Významné výročí poděbradské sokolovny
V letošním roce oslaví naše sokolovna 90 let od veliké přestavby, jejíž venkovní podoba zůstala do dnešních dnů téměř nezměněná.
Po první světové válce výrazně vzrostl zájem obyvatel vstoupit do řad sokolstva, ale stávající sokolovna již kapacitně i hygienicky nestačila. Bylo tedy nutné budovu předělat na moderní stánek, splňující požadavky tělovýchovných zařízení té doby. Přestavba byla zahájena v roce 1926 podle plánů architekta Františka Krásného, stavitele pražského Tyršova domu. Náklad na stavbu činil 1 200 000 Kčs, dluh zůstal ve výši 1 000 000 Kčs. Hodně práce se udělalo svépomocí, současně se konaly veliké sbírky. Slavnostní otevření nové sokolovny se uskutečnilo v létě před devadesáti lety – 24. července 1927 v 11.00 hodin. U této příležitosti došlo k odhalení pamětní desky přeborníku ČOS, legionáři Karlu Starému, a ostatním legionářům padlým za 1. světové války. Jsou jimi: Maršon, Baitler, Bezucha, Fiala, Helich, Heřmanský, Jeník, Kirohner, Krupička, Louda, Pácal, Petrásek, Popper, Rákosník, Rohlíček, Sommer, Šafránek, Zlámaný. Projekt přestavby zahrnoval velký cvičební sál, přednáškový sál, kino, restauraci, loutkové divadlo, dále Tyršovo zátiší a pro občasný pobyt bratří a sester dva sedmilůžkové pokoje. Jednota měla také knihovnu s 915 svazky. Přilehlé letní cvičiště o ploše 50x50 m bylo vybaveno konstrukcí pro nářaďová cvičení. Pořádala se zde hromadná cvičení, hodilo se i pro některé atletické disciplíny a další sporty, kromě fotbalu. V zimě se hřiště přeměnilo v kluziště. Ještě jedna zajímavost – o vnitřní život v jednotě pečovaly odbory biografický, herní, pořadatelský, vzdělávací, loutkářský a lyžařský. Z předchozích řádků je patrné, že práce našich sokolů byla dobře provedena. Současný stav budovy je zase důkazem toho, že díky dobré údržbě a stálým opravám je naše sokolovna stále „mladá“.
Text: Markéta Rožová
Foto: archiv Polabského muzea
Merianova rytina
Nejstarší známé vyobrazení Poděbrad, tak zvaná Merianova rytina, pochází velmi pravděpodobně z roku 1650, z doby krátce po třicetileté válce (1618–1648).
I takové bývaly zimy v Poděbradech
Před 111 lety byla v našem městě taková zima, že Labe bylo několik měsíců zamrzlé. Při jarním tání pak museli vzniklé kry po mnoho dnů likvidovat dělostřelci.
Polabské muzeum připravuje novou sezonu
Podobně jako v minulých letech i vloni Polabské muzeum v Poděbradech nabídlo prohlídky svých expozic a připravilo několik tematických výstav. Ani letos tomu nebude jinak. O chystaných akcích hovoří ředitel muzea Jan Vinduška.
Zimní vzpomínky na minulost
Čas po Novém roce, kdy se začal nápadně prodlužovat den, polevovaly mrazy a tál sníh, byl ještě před sto lety pro naše předky příležitostí rozloučit se se zimou podle pradávných zvyků a obyčejů.
Vánoce v Poděbradech před sto lety
Během letošního jubilejního roku si čtenáři Poděbradských novin mohli ve dvanácti kapitolách udělat obrázek o tom, jak se žilo v našem městě před sto lety – v těžkých válečných letech 1914–1918 a v prvních měsících právě vzniklého samostatného státu. Na závěr budiž přidána ještě kapitolka třináctá s úvahou o tom, jak asi poděbradští občané prožívali své první Vánoce v nové Československé republice.
Obci Senice patří ocenění za péči o pietní místo
Ve středu 21. listopadu převzal v sídle Středočeského kraje senický starosta Václav Novák pamětní list a plaketu za péči o pietní místo – památník věnovaný trojici parašutistů, kteří se za druhé světové války účastnili odbojové operace Silver A.
„Dozvuky“ oslav 100. výročí vzniku republiky
Poděbradští gymnazisté Forman, Havel, Nellis, Kubišová a další / Čtyřiadvacítka poděbradských osobností / Návrat Masaryka do Přední Lhoty
