Z prodavačky ovoce a zeleniny se vyklubala výtvarná umělkyně

 

Jíst ovoce a zeleninu je důležité pro zdraví. Naštěstí to mám do velkoobchodu pana Novotného jen „pár“ kroků. Jednou se tam objevila jako prodavačka žena středního věku, příjemná a vstřícná k zákazníkům. Když někdo dělá svoji práci, jak se patří, vždy mne to potěší. Pochválil jsem ji, a protože v obchodě právě nikdo nebyl, zapředl jsem s ní hovor. Dozvěděl jsem se, že mimo jiné maluje a ilustruje knihy. Překvapilo mne to. Umělkyni bych si představoval trochu jinak. Ozvala se ve mně velká zvědavost. A tak jsem Petru Jiránkovou vyzpovídal rovnou pro PN.


vytvarniceJeště si neodpustím poznamenat, že když jsem se později seznámil s ukázkami její tvorby, žasl jsem. Její obrázky mám již v počítači. Prohlížím si je, a co vidím, je harmonická sladěnost barev, výtvarná fantazie, hra světel a stínů, zpracování detailů, kombinace černobílého a barevného projevu,  živé portréty a postavy. Její obrázky musí lidé vidět! Nyní již zmíněné povídání.

Kdy jste zjistila, že vás kreslení a malování baví?

Kreslím od dětství. Někde jsem slyšela, že umíte-li si to či ono představit, umíte to i nakreslit. A tak to zkouším celý život. Nejprve s tužkou a papírem, později v počítači. Oblíbila jsem si grafický program Corel, ve kterém vznikla většina mých knižních ilustrací a rovněž v něm upravuji „papírové“ kresby.

Máte nějaké výtvarné vzdělání?

Výtvarné vzdělání nemám, vzdělávám se díváním. Musím se přiznat, že mě to občas mrzí. Docela mě míjejí názvy různých technik a stylů. Baví-li se profesionálové, téměř nevím, o čem to mluví (smích). Často hledám informace na internetu. Jsem samouk i co se počítače týče.

Když jste schopná tvořit takové krásné věci, proč se tím neživíte?

Na to je jednoduchá odpověď. Vždy je někdo lepší, kdo má obrázky krásnější, a je proto úspěšnější. Já tvořím pro malé nakladatelství Alfa Omega, kde vychází jen pár knih za rok. Větší nakladatelství mívají vlastní stálé ilustrátory a mnohdy se s člověkem – právě bez vzdělání v oboru – ani nebaví. Párkrát za rok mi vyjdou ilustrace k povídkám v časopisech Pevnost a XB1. Také tvořím návrhy na trička pro internetový obchod Armytrika.cz. Občas se povede i nějaká zakázka odjinud. Třeba nedávno jsem kreslila mapu prázdninového letoviska v Itálii s mnoha hotely a atrakcemi. To bylo docela zajímavé. Ale jako jednorázová zakázka vás to neuživí. Obzvlášť, máte-li doma ještě dvě cácorky. A tak se momentálně živím prodejem mrkviček u pana Novotného, což mě vlastně i baví, protože jsem zde v krátké době poznala řadu dobrých lidí, jejichž návštěva mě pokaždé potěší.

Co všechno patří do vašeho denního a vůbec časového programu? Jaké máte další zájmy?

Dny mívám plné. Kromě práce, kreslení a dětí máme také ještě pár zvířat, která rovněž vyžadují každodenní péči. Žijeme s přítelem a dětmi v domku, takže je stále co dělat. Nedostatek času nás obou (přítel mimo své zaměstnání vyrábí úžasné nože na zakázku) se samozřejmě odráží na stavu naší domácnosti. Čas od času proběhne hurá akce, za kterou mě moje dcerky vždy hluboce nesnášejí. To pak vše lítá vzduchem a mohutně se uklízí. Potom stačí několik dní, klidně jen dva tři, a vše je při starém. S časem a únavou je to těžké. Někdy bych byla nejraději jako ropušák Žbluňk v jedné báječné dětské knížce. Napsala bych si seznam věcí, které mám zítra udělat. Začínal by příkazem „vstát“. Ten bych si večer položila na stolek u postele a ráno by mi ho odfoukl průvan. A jelikož bych tedy nevěděla, co tam bylo, nemohla bych ten den dělat vůbec nic! Anebo bych možná trochu podváděla a v té posteli bych si četla. Celý den! Také mě baví psát, takže bych možná i pár hodin psala, což mě přivádí zpět k vaší otázce o mých zájmech. Momentálně mám rozepsanou knihu, kterou bych jednou ráda dopsala. Možná že výhledově – do deseti let… (smích) Také mám povídku v literární soutěži s názvem Vidoucí, tak se uvidí. Třeba mi jednou někde něco otisknou. A kdybych náhodou neměla do čeho píchnout, vrhla bych se na pletení a háčkování. Také na pečení. Dorty, chléb, králíček nebo kachýnka… pak mě to těší také jíst. Asi by se to dalo shrnout jednoduše. Baví mě žít.

Kdy se věnujete kreslení a malování?

Převážně večer a v noci nebo ve dnech volna.

Pomyslela jste někdy, že uspořádáte v Poděbradech výstavu svých děl?

Je to od vás velmi milé, těší mě váš zájem a podpora. Ale na vlastní výstavu jsem nikdy nepomýšlela. To je meta umělců zvučných jmen a rozevlátých duší. My, obyčejní smrtelníci, zůstáváme zatím u vystavování přírodou malovaných jablíček.


Text: Josef Bubeník
Foto: Josef Bubeník a archiv P. Jiránkové

(18. 4. 2019)

 

ukazky

 


Poděbradský fotograf Jiří Soural umí čekat na dobré světlo

Poděbradský fotograf Jiří Soural umí čekat na dobré světlo

Seznámil jsem s ním na vernisáži jeho výstavy o Arktidě, která se konala v městské knihovně. Nahlédl jsem tam náhodou, když jsem si půjčoval knihu, a strnul jsem údivem. Každá z fotografií dýchala svěžím duchem severu. Poděbraďák Jiří Soural je nafotil při svých cestách Norskem, Islandem nebo Špicberky. Při pohledu na každou jednotlivou fotku jsem měl pocit, jako bych v daném místě byl naživo.

celý článek >>>

Divadlo Na Kovárně pohltí manželské nesnáze

Divadlo Na Kovárně pohltí manželské nesnáze

Poděbradský Divadelní spolek Jiří připravuje pro své diváky první letošní premiéru. Herecká dvojice Nataša Doležalová a Milan Hercik pod vedením hostující režisérky Sylvy Triantafillou finišuje ve zkoušení komorní komedie, kterou francouzský dramatik Eric Assous nazval Manželé v nesnázích. A právě s režisérkou inscenace vznikl následující rozhovor.

celý článek >>>

Jiřího náměstí z 23 000 lego dílků

Jiřího náměstí z 23 000 lego dílků

Sedmdesát hodin. Tak dlouho trvalo zručnému modeláři Eduardu Hyblerovi postavit jižní stranu Jiřího náměstí z lega. Model je novinkou v soukromém Muzeu kostek, které bylo koncem minulého roku v Poděbradech otevřeno.

celý článek >>>

PhilHarmonia Oktet nabídl klasiku

PhilHarmonia Oktet nabídl klasiku

Společnost Otakara Vondrovice nachystala čtvrtý abonentní koncert pětadvacáté koncertní sezony.

celý článek >>>

Jaroslav a Helena Vondruškovi: padesát let s Vojanem

Jaroslav a Helena Vondruškovi: padesát let s Vojanem

Na počátku byla… gymnastika. Potom Popelka a teprve o několik let později, v únoru 1969, vznikl Divadelní soubor Vojan Libice na Cidlinou. Co ta gymnastika na začátku? Vše se dozvíte z vyprávění výjimečného divadelního páru, režiséra, herce a letitého předsedy spolku Jaroslava Vondrušky a jeho manželky, herečky Heleny, kteří u toho všeho byli.

celý článek >>>

MALÍŘI PODĚBRAD

MALÍŘI PODĚBRAD

K aktuální výstavě Poděbrady (jako) malované v Polabském muzeu

celý článek >>>

Do křesla pro hosta usedl Tomáš Töpfer

Do křesla pro hosta usedl Tomáš Töpfer

Událostí v padesátileté historii Divadelního spolku Vojan se stala beseda s hereckými osobnostmi.

celý článek >>>

Vážíme si každého diváka, říká Nataša Doležalová

Vážíme si každého diváka, říká Nataša Doležalová

Mezi stálice amatérské divadelní scény patří poděbradský Divadelní spolek Jiří. Pravidelně připravuje kvalitní inscenace pro velké i malé diváky. Organizuje celostátní přehlídku ochotnických souborů FEMAD, ale i jinak obohacuje kulturní život města. Zejména o plánech pro letošní rok hovoří předsedkyně spolku Nataša Doležalová.

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY