Z dějin poděbradské občanské knihovny – 1. díl

 

Poděbradské noviny přinášejí dvoudílný seriál – vzpomínku k 140. výročí založení městské knihovny.


stara radnicePrvní polovina 19. století byla dobou našeho národního obrození, dobou duchovního povznesení české společnosti, která se po letech útisku a ponížení snažila co nejdříve vyrovnat okolnímu světu ve všech oblastech lidské činnosti. Velká role při tom připadla novému školství a spolu s ním i osvětě a literatuře, zejména odborné. Nové české knihy a časopisy se začaly záhy dostávat také do lidového prostředí a ještě před rokem 1848 v některých městech a městečkách vznikaly první knihovny. Jejich zakladatelé – čeští učitelé, kněží, studenti, drobní úředníci i řemeslníci – si byli dobře vědomi vzdělávacího i estetického významu české literatury na široké vrstvy českého lidu. Přes řadu počátečních potíží se pak nově zakládané knihovny během šedesátých let 19. století staly významnou složkou našeho kulturního a spolkového života.

První knihovny byly neveřejné. Stejně tomu bylo i v Poděbradech, kde si už v roce 1851 založili místní měšťané při své „Měšťanské besedě“ knihovnu s 250 svazky. V roce 1869 vznikla spolková knihovna při „Řemeslnické besedě“, která měla necelých 400 knih a třetí s 300 svazky patřila místnímu „Ochotnickému spolku“. Všechny tři byly příliš jednostranně zaměřené a pro potíže s půjčováním i malý okruh čtenářů brzy zanikly. Ale zájem širší poděbradské veřejnosti o půjčování knih trval. Toho využil místní agilní spolek studentů vysokých škol „Studující Poděbradska“ a právě o prázdninách v roce 1872 začal propagovat myšlenku na založení velké veřejné knihovny pro lid. Většina studentů se soustředila v Praze – centru kultury, vzdělanosti i obrozeneckých osvětových snah. Nebylo proto divu, že se nadšení studenti snažili vlastenecky působit i ve svém rodném městě. Měli tu za sebou od roku 1862 deset let úspěšné spolkové činnosti. Pořádali četné dobročinné akce, osvětové přednášky, hráli divadlo s místními ochotníky, koncertovali, organizovali zábavy v národním duchu, sbírky a nadace pro chudé studenty. 4. září toho roku se všichni tito studující i četné místní obyvatelstvo shromáždili v hledišti tehdejšího „Jiříkova divadla“. Na podiu zasedli hlavní iniciátoři, tehdy většinou ještě studenti, později však známé osobnosti poděbradského kulturního života. Byli to hlavně bratři Jan a Bohuslav Hellichové, první začínající lékárník, druhý ještě medik, medik Bohumil Bouček, pozdější zakladatel lázní, technici Vojtěch Obereigner, Vojtěch Tichý, filosof J. Houžvička, chemik Hugo Scheuer, učitel Polanský, bratři Šeborové a další.

Prozatímní výbor nového spolku s názvem „Knihovna občanská“ zahájil svou činnost vydáním letáku s heslem „Osvětou k svobodě“, v němž se obrátil ke všem poděbradským občanům: …„Leckde leží kniha ladem, dílem, že majitel její už ji vyčetl neb že jej nebaví, považuje ji buď za zastaralou neb zbytečnou, však třeba pro jednotlivce neužitečná byla, ve veřejné knihovně dříve či později pravou cenu nalezne…“ A neměly to být jen knihy. Výzvou, aby lidé přinášeli i „přírodniny, starožitnosti, staré mince, ukázky z průmyslu a okolí Poděbrad, obrazy, dřeva a ocelorytiny, fotografie krajin, uměleckých děl, mapy, rukopisy, ceníky atd.“ se stala knihovna i první sběratelkou starožitností pro budoucí poděbradské muzeum. Samozřejmě, že hlavním iniciátorem dané výzvy byl lékárník Jan Hellich, který později k tomuto základu přidal své bohaté soukromé sbírky a v roce 1902 založil první městské muzeum, které záhy patřilo k těm nejvýznamnějším mimo Prahu.

Prvním předsedou „Knihovny občanské“ byl zvolen ještě studující a zapálený pro věc Bohumil Bouček. Prostřednictvím svých známostí se mu podařilo značně rozšířit počet čtenářů a hlavně domluvit se s majiteli známých pražských knihkupectví a antikvariátů o získání různých výhod a slev. Nečekaně mnoho knih pocházelo také z darů povětšinou předních vážených poděbradských rodin. A když přidala své svazky i „Měšťanská beseda“ a místní ochotníci, sešlo se jako základ pro knihovnu nevídané množství 2 000 knih. Tolik svazků si už vyžádalo větší a prostornější místnost, než byla bývalá vlhká a temná mincovna na staré radnici. A tak jeden z horlivých čtenářů, tesařský mistr Blažek ochotně dal k dispozici ve svém domku poblíž měšťanského pivovaru jednu místnost i s nejnutnějším vybavením. Všichni členové výboru se hned dali do pilné práce, stěhovali, pořádali, katalogizovali, zakládali potřebné evidence, připravili knihovní řád, pojistky atd. a od 1. listopadu 1872 si občané z Poděbrad i širokého okolí mohli začít půjčovat knihy. Během tří měsíců se podařilo získat 297 čtenářů. Přestože se výbor současně staral o nákupy odborné literatury a časopisů, nejvíce se půjčovala beletrie a z ní hlavně původní české práce.


V příznivých podmínkách se knihovna rychle rozvíjela a k roku 1875 už vlastnila na 4 000 svazků a zaznamenáno bylo skoro 30 tisíc výpůjček. To bylo příliš na jednoho dobrovolného knihovníka a pár pomocných sil, které postupně odpadávaly. Po prvních úspěšných letech bylo pochopitelně zaznamenáno první ochabnutí zájmu, první úpadek knihovny. Neosvědčilo se ani řešení přestěhovat knihovnu ke knihkupci a nakladateli Hoblíkovi do krámu na náměstí. Po dvaceti letech činnost knihovny úplně ustala, knihy byly složeny do beden a odstěhovány opět na starou radnici.

Text a foto: Jana Hrabětová, Polabské muzeum v Poděbradech

 


Merianova rytina

Merianova rytina

Nejstarší známé vyobrazení Poděbrad, tak zvaná Merianova rytina, pochází velmi pravděpodobně z roku 1650, z doby krátce po třicetileté válce (1618–1648).

celý článek >>>

I takové bývaly zimy v Poděbradech

I takové bývaly zimy v Poděbradech

Před 111 lety byla v našem městě taková zima, že Labe bylo několik měsíců zamrzlé. Při jarním tání pak museli vzniklé kry po mnoho dnů likvidovat dělostřelci.

celý článek >>>

Vzpomínka na Leopoldu Dostalovou

Vzpomínka na Leopoldu Dostalovou

k 130. výročí narození národní umělkyně

celý článek >>>

Polabské muzeum připravuje novou sezonu

Polabské muzeum připravuje novou sezonu

Podobně jako v minulých letech i vloni Polabské muzeum v Poděbradech nabídlo prohlídky svých expozic a připravilo několik tematických výstav. Ani letos tomu nebude jinak. O chystaných akcích hovoří ředitel muzea Jan Vinduška.

celý článek >>>

Zimní vzpomínky na minulost

Zimní vzpomínky na minulost

Čas po Novém roce, kdy se začal nápadně prodlužovat den, polevovaly mrazy a tál sníh, byl ještě před sto lety pro naše předky příležitostí rozloučit se se zimou podle pradávných zvyků a obyčejů.

celý článek >>>

Vánoce v Poděbradech před sto lety

Vánoce v Poděbradech před sto lety

Během letošního jubilejního roku si čtenáři Poděbradských novin mohli ve dvanácti kapitolách udělat obrázek o tom, jak se žilo v našem městě před sto lety – v těžkých válečných letech 1914–1918 a v prvních měsících právě vzniklého samostatného státu. Na závěr budiž přidána ještě kapitolka třináctá s úvahou o tom, jak asi poděbradští občané prožívali své první Vánoce v nové Československé republice.

celý článek >>>

Obci Senice patří ocenění za péči o pietní místo

Obci Senice patří ocenění za péči o pietní místo

Ve středu 21. listopadu převzal v sídle Středočeského kraje senický starosta Václav Novák pamětní list a plaketu za péči o pietní místo – památník věnovaný trojici parašutistů, kteří se za druhé světové války účastnili odbojové operace Silver A.

celý článek >>>

„Dozvuky“ oslav 100. výročí vzniku republiky

„Dozvuky“ oslav 100. výročí vzniku republiky

Poděbradští gymnazisté Forman, Havel, Nellis, Kubišová a další / Čtyřiadvacítka poděbradských osobností / Návrat Masaryka do Přední Lhoty

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY