Poděbradskému basketbalu je sedmdesát let

 

Basketbalové začátky

Poděbrady byly dvanáctým městem v republice, kde začalo sokolské hnutí. Psal se rok 1863, když tady započal seriál cvičení. A stejně jako všude jinde, i v Poděbradech má Sokol zásadní význam pro pozdější vznik různých sportovních odvětví. A o poděbradském basketbalu to platí dvojnásob, vždyť v místní sokolovně se za půlstoletí odehrála řada krásných zápasů. V červenci roku 1927 je otevřena nová sokolovna, ve které začínal svou sportovní dráhu nejeden poděbradský košíkář. Po sportovní stránce to poděbradská košíková ze všech odvětví dotáhla nejdále. Žádný jiný sportovní oddíl ve městě nedosáhl nejvyšší ligové mety jak mezi muži, tak v soupeření žen, nikde jinde než pod koši se nepředstavilo takové množství kvalitních zahraničních družstev. Velký význam pro vznik košíkové měl tenis. Lázeňským hostům se nechtělo chodit hrát až za Labe, a tak vznikají kurty na místě bývalého Předměstského rybníka, kde byl močál. Velkým úsilím si objekt tenisté upravili a sídlí v něm dodnes. Tím pádem se uvolnily kurty Na Valech a hodiny k prvním basketbalovým zápasům v lázeňském parku začínají povážlivě odpočítávat čas...

Francl basketFrancl zakladatel

Pro poděbradskou košíkovou se stává klíčovým rok 1947. To se do města přistěhoval z Benešova středoškolský profesor Josef Francl. Učil matematiku a jí příbuzné obory a samozřejmě měl na starost i tělocvik. A v jeho hodinách začal Francl své studenty směřovat ke košíkové. A tak pod hlavičkou Sokola Poděbrady vzniká první oddíl košíkové. Josef Francl se stal jeho prvním předsedou. Velmi aktivní sekretář oddílu Vladimír Hlavička sháněl za soupeře špičková družstva dorostenců – započala série přátelských zápasů. Vrcholem bylo utkání s AC Spartou Praha, které dokázalo totálně zaplnit tělocvičnu. Poděbrady překvapivě zvítězily 33:32 a větší propagaci si ve městě tento nový sport nemohl přát. Za Sokol nastoupili Růžička, Simjancev, Baroch, Nedvěd, Mráz, Khol a Dařílek. Porážku si z Poděbrad odvezli kluci ze Žižkova, VSK Praha, Hradce Králové či Kolína. V dalších sezonách se přidaly i dorostenky.
Přichází rok 1948, nechvalně proslulý únorovými událostmi, demisí vlády a nástupem komunistů v čele s Klementem Gottwaldem k moci. Oddíl se chvíli jmenoval Sokol Poděbradské sklárny. Ale následně bylo rozhodnuto, že se tělovýchovné jednoty přejmenují podle výrobních sektorů podniků, které je podporovaly. Sportovci rekrutovaní z energetiky soutěžili pod názvem Dynamo, vysokoškoláci měli Slavii, sportovci, které zaštítily podniky vyrábějící kůži, gumové výrobky a sklo, působili pod názvem Jiskra. A tak se v Poděbradech poprvé objevuje Tělovýchovná jednota Jiskra Poděbrady.


kurty v parkuJak už jsme zmiňovali, po odchodu tenistů k pozdějším vysokoškolským kolejím osiřely kurty v parku. A na ně se v roce 1951 stěhuje basket (na snímku). Tato doba je pro poděbradskou košíkovou obdobím zlatého rozkvětu. Tým doplňuje Josef Votava. V roli sekretáře získává do parku řadu skvělých družstev mužů i žen z celé republiky. Víkendy jsou vyhrazeny tradičním kláním, na která chodí i 400 diváků, a to hodně z řad lázeňských hostů. Josef Votava chce zápasy ještě vylepšit, a daří se mu to. Přichází ozvučení areálu a on sám usedá ke komentátorskému mikrofonu. Zápasy tím získávají neskutečnou atmosféru a o poděbradské košíkové se brzy ví po celé republice. Hlasatelské práci se Josef Votava věnoval nepřetržitě až do roku 1963. A když později vybojovaly ženy Slavie VŠ ligovou soutěž, usedl k mikrofonu znovu. Muži Jiskry vybojovali v parku druhou ligu. Ženy obhájily své prvenství, které v Poděbradech získaly, na celostátním přeboru klubů s názvem Jiskra. Stalo se to na turnaji v Trenčíně. Rok 1953 a i ten následující přinášejí do parku také velmi dobře obsazený turnaj žen s názvem Velká cena Poděbrad. Prvním vítězem se stal úřadující mistr republiky Slovan Orbis Praha před Tatranem Žabovřesky Brno a Slavojem Praha. Poděbrady reprezentovaly Vorlíčková, Matoušková, Kholová, Kreuzová, Vohňová, Filipová, Syrová, Poidingerová, Mašínová a Gazdová. Vedoucím družstva, a tím pádem vlastně koučem byl Radomír Simjancev. V parku se také konala řada soustředění, československé reprezentantky nevyjímaje.

Jiskra vs. Slavia VŠ

V roce 1953 se do objektu poděbradského zámku stěhuje Fakulta slaboproudé elektrotechniky ČVUT. Pod její hlavičkou vzniká basketbalový klub Slavia VŠ Poděbrady. Situace v basketbalové Jiskře se v roce 1955 vyostřuje, když někteří hráči odmítají nadále hrát v týmu, bude-li jeho součástí Radomír Simjancev. Ten za této situace Jiskru opouští a odchází do Slavie, ovšem je to evidentně chystané, protože na fakultu už dříve nastoupil jako odborný asistent na katedře jazyků. Jiskru po velkých peripetiích opouští celý tým žen, na Slavii velkoryse přechází i právo startu ve druhé národní lize. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let měly oba poděbradské kluby velmi silnou sestavu družstev mužů. A tak se často setkávaly v derby utkáních o mistrovské body. Rivalita přináší ve městě zvýšený zájem o košíkovou, o přízeň publika nemusí mít ani jeden oddíl starost. Společným jmenovatelem fanoušků košíkové ve městě bylo účinkování žen Slavie VŠ v nejvyšší soutěži. To se vytvořil jednotný šik a všichni fandili Poděbradům. Ale jakmile nastoupili na palubovku muži, zase byl sportovní národ ve městě rozdělen. Mezi Jiskrou a Slavií byla rivalita víc než velká a všemu učinil konec až rok 1972, kdy na základě rozhodnutí městských a stranických orgánů dochází ke sloučení poděbradské tělovýchovy pod jednotný název TJ Sklo Bohemia Poděbrady.

tym zen basketDva roky ligy

Duší Slavie VŠ byl Radomír Simjancev, který kromě funkce předsedy i pozdější Sklo Bohemie trénoval tým žen. A ještě pod hlavičkou Slavie VŠ přivedl do Poděbrad v letech 1970-72 první ligu. Nafukovací hala vedle vysokoškolských kolejí praskala ve švech, do lázní jezdily na zápasy hráčky Sparty, KPS Brno, Lokomotivy Košice, Slavie Prešov, VŠ Praha, Slovanu Bratislava,… Motorem družstva byla někdejší juniorská reprezentantka Mirka Ropková, bezesporu nejlepší hráčka poděbradské historie. Její manžel Václav, skvělý fotbalista, se stal vedoucím týmu. V sestavě byly ale i Vávrová, Kantůrková, Přerovská, Hamplová, Staňková. Na druhou sezonu přišla díky osobním kontaktům Simjanceva se šéfem Sparty dr. Ezrem reprezentantka Marta Kreuzová. I po sestupu hrály poděbradské ženy dlouhé roky druhou nejvyšší soutěž a přibyly i další osobnosti typu Bártové, Prostředníkové, Dolejší, Wagenknechtové a jiných. Ovšem Mirka Ropková vévodila střední rozehrávce i dál. Slavné družstvo žen mělo základ v dorostenkách Slavie VŠ, které začínaly svoji basketbalovou dráhu na hřišti v Zámecké zahradě. To bylo nejromantičtější ale i nejslavnější prostředí poděbradské košíkové. V letních večerech zde zejména výběry žen Slavie VŠ sehrály řadu mezinárodních utkání se zajímavými soupeři, představily se zde i reprezentační výběry tehdejšího Československa. Nejvíce se vzpomíná na start amerického reprezentačního družstva juniorů. Začátek podzimu patřil v zahradě Zemanovu memoriálu mužů, kterého využívaly k přípravě přední celky. Až teprve sloučení Jiskry se Slavií VŠ ukončilo zápasy v Zámecké zahradě, protože představitelé vysoké školy ji vyhradili jen pro své studenty. Při výročí 50 let poděbradské košíkové se hřiště znovu po letech otevřelo a výběr poděbradských hvězd sehrál exhibiční utkání proti ligovému Sokolu Vyšehrad.

Hercik basketZ lázní až na olympiádu

Mezi špičkovými hráči českého basketbalu najdeme i ty, kteří svůj osud spojili s Poděbrady. Nejslavnějším odchovancem je Jiří Růžička, jeden ze slavné sestavy Slavie VŠ Praha a pozdější vynikající trenér na úrovni ligy a reprezentace. Jako hráč si zahrál i v týmu Evropy. Až na Olympiádu se z lázní dostal Jaroslav Kantůrek. Ligový dres oblékal v RH Pardubice a olympijské kruhy viděl zblízka v Montrealu 1976. Jako trenér dovedl do ligy BK Sadská. Do města perníku putoval z Poděbrad také Josef Kůrka, pozdější hráč Děčína. Jeho dcera Karolina je dnes jednou z nejslavnějších modelek světa. Ligu hrál i Klimeš, v Praze našli uplatnění Milan Řepka a Petr Barták. Posledním úspěšným hráčem je Ondra Vrchota, který se po dlouhé cestě republikou na sklonku kariéry vrátil do Poděbrad.
Nelze nevzpomenout Karla Hercika (na snímku se synem Tomášem), zřejmě největší osobnost historie poděbradské košíkové. Hráč s mimořádným talentem doplatil v mládí na velmi vážný úraz ruky. A tak brzy zaměřil svou dráhu trenérským směrem a léta dirigoval tým Bohemie. Později zamířil do Stavební fakulty Praha a byl to on, kdo dostal do nejvyšší soutěže nymburský basketbal. Ligy se však nedočkal a nečekaně zemřel… Jeho rukopis však díky synovi Tomášovi bude ještě dlouhé roky na košíkové v Poděbradech vidět.

muzi basketI muži měli dva roky v lize

Náhlé úmrtí šéfa basketbalového klubu Sadské Karla Vrby zapříčinilo konec sadského basketbalu v nejvyšší české soutěži – Mattoni NBL. Licence se tak stěhovala do Poděbrad. Nutno však připomenout, že Sadská do té doby sama svá domácí utkání v nejvyšší soutěži v Poděbradech hrála, jelikož hala v Sadské nesplňovala parametry profesionální soutěže.  První ligu mužů tak Poděbrady okusily vůbec poprvé. Klub z pozice předsedy představenstva a generálního manažera řídil Miroslav Paskovský. Přivádí do klubu řadu zajímavých hráčů. Především šlo o Pavla Beneše, ostříleného veterána a rekordmana v zisku českých titulů, který na sklonku kariéry přestoupil do Poděbrad z mistrovského Nymburka. Do Poděbrad se vrací Vrchota. Jeho spoluhráči se stávají Američané Soliver a Castleberry, Slovák Páleník, Chorvat Mujagič, dále Špička, Stria, Tomanec, Norwa, Vyoral a další. Poděbrady uhrají ve dvou sezonách dvě jedenáctá místa a díky nedostatku financí na další sezonu prodávají ligovou licenci do východočeských Svitav.

Kompletní historii poděbradského basketbalu mapuje knížka „Srdce bije pro basketbal“, která v těchto dnech vychází.

Text: Václav Svoboda a Mirek Paskovský
Foto: archiv Basket Poděbrady

 


Poděbradské „poklady“ 10. díl

Poděbradské „poklady“ 10. díl

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

celý článek >>>

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 4. díl

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 4. díl

Dokončení článku, který vznikl k letošnímu 110. výročí narození spisovatele Jaroslava Foglara.

celý článek >>>

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 3. díl

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 3. díl

Pokračování článku, který vznikl k letošnímu 110. výročí narození spisovatele Jaroslava Foglara.

celý článek >>>

Poděbradské „poklady“ 9. díl

Poděbradské „poklady“ 9. díl

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

celý článek >>>

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 2. díl

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 2. díl

Pokračování článku, který vznikl k letošnímu 110. výročí narození spisovatele Jaroslava Foglara.

celý článek >>>

Poděbradské „poklady“ 8. díl

Poděbradské „poklady“ 8. díl

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

celý článek >>>

Významné výročí poděbradské sokolovny

Významné výročí poděbradské sokolovny

V letošním roce oslaví naše sokolovna 90 let od veliké přestavby, jejíž venkovní podoba zůstala do dnešních dnů téměř nezměněná.

celý článek >>>

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům

V průběhu letošního roku si připomínáme 110. výročí narození slavného spisovatele Jaroslava Foglara (6. 7. 1907 – 23. 1. 1999). Při této příležitosti bych rád blížeji připomněl veřejnosti neznámé okolnosti spojené se spisovatelem a Poděbrady, kterých jsem se shodou osudových okolností iniciačně zúčastnil.

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY