Za Jiřím Navrátilem

 

21. června tohoto roku zaznamenala poděbradská kulturní veřejnost velikou ztrátu: ve věku nedožitých 92 let nás po krátké nemoci navždy opustil čestný občan města Poděbrady profesor Jiří Navrátil. Nejen v našem městě, ale i v okolí je desítky let znám jako ctitel a šiřitel všeho, co souvisí s vážnou, v jeho terminologii krásnou, hudbou. Jeho celoživotní zájmy však byly daleko širší, takže byl žijícím obrazem starých českých kantorů a vlastenců, kteří podle četných pramenů v obrozeneckém období kultivovali své okolí i mimo školní lavice.


navratilNarodil se v Nymburce, kde také získal své základní všeobecné i hudební vzdělání. Na začátku to byla Obecná škola J. A. Komenského, která se (v jeho případě příznačně) nachází v blízkosti Smetanova domu, sídla nymburského Hlaholu, v němž také zpívala Jiřího maminka.  Roku 1937 postoupil do rovněž blízkého gymnázia, kde se učil až do roku 1944, kdy místo k maturitě musel pro ještě větší slávu „Velkoněmecké říše“ nastoupit do továrny. Jak víme, ona „sláva“ v příštím roce neslavně skončila, a tak Jiří mohl těsně po jejím konci narychlo složit maturitu a na podzim téhož roku nastoupit na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Zde si jako studijní obor vybral historii a hudební vědu, k čemuž o rok později přibral hudební výchovu na nově otevřené fakultě pedagogické.


Po skončení vysokoškolských studií v roce 1951 nastoupil k výkonu učitelského povolání, přičemž začal pěkně od píky v Kostomlatech, po nichž následoval Křinec a později Sadská. V té době se také stačil dobře oženit. Slovo „dobře“ v jeho případě znamenalo, že získal nejen kvalitní a spolehlivý domov, ale zásluhou manželky Boženky také zázemí, jež mu pak desítky let umožňovalo kráčet zvolenou cestou šiřitele hodnotné kultury. Spolu s rodinou se na prvních 8 let usadil v Kluku, ale těžiště jeho práce zůstávalo v Nymburce, kde roku 1956 nastoupil na místo středoškolského profesora dějepisu a hudební výchovy na gymnáziu.


Vedle základní výuky zde vedl dva studentské pěvecké soubory a studentský orchestr, čemuž napomáhalo příznivé prostředí kultivované tamní základní uměleckou školou. Jako učiteli dějepisu mu byla blízká osobnost TGM, což vždy dával najevo a měl s tím té době přiměřené potíže. Časem mu bylo zakázáno dějepis učit, a protože hudební výchovy bylo v osnovách málo, rozšířil z existenčních důvodů svůj kantorský repertoár o několik dalších předmětů a o kvalifikaci konferenciéra kulturních akcí. Dodnes to bylo znát, když uváděl četné koncerty nebo přednášky obvykle spojené s hudbou.


Do 60. a 70. let minulého století také patřila jeho spolupráce s nymburským Divadelním spolkem Hálek. Jejím ovocem bylo provedení celkem 14 operet, z nichž samotná Nedbalova Polská krev měla 33 repríz. To vše až na jedinou výjimku (slavný operetní tenor Jára Pospíšil) s amatérskými sólisty, pěveckým sborem (rekrutovaným také z chrámového sboru) a orchestrem (tehdy ještě vedeným dirigentem Antonínem Hofmanem). Tato činnost měla přiměřený ohlas, ale protože se proti duchu tehdejší doby obešla bez vedoucí úlohy KSČ, byla Navrátilovi v roce 1974 spolupráce s Hálkem zakázána. Zůstala mu však práce na nymburském a později i poděbradském gymnáziu. Sice okleštěná o dějepis, ale díky jeho vzdělanosti rozšířená o dalších 5 předmětů. Vedle toho byl činný v několika hudebních sdruženích, mezi nimiž dominoval Nymburský komorní orchestr (jehož dirigentem se později stal) a rovněž tamní smyčcové kvarteto. Příležitostí bylo dost, protože hrál na celkem 4 hudební nástroje a mohl se uplatnit i jako tenorista.


Ve věku 61 let odešel do kantorské penze a v souvislosti s tím přenesl hlavní část své činnosti k nám do Poděbrad. Místo odpočinku zde nastoupil do tehdejšího Středočeského symfonického orchestru, kde setrval další 4 roky nejen jako houslista, ale také jako archivář. Zasloužil se o to, že díky porozumění tehdejšího vedení okresu i města přešel po zániku tohoto profesionálního tělesa do poděbradského obecního majetku jeho cenný notový archiv a klavír dnes používaný v Divadle Na Kovárně. Na tomto místě je třeba připomenout, že se zmíněným orchestrem nepřímo souvisí i založení poděbradské odnože Kruhu přátel hudby, u jejíhož zrodu v roce 1987 sehrál roli iniciátora tehdejší šéfdirigent J. M. Dobrodinský. Jednalo se o občanské sdružení, které mělo ve svém programu organizaci a podporu koncertní činnosti, popularizaci vážné hudby a šíření vědomostí s tímto uměním souvisících. Prvního předsedu MUDr. Ivana Davida vystřídal roku 1997 právě prof. Jiří Navrátil, který svou funkci se záviděníhodným elánem i úspěchy vykonával až do svého nedávného odchodu z poděbradské kulturního světa. Sdružení se na začátku jeho působení z legislativních a jiných důvodů postupně přejmenovalo na dnešní Společnost Otakara Vondrovice (SOV) a díky Navrátilově píli a invenci se rozšířila také náplň její činnosti.


Práce výkonných orgánů SOV samozřejmě není honorovaná, peníze na koncerty jsou získávány jednak z příspěvků abonentů, z darů některých institucí včetně města Poděbrady a od vesměs utajených jednotlivců. V menší míře také ze vstupného na jednotlivé koncerty. Přestože jsou příjmy SOV nevelké, ovládá její předseda umění docílit i s málem velkých výsledků, k čemuž přispívalo i jeho osobní přátelství s řadou vynikajících umělců.


Vedle koncertů (přístupných samozřejmě komukoli) sdružení pořádalo zájezdy vlastivědného rázu na místa spojená s českou hudbou a organizovala návštěvy generálních zkoušek České filharmonie. To vše za ceny, jež jsou pouhým zlomkem toho, co za podobné věci lidé platí třeba v Praze. Požitek z kontaktu s kvalitní hudbou se tak dostane i k těm, kdo by si ho z hmotných důvodů třeba ani dopřát nemohli.


Ústřední postavou veškeré činnosti Společnosti Otakara Vondrovice, ať se jedná o záležitosti povahy hudební či organizační, byl od roku 1997 její předseda Jiří Navrátil. Významně tak přispíval nejen k dobré pověsti našeho města, ale také ke společenské úrovni zdejších lázní, k jejichž atmosféře kultura nepochybně patří. Stejný význam má i skutečnost, že návštěvníky akcí SOV nejsou jen lidé z Poděbrad, ale také z okolních obcí i nejbližších měst včetně Prahy, to vše v širokém věkovém spektru od dětí až po důchodce. Kulturní úroveň Poděbrad je známa i mezi výkonnými umělci, kteří si pozvání k nám velmi cení a často zde vystupují za honoráře odpovídající nikoli jejich uznávané úrovni, ale finančním možnostem SOV.


Mezi ostatními důvody, proč si profesora Navrátila tolik vážíme, dominuje amatérské provedení Blodkovy opery V studni z roku 2004, kde sehrál klíčovou roli nejen jako dirigent, ale také jako spiritus movens tohoto v amatérském hudebním světě vzácného počinu. Je také třeba se zmínit i o jeho bohaté činnosti pedagogické a osvětové, stejně jako o jeho práci v oblasti zavedení muzikoterapie coby léčebné metody. Ani potom asi nebude výčet jeho zásluh o kulturní úroveň našeho okolí úplný. Však byl také roku 2006 u příležitosti svých 80. narozenin za práci v kulturní oblasti vyznamenán Nymburským lvem I. třídy, o rok později mu město Poděbrady udělilo Křišťálový štít Otakara Vondrovice a k 85. narozeninám čestné občanství.


Zbývá shrnout, že pracovní záběr pana profesora, jak se mu v našem prostředí s láskou říká, vždy byl opravdu široký, a že on ani po své devadesátce od práce neodešel, ale naopak se stejnou pílí jako za mladších let pro nás přichystal i nastávající koncertní sezonu. S tímto vědomím mu za jeho zásluhy o naši kulturní úroveň za všechny jeho ctitele děkuji a jeho spolupracovníkům a nástupcům přeji stejný pracovní elán i do dalších let.


Text: Vladislav Malát

Foto: archiv

(26. 6. 2018)

 


David Exner: Památník? Intenzivní, ale krásná práce!

David Exner: Památník? Intenzivní, ale krásná práce!

Ve středu 24. října ve čtyři hodiny odpoledne byl před budovou Základní školy T. G. Masaryka veřejnosti představen památník ke 100. výročí vzniku Československa, jehož autorem je poděbradský výtvarník David Exner.

celý článek >>>

Gloriet během tří let

Gloriet během tří let

Psal se rok 2015, měsíc říjen. Pro mě byl výjimečný v tom, že jsme se dohodli s farářem evangelické církve Martinem Férem na vystoupení Poděbradských tamburašů v prostorách jejich církevní modlitebny.

celý článek >>>

Vzpomínka na profesora Jiřího Navrátila

Vzpomínka na profesora Jiřího Navrátila

První abonentní koncert nastávající sezony přichystala Společnost Otakara Vondrovice.

celý článek >>>

Chceme vybudovat moderní výstavní síň, říká Vojtěch Odcházel

Chceme vybudovat moderní výstavní síň, říká Vojtěch Odcházel

Začátkem léta se pro veřejnost opět otevřela lázeňská Galerie Ludvíka Kuby. O změnách v tomto výstavním prostoru a směřování galerie hovoří její ředitel Vojtěch Odcházel.

celý článek >>>

Na GlorietFestu panovala skvělá nálada

Na GlorietFestu panovala skvělá nálada

Bohatý program pro všechny generace opět nabídl multižánrový a rodinný festival.

celý článek >>>

Libický divadelní festival je za dveřmi

Libický divadelní festival je za dveřmi

V sobotu 6. října začne 17. ročník přehlídky Libický divadelní podzim. O přípravách hovoří jeho hlavní organizátor Tomáš Čivrný.

celý článek >>>

Divadelní všehochuť se značkou FEMAD

Divadelní všehochuť se značkou FEMAD

V polovině září se uskutečnil již 47. ročník Festivalu mladého amatérského divadla, který v Divadle Na Kovárně představil osmičku souborů z celé republiky. Deváté představení v provedení ochotníků z Úpice se uskutečnilo na druhém zámeckém nádvoří.

celý článek >>>

Pěvecký sbor GJP a Collegium 2010 zpívaly na Soundtracku 2018

Pěvecký sbor GJP a Collegium 2010 zpívaly na Soundtracku 2018

Cesta od prvního nahlédnutí do partitury až po závěrečný nedělní koncert ve velké koncertní hale u Jezera byla vskutku dobrodružná.

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY