Celý vesmír je řízen dokonalým „jízdním řádem“ po miliony let, říká probošt Vladimír Hronek

 

Vladimíra Hronka, kněze a významného občana Poděbrad, znám již dlouho, nejen z různých kulturních akcí, které se uskutečnily přímo v „jeho“ katolickém kostele. Při společných rozhovorech jsem poznal, že je velmi sečtělý a vzdělaný a že je schopen debatovat o všem, co se dotýká člověka a lidské společnosti. Požádal jsem ho tedy o rozhovor pro PN a položil mu několik otázek, jimiž se zabývám od mládí.

 

HronekJaká byla vaše cesta ke kněžství? Jak dlouho jste knězem?

Kněžství je otázkou povolání od Boha. Každý to může prožít svým specifickým způsobem. Já sám jsem studoval strojní průmyslovku, absolvoval prezenční vojenskou službu, dá se říci, že jsem měl zajištěnou spokojenou budoucnost zaměstnáním v TESLE. Účastnil jsem se života i ve farnosti, ale pak přišla otázka od kolegy. „Já se hlásím do semináře, nepůjdeš také?“ A poněvadž jsem léta ministroval a ve víře vyrůstal, ani jsem moc neváhal, hned jsem podepsal přihlášku, naprosto v tajnosti, a druhý den již přihláška putovala na fakultu. Následovalo pozvání na pohovory a přijetí ke studiu, rozvázání pracovního poměru v TESLE a následné nastoupení k pětiletému studiu v Litoměřicích, zakončenému vysvěcením v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze tehdy biskupem mons. Františkem Tomáškem. Tím bylo potvrzeno mé rozhodnutí a má odpověď na volání.
Od té doby uplynulo padesát let a já byl po mnoha místech v královéhradecké diecézi – zahrnující prakticky kraje hradecký, pardubický, část středočeského – poslán ke kněžské službě. Již pětačtyřicet let sloužím jako duchovní správce, zde v Poděbradech je to jedenáct roků.

Změnilo se ve věci katolického náboženství něco během vašeho života? Například v mém mládí se myšlenky na vše, co se týkalo erotiky a sexu u mládeže považovalo za hřích. Ale dnes je ve svém seniorském věku považuji za přirozené. Příroda nás svádí k rozmnožování. Jaké jsou zde vaše poznatky a zkušenosti?

Pokud se týká změn, mohou být pouze ve formálních záležitostech, ale to podstatné, pocházející ze zákona Božího, nelze změnit, i když současná doba a společnost o to vehementně usiluje. Zde bych připomněl známou lidovou moudrost: Kde není Bůh, tam je všechno dovoleno. Bůh reprezentuje absolutní autoritu, a pokud ji člověk nerespektuje, sám sobě tuto autoritu připisuje a žádné omezení neuznává. Bůh dává člověku poslání: Ploďte a množte se a naplňte zemi. A právě pro reprodukci nového života dává schopnosti sexuality člověku, aby tento příkaz byl naplněn. Tedy k reprodukci života a ne jenom ke svému sobeckému potěšení a degradování reprodukční schopnosti na pouhou rozkoš. V takovém případě asi sexualita neplní poslání od Boha a je tedy proti Bohu. V tom se nic nezměnilo a také nezmění v učení církve, která svrchovanou autoritu Boží respektuje. V současné společnosti jsou, bohužel, tyto morální zásady dané od Boha totálně degradovány a jakousi „normou“ pro jednání člověka je naprostá nevázanost ve vztazích muže a ženy. Film, televize, zábava a tak dále se bez vyzvedávání sexuální volnosti neobejde.  

Jak hodnotíte úbytek věřících, kteří za svými duchovními chodí do kostela? Jde o generační změnu?

Víra a život podle víry jsou nabídkou, která je dána každému člověku. A poněvadž člověk dostal od Boha kromě rozumu také svobodnou vůli, záleží na každém, jak se rozhodne tuto nabídku přijmout nebo odmítnout. Nikdo nemůže být nucen k jakémukoli rozhodnutí a masivní tlak současné doby, který vyzvedává především materiální statky a prožitky, je pro mnoho lidí nabídkou, která je lákavá a pohodlná. Vychází vstříc lidskému egoismu a přináší zdánlivě okamžité uspokojení lidských tužeb. Na jak dlouho? Tady lze asi hledat příčinu pomyslného úbytku věřících, kteří chodí do kostela. Současná doba, respektive společnost limituje člověka časově i finančně a člověk se stává jakýmsi vazalem, který má málo možností nakládat se svým volným časem. Připočteme-li k tomu ještě současnou filozofii honby za penězi (často jsou náhradou za Boha) podléhá tomu i velká část společnosti. Nepatří to tedy také ke generační změně ve srovnání se společenstvím našich rodičů a prarodičů? Velká římská říše také proměnila morální zásady za požitky a pomyslnou moc a výsledkem byl pád a propad…

Platí-li, že Bůh je pravda, mělo by platit i to, že pravda je od Boha. Pátrání po vědecké pravdě je tedy ve prospěch existence Boha?

Jakýkoli vědecký objev a z toho vyvěrající vědecká pravda pouze odhaluje to, co tu již existuje po miliony let, a tedy, podle Bible, skutečnost stvoření. Poznáváme dokonalost stvoření, které nás uvádí v úžas. Věda nic nového nevytváří, pouze poodhaluje skutečnost, která nás přivádí k úžasu a obdivu a je podnětem k dalším poznatkům, které obohacují celou lidskou společnost. Špičkoví vědci, nositelé Nobelovy ceny i badatelé v jakémkoli vědním oboru objevují vždy „něco“, co má v sobě zákonitost zakódovanou nebo naprogramovanou, aby „to“ bylo poznatelné. Předpokládám pak, že za tím zákonem, programem, musí být jistý zákonodárce, programátor, nebo jak bychom to mohli nazvat, kterého každý, kdo není zaujatý ve své pýše a „rozumnosti“, může připustit. A tak, mám dojem, že každý nový vědecký objev pouze potvrzuje tuto skutečnost, že objevujeme další část té pravdy, kterou v plnosti nikdy nepoznáme, poněvadž přesahuje naše lidské schopnosti a musí zůstat jako veliké, asi nedostupné tajemství, na které může platit výrok starých filosofů „Vím, že nic nevím.“ Celý vesmír ve své konečnosti (nebo nekonečnosti?) je řízen dokonalým „jízdním řádem“ po miliony let a tak přesně, že nám slouží i k měření času. Perpetum mobile není možné, nemůže se samo udržovat v pohybu, natož dodávat energii pro využití. Je vesmír perpetum mobile? Kde a kdo je dodavatelem potřebné energie k tak dokonalému běhu vesmíru? Bylo by ještě mnoho podobných příkladů, které nám položí otázku, kde a kdo za tím vším je? Nesvědčí to o přesahu Stvořitele a tedy o jeho dokonalosti a tedy i pravdy?


Text a foto: Josef Bubeník

(24. 1. 2019)

 


Bojuj, Šafi! Poděbrady povzbuzují nezlomného hrdinu

Bojuj, Šafi! Poděbrady povzbuzují nezlomného hrdinu

Osud se k němu postavil zády. On však k němu čelem. Zvedl hlavu a přes nepřízeň štěstěny válčí dál. Reprezentační paralympionik Zdeněk Šafránek sní dnes o jediném. O tom, že porazí nesnesitelnou bolest.

celý článek >>>

Se starostou Poděbrad o letošním „Langrobraní“ a hořkém triumfu

Se starostou Poděbrad o letošním „Langrobraní“ a hořkém triumfu

Jde pravděpodobně o poslední rozhovor, který Ladislav Langr poskytl PN ve funkci starosty města. Ve volbách získal devětapadesátiletý „šéf“ radnice potřetí v řadě nejvíce preferenčních hlasů, což se v polistopadové éře žádnému kandidátu v Poděbradech nepodařilo. Ani suverénní vítězství však poděbradskému patriotovi na obhajobu starostovského křesla zřejmě stačit nebude.

celý článek >>>

S duchovním otcem biatlonového boomu nejen o kauze Koukalová

S duchovním otcem biatlonového boomu nejen o kauze Koukalová

V Poděbradech spojil příjemné s užitečným. Ondřej Rybář, bývalý šéftrenér českých biatlonistů a strůjce medailových úspěchů na olympijských hrách, vyrazil na Sportovní den na Jezeře se svými dvěma syny. Ti měli o zábavu postaráno. A Rybář coby ambasador akce odpovídal na všetečné otázky dětí, stejně jako na dotazy PN.

celý článek >>>

Děkujeme, pane profesore!

Děkujeme, pane profesore!

Jiří Navrátil, čestný občan Poděbrad, zemřel… Ta strohá, smutná věta nedokáže vystihnout, co všechno jsme s jeho odchodem ztratili.

celý článek >>>

Rodinný archiv vydal poklad: poděbradskou stopu kardinála Berana

Rodinný archiv vydal poklad: poděbradskou stopu kardinála Berana

Nacisté a komunisté jej hodlali vymazat z povědomí národa. Nepodařilo se jim to, Pán Bůh zaplať. I proto můžeme díky cenným archiváliím spatřit patrně nejvýznamnějšího českého duchovního, kardinála Josefa Berana, také v poděbradských kulisách.

celý článek >>>

Jitka Schneiderová: Tanec je moje vášeň!

Jitka Schneiderová: Tanec je moje vášeň!

Do Křesla pro hosta na lázeňské kolonádě tentokrát usedla divadelní a filmová herečka Jitka Schneiderová. Její herecký životopis obsahuje dlouhou řadu rolí, do povědomí diváků se zapsala také úspěchem v taneční soutěži StarDance. Nejen o lásce k tanci se rodačka ze Znojma rozpovídala v rozhovoru pro PN.

celý článek >>>

Formanův přelet nad poděbradským hnízdem

Formanův přelet nad poděbradským hnízdem

V pátek 13. dubna 2018 dotlouklo srdce věhlasného režiséra Miloše Formana. Srdce, které v poválečných letech okysličoval také lázeňský vzduch Poděbrad.

celý článek >>>

Chtěl jsem navazovat na lidovou tvorbu, říká Milan Exner

Chtěl jsem navazovat na lidovou tvorbu, říká Milan Exner

Při letošních oslavách Dne Poděbrad nechyběl mezi oceněnými výtvarník Milan Exner. Z rukou starosty převzal Křišťálový štít města. Lze připomenout, že je například autorem tří keramických srdcí u květinových hodin, podílel se i na výzdobě foyeru Divadla Na Kovárně. Tento keramik se na jaře dožívá skvělého životního jubilea a v Polabském muzeu probíhá výstava přibližující jeho tvorbu.

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY