Poděbradské „poklady“ 4. díl

 

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

 

proboststviProboštství

Budova proboštství na protější straně Palackého ulice je patrová stavba s valbovou střechou a klasicistním průčelím. Do této podoby byla upravena ze staršího měšťanského domu podle plánů pražského stavitele Jakuba Halířka z roku 1724. Zásluhu na tom měl osvícený děkan Antonín Gottfried Mollinari (a také první poděbradský probošt) před rokem 1749. Do středu segmentového portálu v průčelí byl dodatečně vsazen proboštský emblém od Bohuslava Schnircha. Druhý Schnirchův proboštský znak se nachází nad hlavním vchodem do kostela Povýšení svatého Kříže. K obnovenému povýšení poděbradského děkanství na proboštství došlo v roce 1886 z iniciativy tehdejšího děkana Leopolda Kotrbelce. Velkou roli v tom hrál kníže Filip Arnošt, který byl synovcem kardinála Gustava Adolfa Hohenlohe ze Schillingsfürstu, preláta ve Vatikánu. Fara je uvnitř zmodernizovaná, jen v přízemí se zachovala starší klenba. Vedle hlavního vchodu byla v roce 1969 odhalena pamětní deska s bustou od Milana Havlíčka, připomínající zdejšího děkana P. M. Rösslera, zakladatele českého ovocnářství, který tu žil a působil v letech 1795 až 1829.


Původní fara povýšená na děkanství stávala při staré pátecké cestě (poblíž dnešní pošty). Okolní pozemky směrem ke kostelu, které bývaly v soukromých rukou, koupil v polovině 17. století zdejší děkan Ondřej Vyslav z Lerchenfeldu a nechal na nich postavit dům, k němuž se váže následující historie:
Děkan Vyslav vzal k sobě za hospodyni vdovu po mlynáři Matouši Zemanovi, zvaném Berounský, Zuzanu Marii. Když pro ni, vlastně pro její dceru Kateřinu koupil zmíněná pustá místa u silnice a vystavěl tu dům, nazval lid ten dům „Karmel“ po řádu kněžském, k němuž děkan náležel. Kateřina provdala se za Adama Ferdinanda Nosálovského, ale za 13 neděl se s ním dala u pražské konzistoře rozloučiti. V domě svém zřídila si „šenk“ piva, vína i „páleného“, neptajíc se města. Chtěla si vymoci i právo varní, odpuštění kontribuce i jiných závazků. Město, řídící se svými starými výsadami, nepovolilo Kateřině šenku ani várky a spisem z 24. října 1656 se dožadovalo ochrany u vyšších úřadů… Do sporu zasahoval i děkan, s nímž byli sousedé poděbradští až dosud spokojeni, a proto se spor obrátil i proti němu. Žalovali naň, že s Kateřinou pohoršlivý život vede, podobně žaloval i její bývalý manžel, a to u královské komory i u arcibiskupa. Výsledek všeho byl, že Vyslav byl „opatřen“ novým místem v N. Městě. Nosálovská Kateřina však zůstala v Poděbradech. Že se jí tu však narodilo děcko, byla „opatřena vězením“, z kterého byla propuštěna pod zárukou hospody „Karmelu“, že se nevzdálí a k soudu se dostaví. Zatím však z Poděbrad přece ušla, a tím byl její dům r. 1659 zabaven. Vyslav hájil práva na dům pro řád karmelitánů, ale městský zápis na dům svědčil na Nosálovskou. Nástupce Vyslavův Adam Zysvád předložil obci návrh, aby zabavený domek „Karmel“, když je záduší chudé a faru stavěti nemůže, byl obrácen na farní dům, čemuž se hodil, že stál přímo proti kostelu a blíže škole. Návrh byl schválen, a proto požádána konzistoř a královská komora o souhlas. Žádosti bylo vyhověno r. 1660.


Brzy nato byla skutečně hospoda „Karmel“ přestavěna na novou faru, z níž se do dnešních časů dochovaly dvě přízemní místnosti na západní straně.


Snímek probošství byl pořízen v zimě roku 1968, krátce nato došlo k instalaci pamětní desky P. M. Rösslera.

 

 

spitalStředověký špitál

Tomuto přízemnímu kamennému stavení na konci uličky Na Dláždění se odnepaměti říká „Kunhuta“ podle zakladatelky Kunhuty ze Šternberka, první manželky krále Jiřího. Ta se zasloužila kolem roku 1440 nejen o první poděbradskou školu (stávala v sousedství, kde je dnes muzeum), ale i o tento špitál. Až do konce 18. století to bylo chudé roubené stavení, vydržované na náklady vrchnosti. Ve velké světnici a čtyřech malých místnostech bývalo v minulosti postaráno o čtyři až deset potřebných osob, o nemocné měl povinnost postarat se panský chirurg. V roce 1802 je špitál zmiňován už jako stavba kamenná, která asi nedlouho předtím byla opatřena také vysokým barokním štítem. Ještě v první polovině 20. století sloužila „Kunhuta“ jako obecní chudobinec, ale to už byla v tak špatném stavu, že město uvažovalo o demolici. Zásluhou významného českého historika umění prof. Vojtěcha Birnbauma (který měl k Poděbradům blízký vztah prostřednictvím své matky, podruhé provdané za dr. Bohumila Boučka, a který je tu pochován), byla v roce 1943 budova zachráněna a předána poděbradskému muzeu na depozitáře. Na konci minulého století byl i interiérům vrácen památkový vzhled a od té doby dvě prostory „Kunhuty“ slouží k pořádání komorních výstav a ostatní k restaurování a uložení sbírek.


Text: PhDr. Jana Hrabětová
Foto: archiv Polabského muzea


I takové bývaly zimy v Poděbradech

I takové bývaly zimy v Poděbradech

Před 111 lety byla v našem městě taková zima, že Labe bylo několik měsíců zamrzlé. Při jarním tání pak museli vzniklé kry po mnoho dnů likvidovat dělostřelci.

celý článek >>>

Vzpomínka na Leopoldu Dostalovou

Vzpomínka na Leopoldu Dostalovou

k 130. výročí narození národní umělkyně

celý článek >>>

Polabské muzeum připravuje novou sezonu

Polabské muzeum připravuje novou sezonu

Podobně jako v minulých letech i vloni Polabské muzeum v Poděbradech nabídlo prohlídky svých expozic a připravilo několik tematických výstav. Ani letos tomu nebude jinak. O chystaných akcích hovoří ředitel muzea Jan Vinduška.

celý článek >>>

Zimní vzpomínky na minulost

Zimní vzpomínky na minulost

Čas po Novém roce, kdy se začal nápadně prodlužovat den, polevovaly mrazy a tál sníh, byl ještě před sto lety pro naše předky příležitostí rozloučit se se zimou podle pradávných zvyků a obyčejů.

celý článek >>>

Vánoce v Poděbradech před sto lety

Vánoce v Poděbradech před sto lety

Během letošního jubilejního roku si čtenáři Poděbradských novin mohli ve dvanácti kapitolách udělat obrázek o tom, jak se žilo v našem městě před sto lety – v těžkých válečných letech 1914–1918 a v prvních měsících právě vzniklého samostatného státu. Na závěr budiž přidána ještě kapitolka třináctá s úvahou o tom, jak asi poděbradští občané prožívali své první Vánoce v nové Československé republice.

celý článek >>>

Obci Senice patří ocenění za péči o pietní místo

Obci Senice patří ocenění za péči o pietní místo

Ve středu 21. listopadu převzal v sídle Středočeského kraje senický starosta Václav Novák pamětní list a plaketu za péči o pietní místo – památník věnovaný trojici parašutistů, kteří se za druhé světové války účastnili odbojové operace Silver A.

celý článek >>>

„Dozvuky“ oslav 100. výročí vzniku republiky

„Dozvuky“ oslav 100. výročí vzniku republiky

Poděbradští gymnazisté Forman, Havel, Nellis, Kubišová a další / Čtyřiadvacítka poděbradských osobností / Návrat Masaryka do Přední Lhoty

celý článek >>>

Václav Dostal – válečný hrdina

Václav Dostal – válečný hrdina

Narodil se v Poděbradech 4. července 1888 jako desáté z 11 dětí ředitele a spolumajitele cukrovaru Ing. Leopolda Dostala.

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY