Poděbradská náměstí


Seriál o jejich vzniku a historickém vývoji

Jiřího náměstí


Pokračování z minulého vydání PN

jiriho namBěhem celého 18. století se město s podporou královského komorního velkostatku pomalu vzpamatovávalo, a když už se zdálo, že obyvatelé jsou z nejhoršího venku, postihly Poděbrady v krátké době další dva požáry, nejstrašnější v jejich historii. A zase to odnesly domy na náměstí. První požár byl hned v roce 1800. Jak se později ukázalo, byl úmyslně založen paličem a zlodějem Antonínem Bärenreiterem z nárožního domu čp. 40/I. Vedle celé severní strany náměstí při tom vyhořela i většina přízemní zástavby dnešní Husovy ulice až k Nymburskému předměstí (dnes do míst Růžového slona). Ovšem daleko strašnější požár vypukl 10. dubna 1832, kdy z drobného oharku, nepozorovaně zapadlého do postele v jednom domku na Kostelním předměstí, za prudkého větru během necelé půlhodiny oheň zachvátil doslova celé město. Popelem tehdy lehlo celkem 80 domů, 12 stodol, obecní šatlava, městský pivovar a další objekty. Přímo na náměstí do základů vyhořelo 26 domů od brány Hradecké až k Nymburské, čímž je také vysvětleno, proč se na poděbradském náměstí, na rozdíl od jiných měst, zachovalo tak málo starších stavebních památek.

Po tomto požáru obnovené domy (až na jednu výjimku čp. 37/I.) nenávratně přišly o svůj starobylý vzhled, podloubí se začala zazdívat a v nich byly zřizovány nové krámy. Fasády v průčelí už nebyly zdaleka tak zdobné a u řadových domů se valbové střechy nahrazovaly sedlovými střechami. V sedmdesátých letech 19. století už většina domů na náměstí neměla podloubí. To poslední bychom našli ještě v roce 1874 u nárožního domu do Husovy ulice čp. 31/I. (dnes drogerie Martina), který patřil poštmistru Janu Čapkovi. Město mu dlouho nedovolilo podloubí zazdít kvůli zúženému výjezdu směrem na Nymburk, proto nakonec raději celou část domu s podloubím uboural.

V souvislosti s budováním pevností ve východních Čechách (Hradec Králové a Josefov) se stavěla i nová erární silnice z Prahy přes Poděbradsko. Na zdejším panství se s ní začalo v roce 1817, a tím pádem se naše město stalo jedním z nejdůležitějších dopravních uzlů v celém Polabí. V nejbližším okolí Poděbrad v lukách se jako součást nové císařské silnice musel vybudovat v letech 1829 až 1831 inundační most Kanály a o deset let později (1842) nahradil starý dřevěný most na tehdejší dobu velmi moderní železný most řetězové konstrukce. Na známém akvarelu K. Smrkovského z roku 1793 je vidět uprostřed domů na jižní straně náměstí nevelkou branku, kterou se vyjíždělo na dřevěný most (snímek č. 1), ale na obraze náměstí z poloviny 19. století je už výjezd z náměstí širší (snímek č. 2). Při stavbě železného mostu totiž došlo k odbourání části nárožního domu čp. 6/I.

Do roku 1896, než byla slavnostně odhalena jezdecká socha krále Jiřího, nacházel se na náměstí jen mariánský morový sloup z roku 1765. Zmiňovaná stará kašna před zámkem, v roce 1837 renovovaná, dostala v roce 1883 nový dekorativní střik. Postaral se o něj sám autor Jiříkova pomníku, sochař Bohuslav Schnirch, který měl na Poděbrady úzké příbuzenské vazby. Obnovená kašna stávala na náměstí až do roku 1938 (snímek č. 3), později se stěhovala na několik dalších míst, až v roce 2001 našla důstojné umístění na prvním zámeckém nádvoří.

Už v roce 1848 uvažovalo tehdejší pokrokové vedení města o zavedení veřejného osvětlení. Ale podařilo se to až v roce 1874 v podobě 4 jednoduchých litinových kandelábrů s petrolejovými lucernami. Přestože to byla pro město nákladná záležitost, během následujících deseti let bychom po městě napočítali už 23 takových lamp, z toho 6 osvětlovalo náměstí. Je úsměvné si představit, že se mohlo svítit jen od září do dubna a pouze čtyři lucerny se nechávaly svítit po celou noc. Povinnost rozsvěcet a zhášet měla tehdy městská stráž.

Velkým pokrokem bylo elektrické osvětlení, které si Poděbrady jako jedno z prvních venkovských měst v českých zemích pořídily v roce 1893. Tři stožáry s obloukovými lampami a šedesát nástěnných svítidel bylo zásobováno elektřinou z první poděbradské elektrárny, kterou tu ještě na parní pohon podle smlouvy deset let provozovala pražská firma Bratři Hoškové. Elektrárna se nacházela v sousedství panského dvora na Nymburském předměstí. Potom si obec k tomu účelu postavila vlastní elektrárnu na Bělidlech v roce 1902.


Byť na přelomu 19. a 20. století byly Poděbrady stále tím tichým zemědělským městečkem, z iniciativy tehdejšího osvíceného vedení města a poděbradského okresu vznikly na poděbradském náměstí dvě velké reprezentační budovy v tehdy módním historickém slohu – novorenesanci. V roce 1898 byla dostavěna Občanská záložna v místech, která nahradila nevzhledné objekty vojenského eráru pro císařské kyrysníky, postavené erárem na spáleništi bývalé radnice a obecního domu (na snímku č. 3). Novorenesanční sloh si vybral v roce 1906 i poděbradský architekt Edmund Chaura pro novostavbu okresního domu na západní straně náměstí (dnešní radnice). Obě budovy slohově pěkně korespondovaly jak s renesančním pojetím Schnirchova pomníku krále Jiřího, tak i se střízlivými fasádami ostatních domů na náměstí.

Jak postupně se v průběhu 20. století měnil vzhled hlavního poděbradského náměstí, můžeme sledovat z nepřeberného množství starých i novějších pohlednic, pro něž to byl jeden z nejatraktivnějších motivů – pohled na dominantu zámku s impozantní jezdeckou sochou krále Jiřího nemá v našich zemích obdoby. Ještě v prvním desetiletí minulého století se celé náměstí jevilo jako prázdné, několik málo osob, tu a tam koňský nebo kravský povoz. Po objevení minerálních pramenů a založení lázní však rychle dochází k jeho proměně v živé obchodní a společenské středisko. Z větších zásahů to byla v roce 1926 demolice starobylého hostince zvaného Fontána (čp. 3/I.), navazujícího na bývalý panský pivovar u zámku, na jehož místě pak byla postavena moderní restaurace Savoy. Další novostavbu na základech starobylého renesančního domu si jen o dvě popisná čísla dále postavil obchodník Hrejsa (čp. 6/I.). Ve stejné době zmodernizoval rozlehlý patrový dům čp. 18/I. blíže k radnici řezník Douša, na protější straně dostala moderní portál bývalá Hellichova lékárna (čp. 33/I.), z bývalého hostince U lva se stala úřadovna Okresní hospodářské záložny (čp. 38/I.) – snímek č. 4, kolem roku 1932 bylo zmodernizováno celé přízemí Občanské záložny atd.

Pokračování příště

Text a foto: Jana Hrabětová, Polabské muzeum Poděbrady

 

 


I takové bývaly zimy v Poděbradech

I takové bývaly zimy v Poděbradech

Před 111 lety byla v našem městě taková zima, že Labe bylo několik měsíců zamrzlé. Při jarním tání pak museli vzniklé kry po mnoho dnů likvidovat dělostřelci.

celý článek >>>

Vzpomínka na Leopoldu Dostalovou

Vzpomínka na Leopoldu Dostalovou

k 130. výročí narození národní umělkyně

celý článek >>>

Polabské muzeum připravuje novou sezonu

Polabské muzeum připravuje novou sezonu

Podobně jako v minulých letech i vloni Polabské muzeum v Poděbradech nabídlo prohlídky svých expozic a připravilo několik tematických výstav. Ani letos tomu nebude jinak. O chystaných akcích hovoří ředitel muzea Jan Vinduška.

celý článek >>>

Zimní vzpomínky na minulost

Zimní vzpomínky na minulost

Čas po Novém roce, kdy se začal nápadně prodlužovat den, polevovaly mrazy a tál sníh, byl ještě před sto lety pro naše předky příležitostí rozloučit se se zimou podle pradávných zvyků a obyčejů.

celý článek >>>

Vánoce v Poděbradech před sto lety

Vánoce v Poděbradech před sto lety

Během letošního jubilejního roku si čtenáři Poděbradských novin mohli ve dvanácti kapitolách udělat obrázek o tom, jak se žilo v našem městě před sto lety – v těžkých válečných letech 1914–1918 a v prvních měsících právě vzniklého samostatného státu. Na závěr budiž přidána ještě kapitolka třináctá s úvahou o tom, jak asi poděbradští občané prožívali své první Vánoce v nové Československé republice.

celý článek >>>

Obci Senice patří ocenění za péči o pietní místo

Obci Senice patří ocenění za péči o pietní místo

Ve středu 21. listopadu převzal v sídle Středočeského kraje senický starosta Václav Novák pamětní list a plaketu za péči o pietní místo – památník věnovaný trojici parašutistů, kteří se za druhé světové války účastnili odbojové operace Silver A.

celý článek >>>

„Dozvuky“ oslav 100. výročí vzniku republiky

„Dozvuky“ oslav 100. výročí vzniku republiky

Poděbradští gymnazisté Forman, Havel, Nellis, Kubišová a další / Čtyřiadvacítka poděbradských osobností / Návrat Masaryka do Přední Lhoty

celý článek >>>

Václav Dostal – válečný hrdina

Václav Dostal – válečný hrdina

Narodil se v Poděbradech 4. července 1888 jako desáté z 11 dětí ředitele a spolumajitele cukrovaru Ing. Leopolda Dostala.

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY