MALÍŘI PODĚBRAD

K aktuální výstavě Poděbrady (jako) malované v Polabském muzeu


vystava maliriPoděbradské muzeum záhy po svém otevření (1906) patřilo k neznámějším muzeím v zemi. Zásluhu na tom měl jeho zakladatel, zdejší lékárník Jan Hellich, velký znalec regionální historie a uznávaný archeolog. Byl také nadšeným sběratelem všeho, co se týkalo jeho rodných Poděbrad, a tak kromě nejrůznějších přírodnin, písemností a artefaktů ze všech oblastí lidské činnosti vložil do vínku nového městského muzea i cennou ikonografickou sbírku. A co je důležité, všechny darované obrazy i grafiku opatřil podrobnými údaji o původu, autorech a době vzniku.


Ty nejzajímavější ukázky jsou trvale vystaveny jako součást expozice o historii města do vzniku lázní na schodišti v hlavní muzejní budově. Kromě toho si návštěvníci muzea v současné době mohou prohlédnout i další část původní Hellichovy sbírky spolu s obrazy, které jsou z nedostatku místa uloženy v muzejních depozitářích. A tak koho zajímá, jak viděli malíři profesionálové i amatéři Poděbrady v posledních dvou staletích, mají k tomu ve výstavním sále Polabského muzea vzácnou příležitost.


Nejstaršímu známému vyobrazení města, tak zvané Merianově rytině z roku 1653, bude věnován zvláštní článek. Velmi cenné pro ikonografii města jsou i na schodišti vystavené dva velké originální akvarely od poděbradského malíře – samouka Jana Smrkovského z roku 1797. Do své sbírky je Jan Hellich získal z pozůstalosti královéhradeckého biskupa P. Karla Hahnla prostřednictvím MUDr. O. Klumpara. Velmi pravděpodobně původně patřily známému poděbradskému děkanovi P. Matěji Rösslerovi, který je věnoval svému nadřízenému. Biskup je pak odkázal kostelníkovi a ten z vděčnosti za dlouhodobé léčení se jimi odměnil svému ošetřujícímu lékaři. Na obrazech jsou pohledy na domy na severní a jižní straně náměstí. Téměř všechny nedlouho poté v roce 1800 lehly popelem. Jen zámek, zobrazený tu krátce po dokončení poslední přestavby, zůstal nedotčen. Je zajímavé ve výstavě porovnat originály se dvěma téměř identickými kopiemi včetně půvabných figurek v dobovém oblečení, které pořídil na konci 19. století záhadný umělec, snad jen kopista F. J. Dyck ze Smidar. Ten je vedle dvou menších vystavených obrázků poděbradského zámku současně autorem celé série obrazů starých Poděbrad, uložených nyní ve sbírkách muzea a z části vystavených v interiérech nové radnice. Do výstavy byly vybrány tři, ostatní olejomalby jsou zašlé, potemnělé a většinou s poškozenými rámy. Všechny olejomalby mají shodný rozměr 47 × 73 cm a jsou zarámovány v širších tmavohnědých rámech s vyřezávanou ozdobou v podobě městského znaku v rozvilinách (rostlinný ornamentální motiv, pozn. red.). U F. J. Dycka byly pravděpodobně objednány obcí poděbradskou před rokem 1895 jako součást výzdoby nově zařizované velké zasedací síně v prvním patře dvorního traktu radnice (dnes budova městské knihovny), která svému účelu sloužila do roku 1930. Předlohy pro repliky obrazů starých Poděbrad Dyck bezpochyby získal přímo od Jana Hellicha, který byl v té době také poděbradským starostou.


Kromě obrazů Smrkovského Dyck pro své repliky použil i dva menší akvarely od jiného poděbradského malíře – samouka Josefa Merganse. Ten stihl namalovat pohled na město od jihu přes luka sotva tři neděle před největším požárem Poděbrad, k němuž došlo 10. dubna 1832. Hned nato je Mergans ze stejného místa namaloval hořící, celé zahalené dýmem. Na jiném Dyckově obrazu je řetězový most přes Labe krátce po jeho dokončení. Maloval ho podle ručně kolorované litografie z roku 1844 (originál je též vystaven na schodišti muzea) a nevynechal ani malíře Tomáše Anděla, sedícího na stoličce v popředí a u něj stojícího ing. Josefa Schnircha, stavitele mostu a otce známého sochaře Bohuslava. Na jiném Dyckově obrazu je areál Havířského kostelíčku, k němuž předlohou byla litografie z roku 1843. Podobně ztvárnil i Merianovu rytinu a další grafiky s pohledem na poděbradský zámek, které se do výstavy pro svou zašlost nedostaly.


Od známějších umělců konce 19. století byl pak vybrán akvarel Josefa Weniga s pohledem na Obereignerovu vilu, při níž ještě stojí původní sousední jednopatrový barokní dům s bránou. Zajímavá je i skica tužkou od Julia Mařáka z roku 1895 s pohledem na poděbradský zámek od Labe. Tu použil jako předlohu pro rozměrné plátno, zdobící dodnes hlavní schodiště historické budovy Národního muzea v Praze. Teplický malíř Antonín Levý nakreslil tužkou originální pohled od Bělidel přes zaniklou rybárnu a Buřičův statek k zámku. Měla to být ilustrace pro připravované dílo prince Rudolfa „Mocnářství habsburské“. Na jiném obrázku od poděbradského sochaře Milana Havlíčka je zachycena původní podoba cihelny v Huslíku v Městském lese.


Z poděbradských malířů 20. století má ve výstavě dvě olejomalby malíř a dekoratér Josef Štěchovský. Kromě známého pohledu na zámek přes Labe zachytil v roce 1929 i průhled zimní Palackého ulicí od fary k náměstí. Zámek od Labe si jako motiv pro svůj obraz ve stejném roce vybrala rovněž akademická malířka Julie Trmalová, která v Poděbradech dožila v barokním domě čp. 37/I. na Jiřího náměstí. Dvěma kresbami tužkou je tu zastoupen i významný nymburský malíř Hanuš Bohmann, ostatní dvě lavírované perokresby zámku vytvořil i malíř Josef Sahula v roce 1947, tehdy profesor Koleje krále Jiřího na desky a titulní stránku školního časopisu.


Naproti tomu ne uměleckou, ale dokumentární hodnotu mají na první pohled naivní kresby A. Štuse. Amatérský kreslíř v roce 1933 zachytil drobnou zástavbu v Pražské ulici – přízemní domek v místech Bílé růže a domky na protější straně, které byly zbořeny v souvislosti se stavbou železobetonového mostu v roce 1952.


Umělecky nejcennější v této výstavě je bezesporu soubor olejomaleb od významného poděbradského rodáka Ludvíka Kuby. Z řady prací, které většinou sám do muzejních sbírek věnoval, je největší a nejzajímavější rozměrné plátno z roku 1906. Je na něm pohled na celé poděbradské náměstí od západu se zvláštní atmosférou. Vybrány byly i dva realistické obrazy s motivem, který maloval Ludvík Kuba nejraději – zámek se sousedním mlýnem a jezem na Labi. Často však se na jeho obrazech objevuje i půvabné zátiší u Havířského kostelíčku. Jeden z vystavených obrazů byl také použit na plakát. Z dalších menších obrázků je Kubův zajímavý pohled na Bělidla při povodni a Primátorské ostrůvky.


Výstava je doplněna i menšími obrázky současných autorů. Dvě lavírované a kolorované perokresby s motivem zámku tu má poděbradský architekt Jan Pavlíček. Pohled na kostel a zámek od východu namaloval v roce 1994 akademický malíř Jiří Škopek a zajímavou sérií drobných litografií pod názvem „Poděbrady sedmkrát jinak“ obohatil výstavu grafik Genadij Alexandrov.


Text: PhDr. Jana Hrabětová, Polabské muzeum Poděbrady
Foto: Monika Langrová

(21. 2. 2019)

 


„Jazz si s sebou nese příběh, který stojí za to poslouchat“

„Jazz si s sebou nese příběh, který stojí za to poslouchat“

V pátek 19. a v sobotu 20. července ovládne letní pódium na kolonádě swing a jazz. Oblíbené Poděbradské swingování bude letos sice jen dvoudenní, ale na kvalitě interpretů neubírá. O tom se dočtete v rozhovoru s dramaturgyní festivalu Janou Langrovou.

celý článek >>>

AKCE V MATEŘSKÉM CENTRU

AKCE V MATEŘSKÉM CENTRU

Květnová nabídka seminářů a přednášek pro rodiče a zábavného dopoledne s dětmi

celý článek >>>

Poděbradské dračí srdce

Poděbradské dračí srdce

V sobotu 26. 5. 2019 se na Jezeře v Poděbradech rozezní již po dvanácté bubny dračích lodí. Této sportovně-společenské akce pod názvem Poděbradské dračí srdce se zúčastňují poděbradské, ale i přespolní dvacetičlenné týmy tvořené buď spolky, firmami nebo, a to nejčastěji, skupinami lidí majících nějaký společný zájem. Zájemci najdou informace na www.draci-lode.cz a pokud by se chtěl ještě někdo přihlásit, tak možnost je do poslední chvíle.

celý článek >>>

Divadlo Na Kovárně pohltí manželské nesnáze

Divadlo Na Kovárně pohltí manželské nesnáze

Poděbradský Divadelní spolek Jiří připravuje pro své diváky první letošní premiéru. Herecká dvojice Nataša Doležalová a Milan Hercik pod vedením hostující režisérky Sylvy Triantafillou finišuje ve zkoušení komorní komedie, kterou francouzský dramatik Eric Assous nazval Manželé v nesnázích. A právě s režisérkou inscenace vznikl následující rozhovor.

celý článek >>>

Abeceda peněz

Abeceda peněz

Třída 5. C ze ZŠ Václava Havla se zapojila do projektu České spořitelny „Abeceda peněz“, který je zaměřen na finanční gramotnost žáků 1. stupně základních škol.

celý článek >>>

Jiřího náměstí z 23 000 lego dílků

Jiřího náměstí z 23 000 lego dílků

Sedmdesát hodin. Tak dlouho trvalo zručnému modeláři Eduardu Hyblerovi postavit jižní stranu Jiřího náměstí z lega. Model je novinkou v soukromém Muzeu kostek, které bylo koncem minulého roku v Poděbradech otevřeno.

celý článek >>>

Centrum Prima Pedagogiky

Centrum Prima Pedagogiky

Od září 2019 otevírá naše komunitní škola Centrum Prima Pedagogiky skupinu pro 10 prvňáčků v individuálním vzdělávání s PODPOROU NADANÝCH DĚTÍ, ROZŠÍŘENOU VÝUKOU ANGLIČTINY A INDIVIDUÁLNÍM OSOBNOSTNÍM PŘÍSTUPEM.

celý článek >>>

Středočeská centrála cestovního ruchu spustila nové webové stránky

Středočeská centrála cestovního ruchu spustila nové webové stránky

Zásadní modernizací prošly oficiální webové stránky Středočeské centrály cestovního ruchu www.centralbohemia.cz.

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY