Naše město před sto lety (1. díl)

 

Celý letošní rok se nese ve znamení oslav 100. výročí vzniku našeho samostatného demokratického státu a vzpomínek na dramatické události, které předcházely a bezprostředně následovaly. Také Poděbradské noviny se zapojily a nabízejí svým čtenářům dvanáctidílný seriál o životě v našem městě v letech 1914–1918 podle zachovaných písemných pramenů, dobového tisku, vzpomínek pamětníků a starých fotografií uložených v archivu Polabského muzea.

 

Začalo to sarajevským atentátem

Už na začátku druhého desetiletí minulého století bylo mnoho lidí u nás přesvědčeno, že válka musí být. Slovanské státy se cítily stále více ohroženy rostoucím německým i rakouským militarismem, německou expanzí na Balkán a rakouskou anexí Bosny a Hercegoviny. A tak zavraždění následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda de Este a jeho manželky při provokativní vojenské slavnosti v Sarajevu 28. června 1914 vedlo k vypovězení války Srbsku a ta záhy přerostla ve válku světovou.


serial lazneZpráva o sarajevském atentátu do Poděbrad dorazila ještě téhož dne v pravé poledne na okresní hejtmanství. V poděbradských lázních probíhala hlavní sezona a právě v toto nedělní odpoledne se měl v lázeňském parku konat velký galakoncert dvou vojenských kapel. Do Obory se zase hojně scházeli lidé na lidovou veselici. Komisař okresního hejtmanství okamžitě po obdržení zprávy zaúřadoval, vydal se nejdříve do parku, pak do Obory, aby obě zábavy včas zakázal. Davy lázeňských hostů i domácích obyvatel se musely rozejít.


Všeobecně se tušila vážnost situace, ale rychlý a dramatický vývoj dalších událostí poděbradské přece jen zaskočil. Během několika následujících srpnových dnů byla totiž vypovězena řada dalších válek. Přesto lázeňská sezona v Poděbradech pokračovala až do svátku sv. Anny 26. července. Ten den časně ráno se po městě a v okolních vesnicích objevily na všech veřejných místech císařovy vyhlášky „Mým národům“, což hned způsobilo velký rozruch mezi místním obyvatelstvem.


Dne 1. srpna následovala všeobecná mobilizace. Kolem mobilizačních vyhlášek se hned kupili lidé, aby se dověděli, kdo a kdy má narukovat do nastávající války. Poděbradští odvedení se museli do tří dnů hlásit na vojenském velitelství v Mladé Boleslavi. Zde se totiž formovaly setniny zvané „maršky“ a odtud byli vojáci dráhou odváženi na bojiště. Mnoho branců se týž den muselo vrátit zpět domů, protože pro ně ještě nebyla připravena výstroj a výzbroj.


serial nadraziOdvody se týkaly všech branců do 37 let. To platilo i pro lázeňské hosty, kteří museli hned odjet, proto se i lázně v tu dobu rychle vylidnily. Naproti tomu na poděbradském nádraží nebylo k hnutí. Celé rodiny vyprovázely své blízké, denně se tu odehrálo mnoho smutných scén loučení. Zmatky trvaly celý týden, vlaky jezdily stále přeplněné, branci stáli na plošinách a dodávali si kuráž zpěvem.


Potom i celé válečné období probíhaly přehlídky osob, které podléhaly vojenské povinnosti a dosud nebyly odvedeny. Do armády byli postupně povoláváni všichni mladí bez rozdílu původu, aby byl stálý přísun vojáků náhradou za padlé. Branci, kteří se měli dostavit k odvodu až v roce 1915, byli odvedeni již v říjnu 1914. Hned nato v prosinci byly nové přehlídky a v roce 1915 pak proběhly dokonce sedmkrát. Za celou dobu války se konaly odvody celkem devatenáctkrát. Týkalo se to 36 ročníků z let 1863 až 1900. Zjara 1916 byli odváděni už i padesátiletí branci a v roce 1917 přišli na řadu osmnáctiletí chlapci. Do války musel nastoupit každý, kdo byl jen trochu schopen bojovat. Kdo se nehodil na frontu, posloužil k hlídání a všelijakým pomocným pracím. Nakonec došlo i k odvádění nevojáků i vojenských invalidů, takže doma zůstali jen staří a něco málo osob osvobozených.


Odvody branců průběžně provázely odvody koní, hovězího dobytka pro zásobování, dokonce i psů. První rekvizice hospodářských povozů s plachtami a koňmi byla prováděna na poděbradském náměstí hned na začátku srpna 1914. Vážený místní měšťan a zámožný mlynář Vojtěch Hlaváč měl několik pěkných vozů i koní a chtěl aspoň něco uchránit. Když se mu to nepodařilo, rozčílil se tak, že ho ranila mrtvice a následkem toho 18. srpna 1914 zemřel. Stal se tak v Poděbradech první válečnou obětí. Druhou obětí byl zanedlouho začátkem září známý poděbradský probošt P. Josef Mrštík. Denně docházel na nádraží za vojáky, odjíždějícími na frontu, aby je těšil a obdarovával. Z představy, co je ve válce čeká, byl neustále velmi rozčilen, až ho také ranila mrtvice a přímo na nádraží zemřel.


Na frontě byli první padlí z Poděbrad už koncem roku 1914. Smrt našli většinou v Haliči a na ruských bojištích. Nejvíce jich padlo v roce 1915. Později umírali v Itálii, Německu, Rumunsku, Francii a Rusku. Mnoho z nich zemřelo na následky zranění nebo na různé epidemie ve vojenských lazaretech jak v cizině, tak v Rakousku. Padl i nejmladší syn lékárníka Jana Hellicha, student Jaromír. Také rodina dr. Bohuslava Boučka ztratila zetě ing. Emila Obereignera, rodina Janowitzova nadějného syna Františka, studujícího filosofii. Celkem zahynulo v 1. světové válce 95 poděbradských občanů a dalších pět zemřelo jako legionáři. Jejich památce bude věnován poslední díl seriálu.

Text: Jana Hrabětová, Polabské muzeum Poděbrady
Foto: z archivu Polabského muzea

(26. 4. 2018)

 


Poděbradští včelaři otevřeli své úly a nechali nás nahlédnout do života včel

Poděbradští včelaři otevřeli své úly a nechali nás nahlédnout do života včel

Konečně slunečný, teplý den, jako stvořený pro Den otevřených úlů. To si v sobotu 18. května dopoledne řeklo asi patnáct návštěvníků poděbradské včelí farmy a dorazilo do zahrádkářské kolonie na okraj Poděbrad. Tam mají Váškovi část včelstev, která jsou přátelská a neútočná, což jsme během živé a názorné prohlídky všichni ocenili.

celý článek >>>

Zachovejme včelám potravu a přežijeme i my, vzkazují poděbradští včelaři

Zachovejme včelám potravu a přežijeme i my, vzkazují poděbradští včelaři

První setkání s poděbradskými včelaři v akci jsem zažila při larvení. Důležitý, pracný a krásný úkol pro včelaře jsem poznala až na místě, u úlů na okraji Poděbrad, které jsem neomylně našla podle vůně medu a kouře a kde mi také teprve došlo, že kolem mne během povídání bude létat mnoho včel.

celý článek >>>

Z prodavačky ovoce a zeleniny se vyklubala výtvarná umělkyně

Z prodavačky ovoce a zeleniny se vyklubala výtvarná umělkyně

Jíst ovoce a zeleninu je důležité pro zdraví. Naštěstí to mám do velkoobchodu pana Novotného jen „pár“ kroků. Jednou se tam objevila jako prodavačka žena středního věku, příjemná a vstřícná k zákazníkům. Když někdo dělá svoji práci, jak se patří, vždy mne to potěší. Pochválil jsem ji, a protože v obchodě právě nikdo nebyl, zapředl jsem s ní hovor. Dozvěděl jsem se, že mimo jiné maluje a ilustruje knihy. Překvapilo mne to. Umělkyni bych si představoval trochu jinak. Ozvala se ve mně velká zvědavost. A tak jsem Petru Jiránkovou vyzpovídal rovnou pro PN.

celý článek >>>

Poděbradský fotograf Jiří Soural umí čekat na dobré světlo

Poděbradský fotograf Jiří Soural umí čekat na dobré světlo

Seznámil jsem s ním na vernisáži jeho výstavy o Arktidě, která se konala v městské knihovně. Nahlédl jsem tam náhodou, když jsem si půjčoval knihu, a strnul jsem údivem. Každá z fotografií dýchala svěžím duchem severu. Poděbraďák Jiří Soural je nafotil při svých cestách Norskem, Islandem nebo Špicberky. Při pohledu na každou jednotlivou fotku jsem měl pocit, jako bych v daném místě byl naživo.

celý článek >>>

Jiřího náměstí z 23 000 lego dílků

Jiřího náměstí z 23 000 lego dílků

Sedmdesát hodin. Tak dlouho trvalo zručnému modeláři Eduardu Hyblerovi postavit jižní stranu Jiřího náměstí z lega. Model je novinkou v soukromém Muzeu kostek, které bylo koncem minulého roku v Poděbradech otevřeno.

celý článek >>>

Z domácího kohoutku teče kvalita, nikoliv samozřejmost

Z domácího kohoutku teče kvalita, nikoliv samozřejmost

Otočit kohoutkem, zmáčknout splachovadlo, napustit vanu, bazén. To je každodenní samozřejmost pro Poděbraďáky a celý nymburský okres doma i v práci.

celý článek >>>

Merianova rytina

Merianova rytina

Nejstarší známé vyobrazení Poděbrad, tak zvaná Merianova rytina, pochází velmi pravděpodobně z roku 1650, z doby krátce po třicetileté válce (1618–1648).

celý článek >>>

I takové bývaly zimy v Poděbradech

I takové bývaly zimy v Poděbradech

Před 111 lety byla v našem městě taková zima, že Labe bylo několik měsíců zamrzlé. Při jarním tání pak museli vzniklé kry po mnoho dnů likvidovat dělostřelci.

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY