Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 4. díl

 

Dokončení článku, který vznikl k letošnímu 110. výročí narození spisovatele Jaroslava Foglara.

 

sipyNový začátek: skrytý skauting

V září 1965 zvou náborové letáčky a plakátky kluky z poděbradských základních škol do nově založeného tábornického oddílu Modré šípy. S vedením oddílu mi od počátku pomáhal Lubor Urbánek – Máček, můj kamarád od mateřské školky a člen původního klubu. Tábornický oddíl se již během prvního roku své existence stal jedním z elitních souměřitelných oddílů své doby. Uplatňovaly se v něm především metodiky J. Foglara a skautingu, ale byly obohacovány o nové podněty. Jak jinak – velkou roli sehrálo i slavné týpí. Znovu se ukázalo, jak je Foglarovo dílo inspirující a jak, pokud je aktivně a s náležitým citem rozvíjeno, dokáže rychle působit. V roce 1966 jsem absolvoval II. ročník Ústřední tábornické školy (ÚTŠ) pod Křemešníkem u Pelhřimova a byl mezi třemi, kdo obdrželi vrcholnou aprobaci instruktorů. Je nutné konstatovat, že tábornické školy s velmi náročným výcvikem, připomínajícím někdejší skautské lesní školy, tehdy začínaly (okresní, krajské) a že se v nich projevovala aktivní účast bývalých skautů, v ÚTŠ mj. Jaroslav Weigel (výtvarník, dnes známý i jako herec Divadla Járy Cimrmana, před jinošským vstupem do Junáka byl členem Foglarova čtenářského klubu v Mladém hlasateli!). Díky zkušenostem z ÚTŠ jsem v tábornickém oddílu zahájil také výcvik základů juda.
Ve školním roce 1965/66 založil náš kamarád Zdeněk Říha – Dan, klub Tleskačovi hoši, který na podzim 1966 přešel jako jedna z družin do oddílu Modré šípy, protože Dan už ve vedení klubu nemohl pokračovat. Ve stejném školním roce založil Karel Kropík – Bobr, klub Uctívači ginga o počtu 12 členů a úspěšně jej vedl ještě nějakou dobu po své maturitě v roce 1968.
V roce 1965 jsem jako student gymnázia (Střední všeobecně vzdělávací školy) rovněž utajeně rozmnožoval materiály Klubu sběratelů, prvního samizdatového celostátního pojítka trampů, foglarovců a bývalých skautů (tematická výměna zejména zakázané literatury a artefaktů). Z něho jsem pak v roce 1966 pomáhal ke vzniku celorepublikového Klubu přátel J. Foglara (KPJF) a rovněž rozmnožoval jeho první kontaktní materiály. Byl jsem v pětici zakladatelů nejmladší a dodnes nostalgicky uchovávám svou legitimaci č. 4. Lze tedy bez nadsázky říct, že KPJF, který má dnes návaznost ve Sdružení přátel J. Foglara, se zrodil i v Poděbradech.

Zděšení svazáckých funkcionářů

Jakýmsi krojem oddílu Modré šípy byly džíny (v té době ještě mnohde v republice ve školách zakazované jako jeden z „atributů kapitalismu“) a khaki košile s vyšívaným erbem oddílu na levém rukávu s výrazným symbolem Lesní moudrosti, starší členové nosili veřejně již zmíněné modré šátky se žlutým lemováním. (Mimochodem – výtvarně náš erb ocenil i František Barták, generačně známý náročný učitel kreslení a matematiky na staré základní škole.) Mnozí hoši ke kroji nosili opasky s nožem v kožené pochvě, i to byl výraz nepionýrské revolty, já jsem neskrýval svůj skautský opasek s mosaznou sponou. Podávali jsme si ruce trampským způsobem se zaklesnutými palci, ovšem po skautsku ruce levé! Jsou dochovány fotografie, kdy se mezi členy Modrých šípů na výpravách objevují staré skautské klobouky… Nelze se divit, že u mnoha tehdejších pionýrských a svazáckých funkcionářů vyvolával náš oddíl mírně řečeno zděšení, například při jejich okresní konferenci v Nymburce na jaře 1967, kde jsme se jim ukázali. Byl to v podstatě politicko satirický příběh. Na druhou stranu se i v náš prospěch projevovalo stále rostoucí politické uvolňování, snahy změnit také podmínky pro mimoškolní činnost dětí a mládeže.
Udržoval jsem úzké kontakty s MUDr. Ladislavem Filipem – Bráchou, mimořádně skvělým člověkem, jedním z prvních českých skautů, který bydlel a odborně pracoval v Poděbradech jako proslulý kardiolog. Byl znám také ze svého předválečného a poválečného veřejného i skautského působení v našem městě, ale nový režim si přál jeho zapomenutí. Od Bráchy jsem si například, byť pod slibem dobově pochopitelného slibu utajení, půjčoval skautské příručky.

Junák a citová věrnost

V závěru roku 1967 mi redaktor a spisovatel Svatopluk Hrnčíř nabídl místo redaktora a vedení čtenářských klubů v jiném pražském, beletristicky orientovaném dětském časopisu. A zase tu byla osudová kontinuita – S. Hrnčíř byl kdysi členem Foglarových čtenářských klubů v Mladém hlasateli, později skaut… A tak jsem nejen mohl dál uplatňovat a rozvíjet Foglarovy metodiky, ale náhle také spolupracovat na redaktorské úrovni přímo s J. Foglarem! Tenkrát jsem začal v Praze docházet i do ateliéru malíře Zdeňka Buriana. Ale to vše by už byla jiná kapitola.
V roce 1968 jsem tábornický oddíl Modré šípy předal při obnově skautingu pod vedení poděbradského Junáka. Výhoda spočívala hlavně v tom, že zkušenosti členů oddílu, tehdy čtrnácti a patnáctiletých, mohly být rychle využity hlavně v úloze rádců družin pro rozvoj nové skautské generace ve městě a okolí, protože po dvacetileté generační pauze takoví pomocníci samozřejmě zcela chyběli. Pracoval s nimi i MUDr. Ladislav Filip – Brácha, vůdce střediska. Naděje svobody přerušil vpád těžce vyzbrojených „bratrských armád“ do naší vlasti a následná okupace naší země sovětskou velmocí. Začala tzv. normalizace, nové pronásledování lidí i za nesouhlasné politické názory, s tím znovu zákaz skautingu u nás, včetně další téměř dvacetileté tabuizace díla J. Foglara.
Klub a následně oddíl Modré šípy, vzniklé díky vlivu díla J. Foglara, se za dobu své desetileté existence staly nejen v Poděbradech legendou, jejíž ohlas trvá dodnes. O citovém poutu členů klubu a oddílu svědčí i to, že od počátku šedesátých let dodnes, bez jediného vynechání(!), se scházejí u podzimního výročního táborového ohně, k němuž se sjíždějí z různých míst v republice, kde dnes žijí. V roce 2016 zažehli táborový oheň k 58. výročí začátku své historie.

Poselství Jaroslava Foglara

S Jaroslavem Foglarem jsem se kontaktoval mnoho let dál. Na sklonku svého života mi svěřil editorství rukopisu svých vzpomínek pro první profesionální vydání. K jeho 90. narozeninám jsem v Muzeu hlavního města Prahy vedl přípravu rozsáhlé výstavy o jeho životě a díle. Jestřáb z ní měl velkou radost. Jako editor a nakladatel dál vydávám Sborníky nezávislých foglarovců, které mapují a doplňují znalosti o životě a díle spisovatele. A stále roky připomínám, že tento prostý muž svým dílem obdivuhodně ovlivnil několik českých generací, že dosud patří mezi nejčtenější české autory knih pro děti, že podle jeho návodů a inspirací se dál organizují dlouhodobé hry a celé tábory, že v duchu Komenského školy hrou patří u nás k zakladatelům toho, čemu dnes moderně říkáme zážitková pedagogika a co zároveň prožívá obrovský rozvoj – a vůbec, že jeho tvorba se v druhé polovině 20. století stala součástí českého národního myšlení a působí tak dosud. A že mu dodnes dlužíme především jedno – příslušné státní vyznamenání. Byť už jen in memoriam…
Ale stejně – celý ten postupně mnohovrstevný příběh začal v Poděbradech, když si devítiletý kluk přečetl starou ohmatanou foglarovku. A všechno se mimo jiné proměnilo v hodnotu, v níž platí, že Poděbradům zůstalo v biografii Jaroslava Foglara místo nesporně výjimečné.

Text: Jiří Stegbauer
Foto: autor a jeho archiv


Poděbradské „poklady“ 13. díl

Poděbradské „poklady“ 13. díl

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

celý článek >>>

Poděbradské „poklady“ 12. díl

Poděbradské „poklady“ 12. díl

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

celý článek >>>

Poděbradské „poklady“ 11. díl

Poděbradské „poklady“ 11. díl

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

celý článek >>>

Poděbradské „poklady“ 10. díl

Poděbradské „poklady“ 10. díl

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

celý článek >>>

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 3. díl

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 3. díl

Pokračování článku, který vznikl k letošnímu 110. výročí narození spisovatele Jaroslava Foglara.

celý článek >>>

Poděbradské „poklady“ 9. díl

Poděbradské „poklady“ 9. díl

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

celý článek >>>

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 2. díl

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 2. díl

Pokračování článku, který vznikl k letošnímu 110. výročí narození spisovatele Jaroslava Foglara.

celý článek >>>

Poděbradské „poklady“ 8. díl

Poděbradské „poklady“ 8. díl

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY