Poděbradská náměstí


Seriál o jejich vzniku a historickém vývoji

Vlašské náměstí


podebrdska namestiNa rozdíl od náměstí Anežky České bychom Vlašské náměstí marně hledali na novějších mapách Poděbrad. Zmizelo z nich ještě dříve než objekty, které ho kdysi tvořily. Pouze na plánku města z roku 1962, kdy na něm ještě stál jako poslední stavba evangelický kostel, je vedeno jako Náměstí Pařížské Komuny. Původně se skládalo z pěti popisných čísel od 16/II do 20/II, které byly postupně bořeny, poslední v 60. letech minulého století.

Dnes je v těchto místech – západně od Jiřího náměstí po obou stranách Husovy ulice – malý park s cyklostezkou, dvěma autobusovými zastávkami a památníček, připomínající pohnuté osudy poděbradských Židů. Kdysi dávno tu býval „dobytčí trh“ a tento název mu zůstal až do roku 1892, kdy tehdejší starosta Jan Hellich při prvním oficiálním pojmenovávání ulic a náměstí s hlubokou znalostí místní historie nazval toto „náměstíčko“ Vlašským. Vyšel ze známé skutečnosti, že při staré cestě z poděbradského ryku k Nymburku, před velkým panským dvorem z doby Jiřího z Poděbrad, získal pozemek pro svůj dvorec císařský stavitel Giovanni B. Aostalli, zde nazývaný Avostalis nebo prostě Vlach. Do Poděbrad byl poslán v polovině 16. století císařem Ferdinandem I. s úkolem proměnit středověký hrad v příjemné renesanční letní sídlo pro císařské lovecké kratochvíle. Avostalis si nepochybně do Poděbrad přivedl i početnou skupinu svých vlašských soukmenovců, aby mu s rozsáhlou přestavbou pomáhali a ubytoval je ve své blízkosti. Sám předměstský dvůr opustil v roce 1565 a přestěhoval se na svůj nový statek ve Velkém Zboží. Tam také v roce 1575 zemřel a jak zmíněno minule, jako čestný místní měšťan byl pochován v kostele Povýšení sv. Kříže (kde je podnes k vidění jeho náhrobek). Předměstský dvůr se stal součástí panského dvora a zůstal při něm až do roku 1786, kdy se vrchnost rozhodla ho rozparcelovat a rozprodat.

Přední část dvora směrem k Labi koupila v roce 1809 žena panského sládka Veronika Ulrychová a její muž tu pak v letech 1818–1820 vybudoval nové přízemní obytné stavení čp. 16/II s pěkným barokním vjezdem, hospodářské budovy a na terase nad Labem založil rozlehlou zahradu s vyhlídkovým altánem. Od Ulrichových koupil celou nemovitost měšťan Josef Jugl a od jeho dědiců pak v roce 1901 poděbradští evangelíci na novou faru.

Další kus předměstského dvora s malým domkem čp. 17/II podél nymburské cesty koupili v roce 1841 bratři Salomon a Abraham Kantorové na stavbu nové usedlosti, ale už v roce 1852 pozemek prodali židovské obci, aby tu mohla postavit synagogu. Prosté přízemní zděné stavení bylo vybaveno několika řadami lavic, oltářem a tabernáklem s pěti svitky tóry. Schodištěm v zadní části svatyně se vstupovalo na ženskou galerii. V roce 1949 odkoupilo od židovské obce synagogu město a nabídlo ji jako skladiště muzeu, které tehdy bylo jeho zařízením. V roce 1958 byla neudržovaná synagoga už v takovém stavu, že nezbylo než ji zbořit. Stejně dopadla i sousední židovská škola, postavená o dvacet let později v roce 1872 jako patrová budova s byty pro kantora a rabína.

Sousední parcelu blíže k náměstí si dlouho drželo panství pro erár na zřízení vojenského hřebčína. Nakonec ji v dražbě v roce 1877 koupil žid Lustfeld a obratem ji prodal Matěji Polákovi z Kluku na stavbu nové evangelické modlitebny. Evangelická kazatelská stanice byla v Poděbradech zřízena sice už v roce 1870, ale na modlitebnu se zmohla až za osm let. V roce 1895, kdy konečně bylo dovoleno poděbradským evangelíkům zřízení vlastního sboru, měli důvod ke stavbě kostela. Té se ujal poděbradský stavitel František Proft a nový kostel přistavěl k východní straně synagogy. Když se pak v roce 1932 na farské zahradě budovala nová moderní fara, počítalo se následně i se stavbou krásného velkého kostela s věží, obráceného průčelím k městu. Jeho plány se už nerealizovaly. Nakonec byl kolem roku 1962 kvůli rozšíření Husovy ulice zbořen i starý evangelický kostel z konce 19. století. Nová modlitebna Českobratrské církve evangelické vznikla následně přestavěním bývalé fary.

Spáleniště po hospodářských stavbách v západní části dvora koupil zámožný poděbradský mlynář Vojtěch Hlaváč a postavil tu pro své potřeby dvě velké stodoly, dobře viditelné na snímku ze zámecké věže z roku 1895. V roce 1923 vykoupil obě stodoly od Hlaváčových dědiců nový majitel poděbradského velkostatku Josef Hyross a nechal je zbořit, aby měl volný přístup ke svému novému domu – Zámečku, který si nechal přestavět z východní části správní budovy panství.

Kromě stodol se v původním areálu předměstského dvora nacházelo ještě jedno stavení čp. 20/II, oddělené od nich malou uličkou. V roce 1899 ho vlastnil pilníkář Václav Petráček. Když bývalý panský dvůr koupila od Hyrosse počátkem 30. let minulého století akciová lázeňská společnost na vybudování druhého poděbradského lázeňského centra, vykoupila i tento domek. Stával tu až do doby, než se začala rozšiřovat Husova ulice a pak také nenápadně zmizel.

Do Vlašského náměstí se nepočítalo čp. 15/II, protože v roce 1892 už neexistovalo. Byly to původně malé kasárny, které musela obec postavit v roce 1782, aby bylo učiněno zadost josefínskému nařízení, že každé město musí mít vlastní vojenskou posádku. Patřily i s vojenským jezdeckým cvičištěm zvaným „rajčůl“ (německy „reitschule“) k hlavním kasárnám, umístěným mezi náměstím a Valy. Když v roce 1878 Poděbrady opustil definitivně kyrysnický pluk, ztratily význam i tyto malé kasárny a po několika letech v roce 1885 byly na žádost okolních obyvatel zbořeny, prostranství zplanýrováno a užíváno občas pro dobytčí trhy. Pro představu – nacházely se v místech, kde je nyní v Husově ulici velká vrba. Teprve po jejich demolici mohla vzniknout dnešní Říční ulice.

Na závěr ještě jedna zajímavost. V Poděbradech byl i Vlašský pramen, pojmenovaný podle náměstí, na němž byl v roce 1926 v hloubce 100,3 m navrtán. Objednala si ho lázeňská společnost spolu s pramenem Chmelnickým, aby měla dostatek minerální vody pro připravované druhé lázeňské centrum (později LÚ Mír). Pramen byl utěsněn v roce 1968.

Text a foto: Jana Hrabětová, Polabské muzeum Poděbrady

 

 


Merianova rytina

Merianova rytina

Nejstarší známé vyobrazení Poděbrad, tak zvaná Merianova rytina, pochází velmi pravděpodobně z roku 1650, z doby krátce po třicetileté válce (1618–1648).

celý článek >>>

I takové bývaly zimy v Poděbradech

I takové bývaly zimy v Poděbradech

Před 111 lety byla v našem městě taková zima, že Labe bylo několik měsíců zamrzlé. Při jarním tání pak museli vzniklé kry po mnoho dnů likvidovat dělostřelci.

celý článek >>>

Vzpomínka na Leopoldu Dostalovou

Vzpomínka na Leopoldu Dostalovou

k 130. výročí narození národní umělkyně

celý článek >>>

Polabské muzeum připravuje novou sezonu

Polabské muzeum připravuje novou sezonu

Podobně jako v minulých letech i vloni Polabské muzeum v Poděbradech nabídlo prohlídky svých expozic a připravilo několik tematických výstav. Ani letos tomu nebude jinak. O chystaných akcích hovoří ředitel muzea Jan Vinduška.

celý článek >>>

Zimní vzpomínky na minulost

Zimní vzpomínky na minulost

Čas po Novém roce, kdy se začal nápadně prodlužovat den, polevovaly mrazy a tál sníh, byl ještě před sto lety pro naše předky příležitostí rozloučit se se zimou podle pradávných zvyků a obyčejů.

celý článek >>>

Vánoce v Poděbradech před sto lety

Vánoce v Poděbradech před sto lety

Během letošního jubilejního roku si čtenáři Poděbradských novin mohli ve dvanácti kapitolách udělat obrázek o tom, jak se žilo v našem městě před sto lety – v těžkých válečných letech 1914–1918 a v prvních měsících právě vzniklého samostatného státu. Na závěr budiž přidána ještě kapitolka třináctá s úvahou o tom, jak asi poděbradští občané prožívali své první Vánoce v nové Československé republice.

celý článek >>>

Obci Senice patří ocenění za péči o pietní místo

Obci Senice patří ocenění za péči o pietní místo

Ve středu 21. listopadu převzal v sídle Středočeského kraje senický starosta Václav Novák pamětní list a plaketu za péči o pietní místo – památník věnovaný trojici parašutistů, kteří se za druhé světové války účastnili odbojové operace Silver A.

celý článek >>>

„Dozvuky“ oslav 100. výročí vzniku republiky

„Dozvuky“ oslav 100. výročí vzniku republiky

Poděbradští gymnazisté Forman, Havel, Nellis, Kubišová a další / Čtyřiadvacítka poděbradských osobností / Návrat Masaryka do Přední Lhoty

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY