Poděbradské „poklady“ 10. díl

 

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.


Dvě památky na bývalém Nymburském předměstí
V západní části města – na starém Nymburském předměstí – se nacházejí jen dvě drobné památky, které se však do státního památkového seznamu dostaly v rámci Poděbrad mezi prvními. Jedná se o malý empírový altán na zahradě evangelické fary a prastará, snad středověká boží muka na konci Velkého Zboží při silnici na Nymburk. Není divu, že se v dané části Poděbrad nenachází více památkových objektů. Vždyť toto předměstí, vyrůstající od středověku za městskými hradbami, se až do druhé poloviny 19. století podobalo jedné velké vesnici. Podle nejstaršího poděbradského urbáře z roku 1553 se na západ od bývalých hradeb nacházelo celkem 20 zemědělských dvorců různého stáří a rozlohy. Většina z nich patřila zámožnějším místním měšťanům, kteří měli své právovárečné domy na rynku. Výjimku tvořil největší panský hospodářský dvůr založený po husitských válkách za Jiřího z Poděbrad. S ním blíže k městu sousedil o něco menší dvůr zvaný „předměstský“, který si z panského majetku v roce 1550 koupil italský stavitel Giovanni Aostalli, když byl císařem Ferdinandem I. poslán do Poděbrad a pověřen vedením přestavby poděbradského zámku. Po šestnácti letech svůj dvorec přenechal k rozšíření stávajícího panského dvora a přestěhoval se na svůj nový statek ve Velkém Zboží, kde také roku 1575 zemřel.


Panský dvorec, sahající poté od ulice Na Vinici k Vlašskému náměstí a od Labe po nynější Husovu ulici, byl z rozhodnutí královské komory rozparcelován v roce 1786. V panském majetku zůstala větší část dvora se zahradami a velkým špýcharem a také na východní straně prostor pro budoucí kasárny. Díl při nymburské cestě koupili Židé Salomon a Abraham Kantorové, aby ho později přenechali židovské obci na stavbu synagogy a židovské školy. Sousední větší díl směrem k Labi tehdy koupil jménem své ženy Veroniky panský sládek František Ulrych. V letech 1818 až 1820, když odešel z panských služeb, nechal si v tomto prostoru postavit nové přízemní obytné stavení s pěkným barokním vjezdem a několik hospodářských budov. Uspořádání dvorce prý bylo přizpůsobeno tomu, aby tu jednou mohl stát nový pivovar. Na terasách směrem k Labi pak sládek Ulrych založil zahradu obehnanou vysokou zdí a pro potěšení své ženy Veroniky přímo nad řekou dal postavit tento vyhlídkový altán s okny na všechny strany. Po Ulrychově smrti (zemřel na choleru v roce 1832) i jeho vdovy Veroniky, se celá usedlost dostala do nucené dražby a v roce 1875 ji koupil místní měšťan Josef Jugl. Ten ji držel do roku 1900, a pak ji prodal poděbradským evangelíkům.


glorietPoděbradská evangelická kazatelská stanice vznikla sice už v roce 1870, ale na vlastní modlitebnu, upravenou z bývalého erárního hřebčína, se zmohla až za osm let. Když pak v roce 1895 bylo povoleno zřízení farního sboru, nechali si poděbradští postavit od zdejšího stavitele Františka Profta nový evangelický kostel, napojený na starší židovskou synagogu. Mezitím členové sboru přikoupili sousední bývalou Ulrychovu usedlost i s pozemky kolem 100 hektarů. Pronájem jim měl přinášet finanční prostředky na stavbu nového kostela a fary. Soutěž na obojí vyhrál známý pražský architekt Božimír Kozák (autor projektu poděbradské rádiovky). V roce 1932 byla v zahradě usedlosti postavena moderní fara a o tři roky později položen základní kámen ke stavbě nového kostela, k níž už nedošlo. O stavbě uvažovali poděbradští evangelíci ještě v polovině minulého století, ale dostali povolení pouze na rekonstrukci staré fary poté, co byl při rozšiřování Husovy ulice v roce 1962 jejich starý kostel zbořen. Poslední velkou rekonstrukcí prošla evangelická modlitebna, kdysi Ulrychovo obytné stavení, a pak fara, v roce 2002.

Vyhlídkový altán, jednopatrová klasicistní stavbička osmibokého pravidelného půdorysu, krytá nízkou osmibokou kupolí s korouhvičkou na vrcholu, byl postaven v roce 1820 na dvou terasách. V přízemí je malá kamenná klenutá místnost, do horní zděné části se vstupuje z farské zahrady. Proti hlavnímu vchodu jsou dveře na malou pavláčku s pěkně kovaným zábradlím. V kartuši uprostřed si přečteme písmena F W U (František a Veronika Ulrychovi). Při revizi památek v roce 1968 byl gloriet v tak špatném stavu, že se uvažovalo o jeho demolici, přesto se ho podařilo zachránit. Věřme, že už natrvalo zůstane v poděbradském památkovém seznamu, neboť je to dnes jediná zachovaná památka toho druhu nejen v našem městě, ale i v širokém okolí. Slohově čistý altán, zdobený římsami a lisénami (svislý plochý pásovitý architektonický dekorativní článek členící fasádu, pozn. red.), je pěknou ukázkou zahradní architektury z počátku 19. století. Pro zajímavost je možno uvést, že ve stejné době byl nedaleko postaven podobný gloriet. Nacházel se v ohradní zdi Boučkovy usedlosti. Pamětníci si vybaví, že stával v místech, kde ústila do ulice Husovy Boučkova ulice. V šedesátých letech minulého století tento gloriet zmizel i s ohradní zdí, když se změnila část bývalé Boučkovy zahrady v parčík.

bozi mukaDruhou nenápadnou památkou v západní části Velkých Poděbrad jsou boží muka ve Velkém Zboží (na foto boží muka v r. 1906). V roce 1906 lékárník Jan Hellich, který se podrobně zabýval celou historií Poděbrad, napsal o nich do Věstníku Poděbradska (č. 3, s. 36–7): „V okolí Poděbrad jsou boží muka vzácná. Ta, která se zachovala, nejsou starého původu. Výjimkou jsou Boží muka za vsí Zboží, jejichž vyobrazení náš časopis na straně 26 přinesl. O původu této památky se nezachovalo zpráv a také ani pověsti se k ní nepojí. Všeobecně vládne však mínění, že památka je velice stará. A tomu nasvědčuje i gotický šestihranný sloup s rozšířeným podstavcem a střechovitým ukončením bez ozdob a kříže. Na jedné ploše pod střechou jest malý výklenek, kde býval před lety obrázek P. Marie. Hrany pískovcového sloupu jsou zubem času okulacené, zvětralé, svědčí již tím o vysokém stáří. Sloup stojí na malém kopečku při starobylé cestě z Poděbrad do Nymburka. Soudím, že památka ta hlásí se svým tvarem do 15. neb 16. století. Dobře by se mohla vztahovati k bitce, připomínané v Starých letopisech (Tom. III. str. 43): ‚Boží R. 1420 hned po vánocích na den sv. Štěpána vytáhli Němci z Nymburka k Poděbradům a pan Hynek proti nim vytrhne a tu se tepú u Zbožie a tu zabijí panu Hynkovi na 70 lidí a jiní utekú a archu ztratili v tom pobití.‘ Na památku této bitky mohl někdy v 15. věku postaven býti tento pomník. Bylo by záslužno, aby tato vzácná ale velice sešlá památka, která skoro pádem hrozí, byla opravena. Možno, že pod pomníkem se najdou hroby, které původ Božích muk blíže osvětlí.“


Bohužel ani Jan Hellich ani žádný jiný archeolog se pod zmiňovaný kopeček nepodíval. Boží muka byla později opravena a při rovnání nymburské silnice, do které zasahovala, přemístěna a původní místo zplanýrováno. Ale ani tam na volném prostranství proti zbožskému hřbitovu nezůstala natrvalo. Když v těch místech pokračovala zástavba, byla tato starobylá boží muka přemístěna před průčelí nových domků.

Text: PhDr. Jana Hrabětová
Foto: archiv Polabského muzea

 

 


Poděbradské „poklady“ 13. díl

Poděbradské „poklady“ 13. díl

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

celý článek >>>

Poděbradské „poklady“ 12. díl

Poděbradské „poklady“ 12. díl

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

celý článek >>>

Poděbradské „poklady“ 11. díl

Poděbradské „poklady“ 11. díl

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

celý článek >>>

Osmý říjen: památný den sokolstva

Osmý říjen: památný den sokolstva

Na paměť sokolů, kteří přinesli oběť nejvyšší.

celý článek >>>

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 4. díl

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 4. díl

Dokončení článku, který vznikl k letošnímu 110. výročí narození spisovatele Jaroslava Foglara.

celý článek >>>

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 3. díl

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 3. díl

Pokračování článku, který vznikl k letošnímu 110. výročí narození spisovatele Jaroslava Foglara.

celý článek >>>

Poděbradské „poklady“ 9. díl

Poděbradské „poklady“ 9. díl

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

celý článek >>>

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 2. díl

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 2. díl

Pokračování článku, který vznikl k letošnímu 110. výročí narození spisovatele Jaroslava Foglara.

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY