Poděbradské „poklady“ 6. díl

 

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

 

Památkově chráněné domy na Jiřího náměstí


serial hrabet domy 1Kromě staré radnice jsou tu ještě další tři staré měšťanské domy, které přes průběžné stavební zásahy během posledních dvou staletí si zachovaly starobylé domovní jádro. Jedná se o dva sousední řadové patrové domy čp. 4/I a 5/I s pozdně klasicistními fasádami a na protější straně náměstí uprostřed patrový řadový dům čp. 37/I nápadný svou barokní fasádou. Jak už bylo zmíněno v souvislosti se starou radnicí, všechny parcely domů na náměstí mají svůj původ ve čtyřicátých letech 15. století, kdy si Jiří z Poděbrad jako hejtman Boleslavského kraje zvolil starý rodový kunštátský hrad za sídlo krajské správy. Při té příležitosti pozval do Poděbrad jakéhosi Jana Čumpele a pověřil ho vyměřením parcel kolem nově založeného rynku při západní straně hradu. Lokátor při tom nově stanovil hranice stavebních pozemků na straně náměstí směrem k Labi. Zde jsou domy v jedné přímce, zatímco na protější straně tvoří mírný oblouk patrně respektující starou zemskou cestu kolem hradu od brodu směrem k východu. Všechny domy na rynku od svého založení byly patrové, zpočátku nejspíše dřevěné na kamenných základech. Většina z nich měla od 16. století z kamene vyzděná masivní klenutá přízemí a pod nimi klenuté sklepy, někde i dvoupodlažní, částečně vytesané ve skále. Horní patra ještě dlouho zůstávala dřevěná, krytá šindelovými střechami. Na prvním snímku je olej na plátně, jenž podle starší předlohy namaloval F. J. Dyck ze Smidar a který zachycuje pohled ze zámecké věže na poděbradské náměstí kolem roku 1850.

serial hrabet domy 2Nynější dům čp. 4/I stojí na větší parcele než okolní domy a pochází z druhé poloviny 17. století. Nově byl postaven po velkém požáru města v roce 1681. Jsou známi i jeho dřívější majitelé, většinou panští úředníci, mj. v roce 1553 jakýsi Diviš z Bezdětic a v 18. století sirotčí Votočka, jehož dcera Antonie se pak provdala za panského a městského lékaře dr. Františka Boučka. V první polovině 19. století byl majitelem koňský handlíř František Pekáček, který přistavěl směrem k Labi další patrový dům se stájemi v přízemí a od roku 1833 tu provozoval také poštovní stanici. Protože to byl dům právovárečný, býval v něm i zájezdní hostinec, nazývaný podle štukového reliéfu v průčelí „U zeleného stromu“. V roce 1845 dala vdova Pekáčková v celém prvním patře vybudovat velký taneční sál, kde se ještě dlouho odbýval všechen společenský život ve městě, a hrálo ochotnické divadlo. Kolem roku 1880 byl hostinec zrušen, sál přeměněn na byty a z té doby je i současná fasáda. Přízemní prostory se změnily v obchody a sklady. V. J. Havlíček tu prodával látky, později tu bývala známá Duškova drogerie, prodej klenotů a hodinářství. V druhé polovině minulého století bychom tu vedle drogerie, kterou dlouhá léta vedl pan Hruška, našli také největší ve městě prodejnu elektrospotřebičů a fotoslužbu. Z památkového hlediska je zajímavá v nádvorní straně pavlač na pilířích s pískovcovými toskánskými sloupky. V podzemí se zachovala čtvercová prostora sklenutá křížovými klenbami na střední pilíř.

Sousední dům čp. 5/I má svůj původ rovněž v druhé polovině 17. století a také byl postaven na základech z doby Jiřího z Poděbrad. Nejstarším známým majitelem, uvedeným v urbáři z roku 1553, je jakýsi Štěpán Štětka. O sto let později – tak jako většina domů na rynku – vyhořel a na spáleništi si postavil nový patrový řadový dům lazebník Petr Brajndle. Z novostavby se však dlouho netěšil, protože při největším požáru města v roce 1681 dům opět a tentokrát do základů vyhořel. Další známý majitel panský, ranhojič Kreuzenoch, si na dlouhé parcele tehdy přímo nad Labem postavil menší přízemní domek, dosud stojící. Dále víme, že v polovině 18. století dům koupil zámožný měšťan Bergman, který měl mydlářskou živnost v sousedství (čp. 3/I, dnes Savoy), a zanedlouho ho výhodně prodal kupci Sutnergráfovi, jenž si v přízemí domu zřídil krám. Dlouho tu bývalo krupařství. Ve dvacátém století dům patřil rodině kupců Richterů. Nejznámější z nich byl Jaroslav Richter, městský archivář a nadšený ochotník, který tu provozoval obchod se semeny. V domě se zachoval pěkný barokní portálek, kterým se dříve rovnou vcházelo z podloubí do dlouhé valené chodby. Po obou stranách chodby se dodnes nacházejí klenuté místnosti upravené na krámy a sklady a pod nimi starší klenuté sklepy. Rovněž tento dům má na nádvorní straně pavlač nesenou zdí se třemi arkádami. Ve výklenku nad původním vchodem bývala soška P. Marie, před kterou se kdysi každý večer rozsvěcovala olejová lampička.

serial hrabet domy 3Dům čp. 37/I na severní straně náměstí si jako jediný zachoval barokní vzhled. Ten mu dodává zejména mansardová střecha, dva nápadné vikýře a atika uprostřed průčelí, kterou zdobívaly barokní vázy (jak je vidět na starších fotografiích). Pochází také jako většina domů na náměstí z 16. století. V přízemí se zachovaly křížové a valené klenby a v klenutém průjezdu pískovcový portálek se sladovnickým znakem, datovaný 1659. Tento dům byl údajně postaven podle plánů známého barokního architekta J. B. Matheyho, který mimo jiné stavěl i zámek v Praze-Troji. Barokní vázy na atice, později snesené, však určitě zhotovil sochař Procházka, autor bohaté plastické výzdoby na terasách trojského zámku, který měl v Poděbradech právě v tomto domě své příbuzné. Dříve dům podle urbáře z roku 1553 patřil řezníku Matěji Machovi. V roce 1651 ho koupil důchodní písař Petr Procházka Skuřimský, nechal zbořit, na jeho místě vystavěl dům nový a ve dvoře obnovil sladovnu (jak připomíná zachovaný sladovnický znak). Sladovna byla zrušena v roce 1716. Svou barokní podobu si dům zachoval do dnešních časů, přestože byl těžce poškozen požáry v roce 1800 i 1832. Podloubí bylo zazděno a proměněno v krám v roce 1852. Po dlouhá léta v něm provozovala hlavní poděbradskou trafiku židovská rodina Taussigů. V 19. století patřil dům váženému měšťanu Eduardu Hoffmannovi, který se oženil s dcerou známého poštmistra a purkmistra Václava Hráského Filipkou, přítelkyní Zdeňky Havlíčkové. O tomto přátelství napsala román „Když se květy rozvíjely“ podle matčiných zápisků dcera Hoffmannových rovněž Filipka, píšící pod pseudonymem Jiřina Horská. V domě čp. 37/I se také narodila v roce 1878 akademická malířka Julie Trmalová.

Text: PhDr. Jana Hrabětová
Foto: archiv Polabského muzea

 


Merianova rytina

Merianova rytina

Nejstarší známé vyobrazení Poděbrad, tak zvaná Merianova rytina, pochází velmi pravděpodobně z roku 1650, z doby krátce po třicetileté válce (1618–1648).

celý článek >>>

I takové bývaly zimy v Poděbradech

I takové bývaly zimy v Poděbradech

Před 111 lety byla v našem městě taková zima, že Labe bylo několik měsíců zamrzlé. Při jarním tání pak museli vzniklé kry po mnoho dnů likvidovat dělostřelci.

celý článek >>>

Vzpomínka na Leopoldu Dostalovou

Vzpomínka na Leopoldu Dostalovou

k 130. výročí narození národní umělkyně

celý článek >>>

Polabské muzeum připravuje novou sezonu

Polabské muzeum připravuje novou sezonu

Podobně jako v minulých letech i vloni Polabské muzeum v Poděbradech nabídlo prohlídky svých expozic a připravilo několik tematických výstav. Ani letos tomu nebude jinak. O chystaných akcích hovoří ředitel muzea Jan Vinduška.

celý článek >>>

Zimní vzpomínky na minulost

Zimní vzpomínky na minulost

Čas po Novém roce, kdy se začal nápadně prodlužovat den, polevovaly mrazy a tál sníh, byl ještě před sto lety pro naše předky příležitostí rozloučit se se zimou podle pradávných zvyků a obyčejů.

celý článek >>>

Vánoce v Poděbradech před sto lety

Vánoce v Poděbradech před sto lety

Během letošního jubilejního roku si čtenáři Poděbradských novin mohli ve dvanácti kapitolách udělat obrázek o tom, jak se žilo v našem městě před sto lety – v těžkých válečných letech 1914–1918 a v prvních měsících právě vzniklého samostatného státu. Na závěr budiž přidána ještě kapitolka třináctá s úvahou o tom, jak asi poděbradští občané prožívali své první Vánoce v nové Československé republice.

celý článek >>>

Obci Senice patří ocenění za péči o pietní místo

Obci Senice patří ocenění za péči o pietní místo

Ve středu 21. listopadu převzal v sídle Středočeského kraje senický starosta Václav Novák pamětní list a plaketu za péči o pietní místo – památník věnovaný trojici parašutistů, kteří se za druhé světové války účastnili odbojové operace Silver A.

celý článek >>>

„Dozvuky“ oslav 100. výročí vzniku republiky

„Dozvuky“ oslav 100. výročí vzniku republiky

Poděbradští gymnazisté Forman, Havel, Nellis, Kubišová a další / Čtyřiadvacítka poděbradských osobností / Návrat Masaryka do Přední Lhoty

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY