Poděbradské chodecké závody (4. díl)

 

V Poděbradech se letos vedle již tradičního dubnového Mistrovství ČR a mezistátního utkání uskuteční ve dnech 20.–21. května také Evropský pohár v chůzi. Při té příležitosti PN přinášejí čtyřdílný seriál o historii tohoto sportu a zvláště pak poděbradských závodů.

 

TothOsobnosti, které prošly kolonádou

Nahlédneme-li do listiny vítězů, otevře se před námi úctyhodný seznam borců, který ještě zviditelňuje pravidelně aktualizovaná čestná deska umístěná u pomníčku zakladatele závodu Josefa Černého. Na stupních nejvyšších dosud stáli příslušníci devatenácti národů celého světa. Pochopitelně nejvíc titulů patří domácím závodníkům. Vedle nedostižného Josefa Doležala a pětinásobného vítěze Jaroslava Štorka-Žofky je třeba připomenout rok 1957, kdy za vítězným Sergejem Lobastovem se prosadil s  vynikajícím časem pozdější světový rekordman Ladislav Moc (1931), který dokonce až na 4. místo odsunul legendu závodu Josefa Doležala. Svoje Poděbrady pak Moc vyhrál o pět let později v roce 1962. V roce 1969 triumfoval třináctinásobný mistr republiky Alexander Bílek (1941). Olympionik Pavol Szikora (1952) slavil dvě vítězství v letech 1985 a 1988, stejně jako desetinásobný mistr republiky Hubert Sonnek (1962). Posledním českým vítězem poděbradské padesátky je Miloš Holuša z roku 1999. Poděbradská bilance všech jmenovaných Čechoslováků je úspěšnější než olympijského vítěze a mistra Evropy Jozefa Pribilince (1960) nebo mistra Evropy Pavola Blažka (1958), kteří Poděbrady nikdy nevyhráli. To tři vavříny vítězství (1956,1961,1964) si z Poděbrad odnesl fenomenální italský chodec Abdon Pamich (1933), vítěz olympijské padesátky v roce 1964. V roce 1990 vyhrál Němec Hartwig Gauder (1954), olympijský vítěz, mistr světa i Evropy. Stříbrný olympionik z Barcelony Mexičan Carlos Mercenario vyhrál v roce 1993. V roce 1995 vyhrála ženskou desítku dvojnásobná mistryně světa Olimpiada Ivanova z Ruska a určitě příslibem do budoucnosti české ženské chůze bude Anežka Drahotová, juniorská mistryně světa i Evropy, která vyhrála poděbradskou dvacítku v roce 2014. Seznam nejlepších světových chodců symbolicky uzavírá mistr světa a úřadující olympijský vítěz chodeckého závodu na 50 kilometrů Slovák Matej Tóth (1983) – na snímku. Na jeho kontě je už pět poděbradských vítězství (2003, 2008, 2009, 2012 a 2014). Po svém pátém triumfu uvedl: „Je to tady moje srdcovka, nikde se mi nechodí tak dobře jako v Poděbradech. A právě v Poděbradech si mě chůze definitivně získala, když jsem zde jako čtrnáctiletý kluk poprvé viděl naživo světový pohár v roce 1997. To byl zážitek, který mi natrvalo zůstane v paměti.“

Stručně z pravidel

Pravidla závodní chůze se logicky vyvíjela jako každé jiné sportovní odvětví. Nebylo možné nechat pravidla jen tak volně plynout. Na počátku 20. století ke střídání paty a špičky přibyl požadavek na propnutí kolene alespoň jednou během kroku. Od počátku 70. let už musela být noha napnutá v okamžiku, kdy se ocitla pod tělem. Od roku 1996 platí definice, na jejímž základě musí chodec propínat podle již zmiňované magické formule „od paty po špičku“. Platná Pravidla atletiky praví: „Závodní chůze je takový pohyb kroku, při němž nedojde k viditelné (lidským okem postřehnutelné) ztrátě dotyku chodce se zemí. Oporová noha musí být bezpodmínečně napnutá (tj. nepokrčená v koleně) od okamžiku prvního kontaktu se zemí až do okamžiku, kdy je ve svislé poloze.“ Pokud toto ustanovení závodník nedodržuje, může dostat dvě napomenutí a při třetím je diskvalifikován. Ovšem všechny tři červené karty musí dostat od jiného rozhodčího.

Text: Ladislav Langr
Foto: Archiv Českého atletického svazu

 


Z historie bývalé Občanské záložny na Jiřího náměstí

Z historie bývalé Občanské záložny na Jiřího náměstí

Impozantní novorenesanční budova bývalé Občanské záložny na Jiřího náměstí si už dávno zasloužila být zapsána do seznamu státem chráněných nemovitých kulturních památek. Od otevření v roce 1899 až do roku 1960 jí totiž patřilo významné místo nejen v ekonomickém, ale i v kulturním životě našeho města.

celý článek >>>

Výročí zapomenutého rodáka

Výročí zapomenutého rodáka

Příběh významného poděbradského rodáka Ing. Karla Hrdličky.

celý článek >>>

Zajímavosti o „ztracené“ modlitební knize královny Johany

Zajímavosti o „ztracené“ modlitební knize královny Johany

V pátek 2. března dopoledne byla v Památníku krále Jiřího z Poděbrad na zámku zahájena výstava, která potrvá týden.

celý článek >>>

Oslavy Dne Poděbrad: první zmínka o Poděbradech, vánoční dárek pro krále Jiřího a kilogramová mince

Oslavy Dne Poděbrad: první zmínka o Poděbradech, vánoční dárek pro krále Jiřího a kilogramová mince

Oslavy Dne Poděbrad odstartují v pátek 2. března v 9 hodin vernisáží výstavy v Památníku krále Jiřího z Poděbrad na zámku.

celý článek >>>

Kampaň krále Jiřího? Dlužní úpis a kupování hlasů. Ale diplomacie především

Kampaň krále Jiřího? Dlužní úpis a kupování hlasů. Ale diplomacie především

Předvolební prezidentská kampaň právě vrcholí. Ano, může se to na první dojem zdát trochu přitažené za vlasy, ale i v době Jiřího z Poděbrad se o královský trůn bojovalo v mnoha ohledech podobně jako dnes.

celý článek >>>

Výročí Oldřicha Kerharta

Výročí Oldřicha Kerharta

Dne 18. listopadu jsme si připomenuli výročí 70 let od smrti Odřicha Kerharta, významného malíře, předsedy spolku Umělecká beseda a profesora Karlovy univerzity, který si po celý svůj život zachoval důvěrný vztah k rodným Poděbradům.

celý článek >>>

Životní příběh kováře a legionáře

Životní příběh kováře a legionáře

Obyvatelé Kout prožili příjemné odpoledne s knihou vzpomínek místního rodáka.

celý článek >>>

Poděbradské „poklady“ 14. díl

Poděbradské „poklady“ 14. díl

Přinášíme závěrečný díl seriálu, ve kterém jsme vám představili všechny státem evidované památky ve městě.

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY