Poděbradské chodecké závody (1. díl)

 

V Poděbradech se letos vedle již tradičního dubnového Mistrovství ČR a mezistátního utkání uskuteční ve dnech 20.–21. května také Evropský pohár v chůzi. Při té příležitosti PN přinášejí čtyřdílný seriál o historii tohoto sportu a zvláště pak poděbradských závodů.


Sázkaři, kteří se rádi a hojně scházejí v nejrůznějších sázkových kancelářích, asi jen těžko uvěří, že v 19. století byla závodní chůze druhým nejoblíbenějším tipovacím sportovním odvětvím hned po koňských dostizích. Paradoxně právě zmíněná popularita však zbrzdila vstup nejmasovější atletické disciplíny mezi olympijské sporty. Mladé olympijské hnutí odmítalo jakýkoliv profesionalismus. A tak se chůze musela nejprve zbavit sázkařů, aby obhájila svůj amatérský statut. Teprve až od roku 1908 se stala v Londýně nedílnou součástí olympijských her. Ovšem ženy chodkyně musely na svůj olympijský debut čekat až do barcelonské olympiády v roce 1992…

Stručně z historie sportovní chůze

Svým způsobem bylo příznačné, že do olympijské rodiny vstoupila sportovní chůze právě v Londýně, protože podobně jako řada jiných moderních sportů (fotbal, tenis, golf, ragby, box) i chůze pochází z časů viktoriánské Anglie. Pochopitelně samotná chůze je stará jako lidstvo samo. Ovšem závodní chůze má prvopočátek mezi anglickými aristokraty dokonce už z počátku 17. století. Ti si s oblibou vybírali sluhy s přihlédnutím k jejich rychlosti a houževnatosti. Zpočátku šlo především o praktické hledisko. Sloužící musel být schopen plnit úkoly rychlého posla zejména v obchodních nebo i v milostných záležitostech. Ale postupem času začalo panstvo uzavírat na rychlost svých zdatných lokajů sázky. Základním pravidlem bylo, že se chůze nesmí změnit v běh, což znamená, že pata střídá špičku druhé nohy. Soukromé sázky šlechticů inspirovaly v druhé polovině 18. století první veřejné chodecké závody, kde ti nejschopnější atleti si mohli vydělat i docela slušné peníze. Už od počátku chodeckých závodů diváci zejména projevovali největší zájem o dlouhé vzdálenosti, a tak nebyly výjimkou tratě v délce 100 mil nebo časové závody na 1 000 hodin s povinností během každé hodiny absolvovat nejméně jednu míli. Pro tyto chodce se vžil název pedestriáni, který se později ujal i v českém prostředí.

Jak to všechno začalo v Česku

chodci1Nehynoucí zásluhu na rozvoji atletiky v českých zemích má Klub velocipédistů Praha, který v letech 1888–1890 pořádal jako svou doplňující aktivitu oficiální atletické závody. Po třetím ročníku 30. srpna 1890 bylo rozhodnuto, že je už nejvyšší čas založit vlastní atletický spolek. Mimo jiné i proto, že zájmy chodců, běžců a velocipédistů se křížily ve využívání velocipedistických drah. Atletům zbývaly louky a silnice, a tak se rozhodli založit jeden z vůbec prvních středoevropských atletických klubů Athletic Club Praha (AC Praha 1890). Od něj se v roce 1893 oddělil další pedestriánský (chodecký) klub pod názvem AC Královské Vinohrady, kde významnou roli sehrál neúnavný organizátor a sportovec František Malý. V té době Královské Vinohrady byly samostatnou obcí a zakladatelé klubu počítali (leč marně) se štědrou podporou radnice. Chodci se vydávali na nejrůznější trasy – do Zbraslavi, Brandýsa nad Labem, do Slaného a třeba středoškolský profesor kreslení Karel Reisner za 444 hodin absolvoval s přestávkami pěšky cestu do Paříže, tedy 1 040 km. V té době ještě platilo jediné pravidlo chůze „go as you please“, volně přeloženo – jdi, jak chceš.
Pro historii poděbradského závodu je důležitá skutečnost, že jednou z významných akcí pedestriánů byl 16. června roku 1894 pochod Praha Poděbrady. Dnes už těžko asi kdo zjistí, proč se chodci vydali právě tímto směrem. Do vztyčení pomníku krále Jiřího zbývaly ještě dva roky, a tak cílem chodeckého závodu z Karlína se stalo poděbradské náměstí možná pro nezpochybnitelný obrozenecký význam krále Jiřího z Poděbrad. V neposlední řadě svou roli určitě sehrála i téměř ideální rovinatá trasa. Historické vítězství slavil František Malý, který 50 kilometrů z Prahy do Poděbrad ušel za 5 hodin a 50 minut. Závod probíhal překvapivě v sobotu, tedy v pracovní den. Důvod byl nasnadě. Jednak neděle byla nezbytným dnem odpočinku po vyčerpávajícím závodě a jednak mnozí chodci se druhý den vraceli do Prahy opět pěšky. Padesátikilometrovou trasu si chodci zopakovali ještě v roce 1901, kdy opět zvítězil František Malý, ale s časem o 45 minut horším.


Na snímku stejnokroj členů Athletic Clubu Praha.

 

Text: Ladislav Langr
Foto: Archiv Českého atletického svazu


Z historie bývalé Občanské záložny na Jiřího náměstí

Z historie bývalé Občanské záložny na Jiřího náměstí

Impozantní novorenesanční budova bývalé Občanské záložny na Jiřího náměstí si už dávno zasloužila být zapsána do seznamu státem chráněných nemovitých kulturních památek. Od otevření v roce 1899 až do roku 1960 jí totiž patřilo významné místo nejen v ekonomickém, ale i v kulturním životě našeho města.

celý článek >>>

Výročí zapomenutého rodáka

Výročí zapomenutého rodáka

Příběh významného poděbradského rodáka Ing. Karla Hrdličky.

celý článek >>>

Zajímavosti o „ztracené“ modlitební knize královny Johany

Zajímavosti o „ztracené“ modlitební knize královny Johany

V pátek 2. března dopoledne byla v Památníku krále Jiřího z Poděbrad na zámku zahájena výstava, která potrvá týden.

celý článek >>>

Oslavy Dne Poděbrad: první zmínka o Poděbradech, vánoční dárek pro krále Jiřího a kilogramová mince

Oslavy Dne Poděbrad: první zmínka o Poděbradech, vánoční dárek pro krále Jiřího a kilogramová mince

Oslavy Dne Poděbrad odstartují v pátek 2. března v 9 hodin vernisáží výstavy v Památníku krále Jiřího z Poděbrad na zámku.

celý článek >>>

Kampaň krále Jiřího? Dlužní úpis a kupování hlasů. Ale diplomacie především

Kampaň krále Jiřího? Dlužní úpis a kupování hlasů. Ale diplomacie především

Předvolební prezidentská kampaň právě vrcholí. Ano, může se to na první dojem zdát trochu přitažené za vlasy, ale i v době Jiřího z Poděbrad se o královský trůn bojovalo v mnoha ohledech podobně jako dnes.

celý článek >>>

Výročí Oldřicha Kerharta

Výročí Oldřicha Kerharta

Dne 18. listopadu jsme si připomenuli výročí 70 let od smrti Odřicha Kerharta, významného malíře, předsedy spolku Umělecká beseda a profesora Karlovy univerzity, který si po celý svůj život zachoval důvěrný vztah k rodným Poděbradům.

celý článek >>>

Životní příběh kováře a legionáře

Životní příběh kováře a legionáře

Obyvatelé Kout prožili příjemné odpoledne s knihou vzpomínek místního rodáka.

celý článek >>>

Poděbradské „poklady“ 14. díl

Poděbradské „poklady“ 14. díl

Přinášíme závěrečný díl seriálu, ve kterém jsme vám představili všechny státem evidované památky ve městě.

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY