Poděbradské „poklady“ 13. díl

 

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

 

radiovka budovaVysílač – radiostanice

Až 3. května 2004 se rozšířil soupis státem chráněných památek o areál vysílače na východním okraji města s rondokubistickou budovou radiostanice, připomínající zámek, a dvěma stopadesátimetrovými stožáry. Dlouho byly všechny tyto objekty daleko za městem pro veřejnost tabu, dobře hlídané a zakázané fotografovat. Od padesátých let minulého století v době totalitního režimu tu byl totiž zaveden zvláštní provoz. Kromě běžných uživatelů, pro které byla radiostanice zřízena, vstoupilo do hry ministerstvo vnitra a od roku 1952 začalo poděbradské zařízení sloužit především k rušení rádia Svobodná Evropa.
K vybudování poděbradské rádiovky došlo v prvních letech naší republiky. Protože nově vzniklý československý stát potřeboval moderní telegrafní spojení se světem, hledalo se již v roce 1921 vhodné místo pro stavbu výkonového vysílače v nevelké vzdálenosti od Prahy. V úvahu přicházely Čelákovice, Poděbrady a Český Brod. Volba padla na Poděbrady. Ve zdůvodnění pověřené komise čteme: „Rovina polabská jest volena pro silnou stanici vysílací z té příčiny, aby ve vlhké tamní půdě se stálou spodní vodou blízko povrchu docíleno bylo výhodného uzemnění radiostanice, to je při mocných vysílacích stanicích to nejdůležitější.“
Poděbradská městská rada pokládala tuto volbu za velkou čest a ministerstvu pošt bez váhání věnovala dvaceti sedmi hektarový pozemek východně od města. Na to vláda v roce 1922 uvolnila 12 milionů Kč a stavební kancelář ing. Karla Herzána začala se stavbou budovy radiostanice podle projektu významného pražského architekta Božimíra Kozáka.
Ing. arch. Božimír Kozák pro reprezentativní a monumentální architektonické řešení použil módní „národní“ sloh zvaný nyní rondokubismus. Tímto stylem se tehdy stavěla většina budov významných institucí v nové československé republice a sám Božimír Kozák byl vedle dlouhé řady pražských činžovních domů a různých účelových staveb rovněž projektantem velké telefonní a telegrafní ústředny v Praze na Žižkově, která se stavěla v letech 1921–1926.
Technické zařízení, dva alternátorové točivé stroje o výkonu 50 kW, dodala do Poděbrad francouzská firma Compagnie generale de TSF. Montáž tu vedl tehdy mladý inženýr Josef Stránský, pozdější dlouholetý profesor radiotechniky na pražské technice. Dlouhovlnná lodní anténa byla zavěšena mezi dva 150 metrů vysoké příhradové stožáry.
„Přímé radiotelegrafní spojení Praha – Paříž bylo po úspěšně provedených zkouškách zahájeno v pondělí 19. 3. 1923 mezi vysílací stanicí poděbradskou a stanicí u St. Assiese u Paříže. Radiocentrum poděbradské je drátem spojeno s radiotelegrafní stanicí na Vinohradech, odkudž se telegramy, které přicházejí potrubní poštou z ústřední telegrafní stanice pražské, vysílají přímo do antény poděbradské, aniž by tedy ve stanici poděbradské musely být přetelegrafovány,“ bezprostředně napsal tehdejší tisk. Brzy na to v dubnu 1923 se přijel do Poděbrad na nové radiocentrum podívat vážený host – sám zakladatel francouzské radiotelegrafie generál Ferrié s celým svým doprovodem.
Pozdější potřeba výkonného spojení na velké vzdálenosti (hlavně do Ameriky) si vynutila instalaci krátkovlnných vysílačů a potřebných antén. Modernizovaný dlouhovlnný vysílač sloužil potom Československé akademii věd jako mezinárodně ceněný kmitočtový a časový normál pro vědecké účely. Vysílání cizojazyčných programů Čs. rozhlasu bylo z Poděbrad zahájeno 31. srpna 1936. Za okupace plnila stanice potřeby wehrmachtu. Po válce pak se z poděbradského vysílače šířilo i vysílání v češtině pro krajany žijící v různých zemích světa.
Po listopadu 1989 byl provoz vysílače ukončen, zařízení zlikvidováno, zaměstnanci propuštěni, z vysílacího střediska se na čas stalo školicí středisko radiokomunikací. Nakonec se do celého areálu včetně budov nastěhoval poděbradský golfový klub.

vodarnaVodárna

Do státního seznamu památek se dostala i další novodobá technická památka. Jedná se o vodojem, pěknou funkcionalistickou stavbu opět ve východní části města. Vodárenská věž se budovala na náklady obce v roce 1929 jako součást nové městské vodovodní sítě. Projekt na celou stavbu poděbradského vodovodu a vodárny připravil už v roce 1912 prof. V. J. Hrázský. O projekt na vlastní vodárenskou věž byl požádán pražský architekt František Janda, který, jak známo, už dříve s městem (a pak i s lázněmi) spolupracoval. Je autorem mimo jiné celého poděbradského lázeňského středu i s budovami Letních a Zimních lázní a kolonádou. Před stavbou věžového vodojemu musela být vyhloubena studna až na opukové podloží v hloubce 17,5 m o světlosti 5 m a také postavena nezbytná odželezovací stanice s podzemním vodojemem a strojovnou. Vlastní vodárenská věž pro obsah 470 krychlových metrů vody je mohutný válec o průměru 10 metrů, rozšířený ve spodní části o kolonádu a nahoře ukončený polokulovitou střechou. Celá věž dosahuje výšky 45 metrů a vlastní rezervoár je umístěn v horní části ve výšce 30 metrů nad okolím. Po dokončení dodávalo celé vodárenské zařízení ročně do „trubní sítě“ přes 10 milionů hektolitrů pitné a užitkové vody. Poděbradská vodárna stále ještě slouží svému účelu, byť v omezené míře. Za památku chráněnou státem byla vyhlášena 27. prosince 2010.
Na foto je vodárna v roce 1933.


Text: PhDr. Jana Hrabětová
Foto: archiv Polabského muzea

 


Naše město před sto lety (5. díl)

Naše město před sto lety (5. díl)

O poděbradském velkostatku před I. světovou válkou a po ní

celý článek >>>

Naše město před sto lety (4. díl)

Naše město před sto lety (4. díl)

O válečném zásobování a odvodech

celý článek >>>

Naše město před sto lety (3. díl)

Naše město před sto lety (3. díl)

O zdravotních poměrech, lázních a lazaretech

celý článek >>>

Rodinný archiv vydal poklad: poděbradskou stopu kardinála Berana

Rodinný archiv vydal poklad: poděbradskou stopu kardinála Berana

Nacisté a komunisté jej hodlali vymazat z povědomí národa. Nepodařilo se jim to, Pán Bůh zaplať. I proto můžeme díky cenným archiváliím spatřit patrně nejvýznamnějšího českého duchovního, kardinála Josefa Berana, také v poděbradských kulisách.

celý článek >>>

Do Havířského kostelíku se vrátily oltářní obrazy

Do Havířského kostelíku se vrátily oltářní obrazy

Nové oltářní obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava byly veřejnosti představeny v neděli 13. května při slavnostním otevření zrestaurovaného kostelíku.

celý článek >>>

Naše město před sto lety (2. díl)

Naše město před sto lety (2. díl)

O válečných zajatcích a uprchlících v Poděbradech

celý článek >>>

Naše město před sto lety (1. díl)

Naše město před sto lety (1. díl)

Celý letošní rok se nese ve znamení oslav 100. výročí vzniku našeho samostatného demokratického státu a vzpomínek na dramatické události, které předcházely a bezprostředně následovaly. Také Poděbradské noviny se zapojily a nabízejí svým čtenářům dvanáctidílný seriál o životě v našem městě v letech 1914–1918 podle zachovaných písemných pramenů, dobového tisku, vzpomínek pamětníků a starých fotografií uložených v archivu Polabského muzea.

celý článek >>>

Duben – měsíc kvetoucích dubů i různých taškařic

Duben – měsíc kvetoucích dubů i různých taškařic

Pojďte s námi nahlédnout do života našich předků. Jaké práce na polích a zahradách na ně čekaly v měsíci pověstném svou proměnlivostí?

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY