Václav Dostal – válečný hrdina

 

Narodil se v Poděbradech 4. července 1888 jako desáté z 11 dětí ředitele a spolumajitele cukrovaru Ing. Leopolda Dostala.

 

DostalJeho matkou byla bývalá herečka Prozatímního divadla v Praze Marie Kalmünzerová, která hrála pod jménem Marie Horská. Po svatbě opustila hereckou dráhu a věnovala se rozrůstající rodině. Do Poděbrad se Dostalovi přestěhovali z Veleslavína v roce 1883 a v areálu cukrovaru uprostřed rozlehlé zahrady na břehu Labe si postavili vilu Dostalku. Václav v této vile pak strávil celé své mládí. Rodina žila bohatým kulturním životem, její členové včetně otce byli nadšenými ochotníky. Byť se Václav narodil do umělecké rodiny, vystudoval jako jeho otec chemii a získal titul inženýra. Během studií absolvoval jednoroční vojenskou službu u císařského dělostřelectva v Josefově. Jelikož neměl zájem o otcovu profesi a lákala ho spíše dráha diplomata nebo politika, odešel do Paříže na vysokou školu politických studií a úspěšně ji dokončil v roce 1914. V Paříži se také seznámil s rodinou významného francouzského historika a bohemisty Ernesta Denise a mnoha dalšími významnými osobnostmi. Při svém pobytu v Paříži se samozřejmě horlivě zapojil do činnosti krajanských vlasteneckých spolků, hlavně Sokola a vzdělávacího spolku Rovnost.


Jedním z důvodů pro odchod do Francie byla předtucha vypuknutí války. Chtěl se do ní zapojit na straně nepřátel Rakouska-Uherska, aby mohl bojovat za práva českého národa. Měl proto v úmyslu přesídlit z Francie do Ruska, které považoval za největšího soupeře rakousko-uherského mocnářství. Na cestu do Ruska však neměl dost peněz, proto zůstal ve Francii. Spolu s malířem Františkem Kupkou tu mezi krajany začali hledat spojence pro ozbrojený protirakouský odboj.


Hned když 28. července 1914 Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku, zorganizoval Dostal v Paříži také demonstraci svých krajanů s heslem „Pryč s Rakouskem!“, kterou chtěl přesvědčit Francii ke vstupu do války. Během demonstrace se dvě stovky Čechů vydaly před rakousko-uherské velvyslanectví a tady za zpěvu Hej Slované spálili rakousko-uherskou vlajku. Demonstrace si získala značné sympatie francouzské veřejnosti. Dostal po ní pak obcházel redakce pařížských novin s tím, že si mnozí Češi přejí bojovat. Svou iniciativou pomáhal vzbudit důvěru a zájem francouzských úřadů pro českou myšlenku.


Po vypuknutí I. světové války byl Václav Dostal jako záložní důstojník povolán do armády. Rozkazu pochopitelně neuposlechl, naopak se hned dobrovolně přihlásil do francouzské cizinecké legie. Díky tomu, že nedlouho předtím předal ruskému velvyslanci plány důležité rakouské pevnosti Přemyšl, které při svém odchodu na studia propašoval do Francie, byla mu i v legii uznána jeho důstojnická hodnost. Stal se poručíkem marocké divize cizinecké legie – tedy prvním československým důstojníkem v první světové válce ve Francii. V říjnu 1914 byl v Bayonne přidělen k rotě Nazdar (oficiálně I. rota praporu C cizineckého pluku marocké divize cizinecké legie) složené z československých dobrovolníků. Stal se velitelem kulometné čety a zároveň prvním českým důstojníkem této jednotky.


K bojovému nasazení byla rota Nazdar odeslána v říjnu 1914 na sever do kraje Champagne poblíž Remeše. Frontu se v té době podařilo stabilizovat, a tak tu rota Nazdar žila běžným zákopovým životem. Odtud byla v dubnu 1915 celá jednotka převelena do oblasti Artois, kde francouzská armáda připravovala ofenzivu. Marocká divize, složená z cizinců, měla být nasazena na jejím útočném hrotu. Cílem legionářů se stalo dobytí strategicky vyvýšené kóty 140 poblíž Vimy.


Dne 9. května ráno začal útok, do kterého bylo nasazeno 250 československých vojáků roty Nazdar včetně Václava Dostala. Rota Nazdar vyrazila jako první a rychle postupovala přes německou síť zákopů ke kótě 140. Tady se dostala pod těžkou palbu německých kulometů ukrytých v blízké vesnici Neuville-Saint-Vaast. Pravé křídlo vojáků měly před kulometnou palbou krýt dvě podpůrné kulometné čety četaře Chapellea a poručíka Dostala. Dostal při tom povzbuzoval vojáky vydávající se k útoku na kótu, a když nepřátelská palba postupně vyřadila celou šestičlennou obsluhu obou kulometů jeho čety, sám se v rozporu s předpisy (podle nich se měl stáhnout a vyžádat si další rozkazy) chopil kulometu a pokračoval v palbě až do okamžiku, kdy byl střelou smrtelně zasažen do hrudi. Rota Nazdar kótu skutečně dobyla, ale utrpěla těžké ztráty. 42 legionářů padlo a 90 jich bylo zraněno. Rota Nazdar prakticky zanikla, a nakonec se jí kótu 140 kvůli nedostatku posil udržet nepodařilo.


Hrdinství jednotky a jmenovitě Václava Dostala bylo zmíněno v rozkaze francouzské armády a francouzská vláda československým dobrovolníkům předala 16 vyznamenání „čestné legie“. Jméno Václava Dostala bylo zapsáno do čestného seznamu cizinecké legie i na pomník legionářů nedaleko bojiště u Neuville-Saint-Vaast. Jeho ostatky se nyní nacházejí na československém oddělení velkého válečného hřbitova La Targette severně od Arrasu.


Text: PhDr. Jana Hrabětová
Foto: archiv Polabského muzea

(1. 11. 2018)

 


„Dozvuky“ oslav 100. výročí vzniku republiky

„Dozvuky“ oslav 100. výročí vzniku republiky

Poděbradští gymnazisté Forman, Havel, Nellis, Kubišová a další / Čtyřiadvacítka poděbradských osobností / Návrat Masaryka do Přední Lhoty

celý článek >>>

Poděbrady v muzeu Yad Vashem

Poděbrady v muzeu Yad Vashem

Při říjnové cestě do Izraele jsem v západní části Jeruzaléma navštívil muzeum holocaustu Yad Vashem.

celý článek >>>

Naše město před sto lety (12. díl)

Naše město před sto lety (12. díl)

Vzpomínky na oběti I. světové války a osudy pomníku T. G. Masaryka

celý článek >>>

Výzkum odhalil další stopy osídlení hradiska

Výzkum odhalil další stopy osídlení hradiska

Do areálu bývalého hradiště Slavníkovců zavítali výzkumníci.

celý článek >>>

Naše město před sto lety (11. díl)

Naše město před sto lety (11. díl)

Poděbradská legionářská tradice

celý článek >>>

Naše město před sto lety (10. díl)

Naše město před sto lety (10. díl)

V Poděbradech od převratu 28. 10. do voleb 1919

celý článek >>>

Naše město před sto lety (9. díl)

Naše město před sto lety (9. díl)

Poděbrady při zrodu samostatné republiky

celý článek >>>

Naše město před sto lety (8. díl)

Naše město před sto lety (8. díl)

O poděbradských spolcích a kultuře na začátku 20. století

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY