Kampaň krále Jiřího? Dlužní úpis a kupování hlasů. Ale diplomacie především

 

Předvolební prezidentská kampaň právě vrcholí. Ano, může se to na první dojem zdát trochu přitažené za vlasy, ale i v době Jiřího z Poděbrad se o královský trůn bojovalo v mnoha ohledech podobně jako dnes. Nechyběly zákulisní intriky, populistická získávaní příznivců, účelová diplomacie, ale také promyšlené tahy „střelcem a koněm“ v ten nejvhodnější moment.

 

/titulni_foto_vaclav_brozik__

Obraz malíře Václava Brožíka zachycuje volbu Jiřího z Poděbrad českým králem

 

A třebaže v 15. století u císařské stezky z Prahy do Vídně nevisely stovky billboardů, místo facebookových statusů sdílel král Jiří spíše slavnostní tabule s urozenými pány a předvolební mítinky nahradil dialogy s českými šlechtici, bitvu o vladařské žezlo nakonec zcela ovládl.


Píše se březen 1458. Staroměstská radnice v Praze praská ve švech, její okolí se hemží davy zvědavců. Český zemský sněm právě volí krále. Jde o zcela nebývalou situaci. Poprvé a naposledy si Češi zvolí vladaře, který nepatří k žádné královské dynastii.


Zvolí si jednoho ze svých řad.


Muže jménem Jiří z Poděbrad.

 

Ten totiž dokázal využít výjimečné souhry dějinných okolností a také svých fenomenálních vyjednávacích schopností. A dosáhl cíle, který si snad ani sám nevysnil.


Jaká byla jeho cesta na český královský trůn?


Jiřího „kariéra“ začíná u Lipan, v poslední bitvě husitských válek (1434). Je mu pouhých 14 let a on stojí na straně umírněných kališníků. Tento zážitek na něm pravděpodobně zanechá hlubokou stopu. Když vidí, jak se mezi sebou řežou Češi s Čechy, možná už tehdy si umane, že silně náboženskou zemi je na čase opět spojit. A čím jiným než Jiřího největší předností – diplomacií.

 

Politikem už „od kolébky“

Jiří z Poděbrad patřil mezi předčasně dozrálou generaci vladařů. Když mu bylo sedmnáct, zasedal už jako kmet na zemském soudě, v osmnácti stál v čele vojenského oddílu, a když dospěl dvaceti let, byl už jedním z předních politiků českého království. „Jiří se poměrně brzo stal sirotkem, takže jej vychovávali příbuzní. Kdo mu poskytoval vzdělání, můžeme pouze usuzovat. Nejspíše to byl nějaký husitský kaplan, který se zaměřil na výchovu v náboženském duchu,“ domnívá se Petr Čornej, český historik specializující se na dějiny pozdního středověku.


Posuňme se však v příběhu Jiřího z Poděbrad o pár let let dále. Dobytím Prahy, odkud utekli katoličtí purkmistři, se stal v roce 1448 skutečným pánem Čech a od tohoto roku užíval titulu správce Království českého. Nový vládce Prahy držel městskou obec pevně na uzdě a nepřál bouřím a revolucím. Postaral se především o obranu pražských měst, posílil posádky na branách a na Hradě a zavedl přísnou kontrolu příchozích do Prahy. Vystupoval vždy jako suverén, který se stará i o povznesení řemesel a obchodu.

 

jzp_1__kV dubnu 1452 se sjeli do Prahy představitelé stavovské obce; páni, rytíři a města bez rozdílu vyznání. Hlavním bodem jednání byla volba zemského správce, kterým byl 27. dubna 1452 zvolen Jiří z Kunštátu a na Poděbradech. Jeho cesta z východočeských landfrídů a z čela poděbradské jednoty vrcholila nyní v Praze, na stolci zemského správce. Volebním aktem mu bylo svěřeno vedoucí postavení v zemi, stal se legitimním vladařem v Čechách, nekorunovaným králem Čech. Stalo se to, co nikdo nečekal. Po letech bezvládí měly Čechy opět pevnou ústřední vládu a s ní i vytoužený klid a mír.

 

Královská kampaň vrcholí

Po náhlém úmrtí následníka trůnu – Ladislava Pohrobka, se čeští stavové rozhodli, že nyní si svého krále zvolí sami. A nejžhavější kandidát na prázdný trůn? Ano, Jiří. „To, že se hlavním adeptem na královskou korunu stal Jiří z Poděbrad, vycházelo z poměrů, které panovaly v tehdejším českém soustátí. Země byla konfesijně rozdělena – většinu obyvatelstva tvořili kališníci. Takže po zkušenostech s katolickými králi, především se Zikmundem Lucemburským, došli k závěru, že by bylo nejlepší, kdyby měli krále vlastní konfese. Jiří z Poděbrad tak jako dlouho uznávaný vůdce kališnické strany přicházel v úvahu,“ tvrdí historik Čornej.


Uchazečů o českou korunu však bylo několik, mimo jiné Vilém Saský nebo francouzský král Karel VII. Stavové připravili na začátek roku 1458 svolání volebního sněmu, kde zvolí krále všichni, „kdož právo a hlasy k volení krále od starodávna mají“.

 

Jiří však ještě ke konci roku 1457 prozatím nevystoupil se svou kandidaturou. Ze zkušenosti věděl, že je nutno pracovat nejprve v pozadí. Na počátku roku 1458 konal četné porady s českými šlechtici, sliboval, získával je, kupoval si hlasy. „Jiří z Poděbrad byl vynikajícím vyjednavačem a měl i své prostředníky, kteří pracovali v jeho prospěch. Předpokládá se, že katolické šlechtě, jejíž hlas byl rozhodující, aby mohlo dojít ke konsensu pro jeho zvolení, slíbil, že jí ponechá v majetku zábory katolické církve. Též se předpokládá, že měl jakési eso v rukávu, dlužní rožmberský úpis na 16 000 zlatých,“ podotýká dále Čornej.


Volba českého krále dostávala stále mocnější nádech – národní, vlastenecký. Znovu ve veřejnosti kolovalo „Krátké sebránie z kronik českých k výstrazě věrných Čechóv“, které už v roce 1438 hájilo národní nebo slovanskou kandidaturu proti cizincům. V únoru pak bylo veřejnosti známo, že zemský správce se uchází o českou korunu.


Sotva vešly do světa první zprávy o kandidatuře Jiřího z Poděbrad, začali pracovat jeho nepřátelé a obraceli se k příčinám smrti Ladislava Pohrobka. Pomluvy rostou úměrně s růstem nadějí Jiřího stát se českým králem. Nic z toho ovšem nemohlo Jiřího odvrátit od boje o českou korunu. Jako vždy bojuje argumenty, sliby, kompromisy, dary, hodnostmi, penězi.


Skutečnost, že Jiří obklopil Staroměstskou radnici ozbrojenci, naznačuje, že uvážil všechny okolnosti a naznačil těm, které nepřesvědčily peníze, že by mohly vstoupit do hlasování i jiné síly. „Volba byla velmi dramatická i proto, že šlo po první skutečnou volbu. Do té doby byli panovníci de facto přijímáni na základě dědičnosti, anebo na základě příslušnosti k tradičním vládnoucím dynastiím. V tomto směru je to zlomový politický moment českých dějin, umožněný ovšem také tím, že v Pešti Uherský sněm zvolil králem mladého Matyáše Korvína, ten byl také pouze panského původu. Nebyl to ani hrabě, přestože titul hrabě byl do té doby nejnižším možným titulem, s kterým mohl člověk kandidovat na královské postavení,“ upozorňuje historik Čornej.


Drama se však nekoná a Jiří je 2. března 1458 zvolen českým králem. Dosahuje tak nevídaného politického úspěchu, který nemá v naší historii obdoby. Zdá se, že je Jiří na vrcholu své dechberoucí kariéry.


Jenže ta ve skutečnosti právě začíná…


Text: Aleš Kubelka

Malba: Václav Brožík


Naše město před sto lety (7. díl)

Naše město před sto lety (7. díl)

O poděbradském školství do roku 1919

celý článek >>>

Naše město před sto lety (6. díl)

Naše město před sto lety (6. díl)

O průmyslovém podnikání

celý článek >>>

Žena, která umí hledat smysl svého života

Žena, která umí hledat smysl svého života

Baví mne psát o zajímavých lidech. O lidech, kteří v něčem vynikají a jsou ostatním příkladní. Sám se tím obohatím a zajímavé bohatství předávám dál – čtenářům. V Poděbradech žiji 10 let a po celou tu dobu různě potkávám Pavlu Křížkovou.

celý článek >>>

Jak děti šapitó ovládly

Jak děti šapitó ovládly

Ve dnech 14. a 15. června vystoupily poděbradské děti v cirkusu Happy Kids.

celý článek >>>

Naše město před sto lety (5. díl)

Naše město před sto lety (5. díl)

O poděbradském velkostatku před I. světovou válkou a po ní

celý článek >>>

Naše město před sto lety (4. díl)

Naše město před sto lety (4. díl)

O válečném zásobování a odvodech

celý článek >>>

Naše město před sto lety (3. díl)

Naše město před sto lety (3. díl)

O zdravotních poměrech, lázních a lazaretech

celý článek >>>

Rodinný archiv vydal poklad: poděbradskou stopu kardinála Berana

Rodinný archiv vydal poklad: poděbradskou stopu kardinála Berana

Nacisté a komunisté jej hodlali vymazat z povědomí národa. Nepodařilo se jim to, Pán Bůh zaplať. I proto můžeme díky cenným archiváliím spatřit patrně nejvýznamnějšího českého duchovního, kardinála Josefa Berana, také v poděbradských kulisách.

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY