Poděbradské chodecké závody (4. díl)

 

V Poděbradech se letos vedle již tradičního dubnového Mistrovství ČR a mezistátního utkání uskuteční ve dnech 20.–21. května také Evropský pohár v chůzi. Při té příležitosti PN přinášejí čtyřdílný seriál o historii tohoto sportu a zvláště pak poděbradských závodů.

 

TothOsobnosti, které prošly kolonádou

Nahlédneme-li do listiny vítězů, otevře se před námi úctyhodný seznam borců, který ještě zviditelňuje pravidelně aktualizovaná čestná deska umístěná u pomníčku zakladatele závodu Josefa Černého. Na stupních nejvyšších dosud stáli příslušníci devatenácti národů celého světa. Pochopitelně nejvíc titulů patří domácím závodníkům. Vedle nedostižného Josefa Doležala a pětinásobného vítěze Jaroslava Štorka-Žofky je třeba připomenout rok 1957, kdy za vítězným Sergejem Lobastovem se prosadil s  vynikajícím časem pozdější světový rekordman Ladislav Moc (1931), který dokonce až na 4. místo odsunul legendu závodu Josefa Doležala. Svoje Poděbrady pak Moc vyhrál o pět let později v roce 1962. V roce 1969 triumfoval třináctinásobný mistr republiky Alexander Bílek (1941). Olympionik Pavol Szikora (1952) slavil dvě vítězství v letech 1985 a 1988, stejně jako desetinásobný mistr republiky Hubert Sonnek (1962). Posledním českým vítězem poděbradské padesátky je Miloš Holuša z roku 1999. Poděbradská bilance všech jmenovaných Čechoslováků je úspěšnější než olympijského vítěze a mistra Evropy Jozefa Pribilince (1960) nebo mistra Evropy Pavola Blažka (1958), kteří Poděbrady nikdy nevyhráli. To tři vavříny vítězství (1956,1961,1964) si z Poděbrad odnesl fenomenální italský chodec Abdon Pamich (1933), vítěz olympijské padesátky v roce 1964. V roce 1990 vyhrál Němec Hartwig Gauder (1954), olympijský vítěz, mistr světa i Evropy. Stříbrný olympionik z Barcelony Mexičan Carlos Mercenario vyhrál v roce 1993. V roce 1995 vyhrála ženskou desítku dvojnásobná mistryně světa Olimpiada Ivanova z Ruska a určitě příslibem do budoucnosti české ženské chůze bude Anežka Drahotová, juniorská mistryně světa i Evropy, která vyhrála poděbradskou dvacítku v roce 2014. Seznam nejlepších světových chodců symbolicky uzavírá mistr světa a úřadující olympijský vítěz chodeckého závodu na 50 kilometrů Slovák Matej Tóth (1983) – na snímku. Na jeho kontě je už pět poděbradských vítězství (2003, 2008, 2009, 2012 a 2014). Po svém pátém triumfu uvedl: „Je to tady moje srdcovka, nikde se mi nechodí tak dobře jako v Poděbradech. A právě v Poděbradech si mě chůze definitivně získala, když jsem zde jako čtrnáctiletý kluk poprvé viděl naživo světový pohár v roce 1997. To byl zážitek, který mi natrvalo zůstane v paměti.“

Stručně z pravidel

Pravidla závodní chůze se logicky vyvíjela jako každé jiné sportovní odvětví. Nebylo možné nechat pravidla jen tak volně plynout. Na počátku 20. století ke střídání paty a špičky přibyl požadavek na propnutí kolene alespoň jednou během kroku. Od počátku 70. let už musela být noha napnutá v okamžiku, kdy se ocitla pod tělem. Od roku 1996 platí definice, na jejímž základě musí chodec propínat podle již zmiňované magické formule „od paty po špičku“. Platná Pravidla atletiky praví: „Závodní chůze je takový pohyb kroku, při němž nedojde k viditelné (lidským okem postřehnutelné) ztrátě dotyku chodce se zemí. Oporová noha musí být bezpodmínečně napnutá (tj. nepokrčená v koleně) od okamžiku prvního kontaktu se zemí až do okamžiku, kdy je ve svislé poloze.“ Pokud toto ustanovení závodník nedodržuje, může dostat dvě napomenutí a při třetím je diskvalifikován. Ovšem všechny tři červené karty musí dostat od jiného rozhodčího.

Text: Ladislav Langr
Foto: Archiv Českého atletického svazu

 


Naše město před sto lety (3. díl)

Naše město před sto lety (3. díl)

O zdravotních poměrech, lázních a lazaretech

celý článek >>>

Rodinný archiv vydal poklad: poděbradskou stopu kardinála Berana

Rodinný archiv vydal poklad: poděbradskou stopu kardinála Berana

Nacisté a komunisté jej hodlali vymazat z povědomí národa. Nepodařilo se jim to, Pán Bůh zaplať. I proto můžeme díky cenným archiváliím spatřit patrně nejvýznamnějšího českého duchovního, kardinála Josefa Berana, také v poděbradských kulisách.

celý článek >>>

Do Havířského kostelíku se vrátily oltářní obrazy

Do Havířského kostelíku se vrátily oltářní obrazy

Nové oltářní obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava byly veřejnosti představeny v neděli 13. května při slavnostním otevření zrestaurovaného kostelíku.

celý článek >>>

Naše město před sto lety (2. díl)

Naše město před sto lety (2. díl)

O válečných zajatcích a uprchlících v Poděbradech

celý článek >>>

Naše město před sto lety (1. díl)

Naše město před sto lety (1. díl)

Celý letošní rok se nese ve znamení oslav 100. výročí vzniku našeho samostatného demokratického státu a vzpomínek na dramatické události, které předcházely a bezprostředně následovaly. Také Poděbradské noviny se zapojily a nabízejí svým čtenářům dvanáctidílný seriál o životě v našem městě v letech 1914–1918 podle zachovaných písemných pramenů, dobového tisku, vzpomínek pamětníků a starých fotografií uložených v archivu Polabského muzea.

celý článek >>>

Duben – měsíc kvetoucích dubů i různých taškařic

Duben – měsíc kvetoucích dubů i různých taškařic

Pojďte s námi nahlédnout do života našich předků. Jaké práce na polích a zahradách na ně čekaly v měsíci pověstném svou proměnlivostí?

celý článek >>>

Z historie bývalé Občanské záložny na Jiřího náměstí

Z historie bývalé Občanské záložny na Jiřího náměstí

Impozantní novorenesanční budova bývalé Občanské záložny na Jiřího náměstí si už dávno zasloužila být zapsána do seznamu státem chráněných nemovitých kulturních památek. Od otevření v roce 1899 až do roku 1960 jí totiž patřilo významné místo nejen v ekonomickém, ale i v kulturním životě našeho města.

celý článek >>>

Výročí zapomenutého rodáka

Výročí zapomenutého rodáka

Příběh významného poděbradského rodáka Ing. Karla Hrdličky.

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY