založením nového rynku také změnila základní orientace hradu. Hlavní vchod byl převeden ze západní strany do dnešních míst, do hranolové věže, která se tehdy stala součástí hradního opevnění. Pravděpodobně ve stejné době vznikalo i opevnění kolem města, tvořené valy a mělkými příkopy, jehož průběh a přibližná podoba se dá občas upřesnit při různých výkopových pracích. Jeho součástí byly tři městské brány – Nymburská, Pražská a Hradecká, patrové hranolové stavby při třech výjezdových cestách z města. Jejich přibližnou podobu známe z nejstaršího vyobrazení města, z tzv. Merianovy rytiny, pořízené kolem roku 1650, kdy ještě stály, ale většina opevnění už byla pobořena.

Povýšení na město se všemi právy a výsadami, o které se z poručení krále Jiřího postarali jeho synové v roce 1472, přineslo Poděbradům jistě řadu výhod a podpořilo jejich další rozkvět, ale až nový vlastník panství, první Habsburk na českém trůnu Ferdinand I., zahájil v polovině 16. století v Poděbradech jak hospodářskou, tak i stavební konjunkturu. Královská komora, spravující poděbradské statky, v souvislosti s budováním renesančního zámku a častějšími návštěvami panovnického dvora se mimo jiné postarala i o první vydláždění celého náměstí a přilehlých ulic, z panské vodárny nechala přivést vodu dřevěným potrubím do veřejné kašny uprostřed rynku a do některých měšťanských domů. Zaplatila také nové masné krámy, postavené poblíž hlavní zámecké brány.

Všechny měšťanské domy na gotických parcelách byly už od svého založení v polovině 15. století patrové a z velké části dřevěné na kamenných základech. Během 16. století dostávaly masivní klenuté přízemky s „mázhauzy“ a podloubími, pod nimiž se nacházely klenuté sklepy, někde i dvoupodlažní, částečně vysekané do opukové skály.

Slibný stavební rozvoj města ukončila během první poloviny 17. století třicetiletá válka. I Poděbrady byly jí těžce poškozeny, jednak odchodem řady zámožnějších měšťanů, kteří raději než víru opustili své majetky a emigrovali, a pak také častými průtahy vojsk všech válčících stran. Po skončení války v roce 1648 tu zbylo necelých 600 obyvatel v polorozpadlých domech. Ještě než se poděbradští stačili vzpamatovat ze všech válečných hrůz, přišla další pohroma – v březnu 1653 vyhořela většina domů na náměstí včetně radnice a obecního domu, postavených na pozemcích původní rychty. Červený kohout navštívil Poděbrady i v roce 1681, kdy za prudkého západního větru lehlo popelem nejen celé Nymburské předměstí s panským dvorem, kde požár vznikl, ale také skoro všechny domy na rynku. Přes zoufalou situaci donutila vrchnost pohořelé měšťany, že si z bezpečnostních důvodů museli postavit své domy patrové a zděné. Podle dobových zpráv z roku 1713 se ve vnitřním městě nacházelo celkem 36 právovárečných domů – z toho 20 ve velmi špatném stavu, 6 nedostavěno, 7 postaveno celkem obstojně a jen 3 byly považovány za dobré (jeden z nich patřil zámeckému purkrabímu F. Logdmannovi z Auen).

Pokračování příště

Text: Jana Hrabětová, Polabské muzeum Poděbrady

 


I takové bývaly zimy v Poděbradech

I takové bývaly zimy v Poděbradech

Před 111 lety byla v našem městě taková zima, že Labe bylo několik měsíců zamrzlé. Při jarním tání pak museli vzniklé kry po mnoho dnů likvidovat dělostřelci.

celý článek >>>

Vzpomínka na Leopoldu Dostalovou

Vzpomínka na Leopoldu Dostalovou

k 130. výročí narození národní umělkyně

celý článek >>>

Polabské muzeum připravuje novou sezonu

Polabské muzeum připravuje novou sezonu

Podobně jako v minulých letech i vloni Polabské muzeum v Poděbradech nabídlo prohlídky svých expozic a připravilo několik tematických výstav. Ani letos tomu nebude jinak. O chystaných akcích hovoří ředitel muzea Jan Vinduška.

celý článek >>>

Zimní vzpomínky na minulost

Zimní vzpomínky na minulost

Čas po Novém roce, kdy se začal nápadně prodlužovat den, polevovaly mrazy a tál sníh, byl ještě před sto lety pro naše předky příležitostí rozloučit se se zimou podle pradávných zvyků a obyčejů.

celý článek >>>

Vánoce v Poděbradech před sto lety

Vánoce v Poděbradech před sto lety

Během letošního jubilejního roku si čtenáři Poděbradských novin mohli ve dvanácti kapitolách udělat obrázek o tom, jak se žilo v našem městě před sto lety – v těžkých válečných letech 1914–1918 a v prvních měsících právě vzniklého samostatného státu. Na závěr budiž přidána ještě kapitolka třináctá s úvahou o tom, jak asi poděbradští občané prožívali své první Vánoce v nové Československé republice.

celý článek >>>

Obci Senice patří ocenění za péči o pietní místo

Obci Senice patří ocenění za péči o pietní místo

Ve středu 21. listopadu převzal v sídle Středočeského kraje senický starosta Václav Novák pamětní list a plaketu za péči o pietní místo – památník věnovaný trojici parašutistů, kteří se za druhé světové války účastnili odbojové operace Silver A.

celý článek >>>

„Dozvuky“ oslav 100. výročí vzniku republiky

„Dozvuky“ oslav 100. výročí vzniku republiky

Poděbradští gymnazisté Forman, Havel, Nellis, Kubišová a další / Čtyřiadvacítka poděbradských osobností / Návrat Masaryka do Přední Lhoty

celý článek >>>

Václav Dostal – válečný hrdina

Václav Dostal – válečný hrdina

Narodil se v Poděbradech 4. července 1888 jako desáté z 11 dětí ředitele a spolumajitele cukrovaru Ing. Leopolda Dostala.

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY