Naše město před sto lety (7. díl)

 

O poděbradském školství do roku 1919

 

stara skolaV prvním desetiletí minulého století žilo v Poděbradech kolem pěti a půl tisíce obyvatel české národnosti, Němců tu bylo 13 a o ostatních cizincích se nemluvilo. Většina obyvatel se hlásila ke katolické víře, k evangelické 438 a židovské 112. Tento poměr se pochopitelně odrážel i v místním školství, kultuře a ve spolkovém životě.


Poděbradská škola, poprvé připomínaná k roku 1444 spolu se svou zakladatelkou – manželkou krále Jiřího Kunhutou ze Šternberka, sloužila svému účelu nepřetržitě až do roku 1906. Tehdy byla školní budova (přestavěná do současné podoby v roce 1846) předána místnímu muzejnímu spolku pro první instalaci muzejních sbírek (snímek byl pořízen krátce předtím, než k tomu došlo). Z trojtřídní hlavní školy z doby Marie Terezie se v rámci další školské reformy z roku 1869 stala pětitřídní obecná škola pro všechny děti z Poděbrad. Okolní obce Kluk, Polabec, Přední Lhota a Zboží si pořídily vlastní školy už kolem roku 1790.


S velkým nárůstem počtu obyvatel v druhé polovině 19. století přibylo také hodně dětí, pro které stará škola u kostela dávno nestačila. Obec se proto v roce 1876 postarala o novou dvoupatrovou školní budovu na jižní straně takzvaného Průhonu (nynější hotelovka na Riegrově náměstí), do níž byla umístěna chlapecká měšťanka. O deset let později přestavbou bývalých vojenských stájí v dnešní Divadelní ulici získaly obecnou školu i poděbradské dívky, které do té doby chodily s mladšími chlapci do staré školy Na Dláždění. V roce 1892 přibyla k dívčí obecné pod jednu střechu i dívčí měšťanka.


Nedostatek školních tříd vyřešila na další tři desítky let novostavba krásné a na tehdejší dobu velmi moderní školní budovy v polích na severozápadním okraji Nymburského předměstí (dnes gymnázium). V roce 1904 byli do ní umístěni žáci z obou chlapeckých škol – obecné i měšťanské. Pro zajímavost v předválečných letech ji navštěvovalo kolem 600 žáků, z toho asi třetina připadla na chlapeckou měšťanku. Na obecné dívčí škole v Divadelní ulici (zbořené v roce 1940) se učilo asi 350 žákyň, vyšší stupeň jich navštěvovalo kolem dvou set.


Dopad válečných událostí z let 1914–1918 s mnoha omezeními se nevyhnul ani školství, jak dokládají zachované vzpomínky pamětníků. Jako všude, tedy i v Poděbradech, byla řada učitelů povolána do války a samozřejmě na vyučování to bylo všude znát. Zvlášť velkým problémem se stal nedostatek paliva k vytápění školních tříd v zimě, což mělo za následek zavírání škol. A tak žáci byli místo učení posíláni po domech například k propagování upisování rakouských válečných půjček. Změněné poměry ve školství přinesly pochopitelně vzápětí uvolnění kázně. Mládež najednou měla hodně volného času, navíc musela vnímat všechny surovosti, která válka s sebou přinášela, proto nebylo divu, že zdivočela. V době míru pak kantorům nastal těžký úkol snažit se o nápravu a o vrácení školství alespoň do předválečných poměrů. Potíže při vyučování působilo také velké zdražování školních knih a pomůcek. Ty se pro chudší děti staly doslova nedostupnými.


Hned po převratu 1918 se vedení města všemožně snažilo o postavení další školní budovy a zřízení alespoň jedné školy odborné. Marné bylo úsilí o zřízení obchodní školy nebo reálného gymnázia. Podle tehdejšího ministerstva vyučování prý v Poděbradech na rozdíl od sousedního Kolína k tomu nebyly podmínky. Teprve v roce 1922 se podařilo do Poděbrad umístit vyšší hospodářskou školu a dočasně i vysokou školu – Ukrajinskou hospodářskou akademii. Až v roce 1937 se stavěla nová moderní budova takzvaných Masarykových újezdních škol jako měšťanská škola pro chlapce i dívky nejen z Poděbrad, ale i z okolních vesnic.


Text: PhDr. Jana Hrabětová
Foto: archiv Polabského muzea

(26. 7. 2018)

 


Poděbradští včelaři otevřeli své úly a nechali nás nahlédnout do života včel

Poděbradští včelaři otevřeli své úly a nechali nás nahlédnout do života včel

Konečně slunečný, teplý den, jako stvořený pro Den otevřených úlů. To si v sobotu 18. května dopoledne řeklo asi patnáct návštěvníků poděbradské včelí farmy a dorazilo do zahrádkářské kolonie na okraj Poděbrad. Tam mají Váškovi část včelstev, která jsou přátelská a neútočná, což jsme během živé a názorné prohlídky všichni ocenili.

celý článek >>>

Zachovejme včelám potravu a přežijeme i my, vzkazují poděbradští včelaři

Zachovejme včelám potravu a přežijeme i my, vzkazují poděbradští včelaři

První setkání s poděbradskými včelaři v akci jsem zažila při larvení. Důležitý, pracný a krásný úkol pro včelaře jsem poznala až na místě, u úlů na okraji Poděbrad, které jsem neomylně našla podle vůně medu a kouře a kde mi také teprve došlo, že kolem mne během povídání bude létat mnoho včel.

celý článek >>>

Z prodavačky ovoce a zeleniny se vyklubala výtvarná umělkyně

Z prodavačky ovoce a zeleniny se vyklubala výtvarná umělkyně

Jíst ovoce a zeleninu je důležité pro zdraví. Naštěstí to mám do velkoobchodu pana Novotného jen „pár“ kroků. Jednou se tam objevila jako prodavačka žena středního věku, příjemná a vstřícná k zákazníkům. Když někdo dělá svoji práci, jak se patří, vždy mne to potěší. Pochválil jsem ji, a protože v obchodě právě nikdo nebyl, zapředl jsem s ní hovor. Dozvěděl jsem se, že mimo jiné maluje a ilustruje knihy. Překvapilo mne to. Umělkyni bych si představoval trochu jinak. Ozvala se ve mně velká zvědavost. A tak jsem Petru Jiránkovou vyzpovídal rovnou pro PN.

celý článek >>>

Poděbradský fotograf Jiří Soural umí čekat na dobré světlo

Poděbradský fotograf Jiří Soural umí čekat na dobré světlo

Seznámil jsem s ním na vernisáži jeho výstavy o Arktidě, která se konala v městské knihovně. Nahlédl jsem tam náhodou, když jsem si půjčoval knihu, a strnul jsem údivem. Každá z fotografií dýchala svěžím duchem severu. Poděbraďák Jiří Soural je nafotil při svých cestách Norskem, Islandem nebo Špicberky. Při pohledu na každou jednotlivou fotku jsem měl pocit, jako bych v daném místě byl naživo.

celý článek >>>

Jiřího náměstí z 23 000 lego dílků

Jiřího náměstí z 23 000 lego dílků

Sedmdesát hodin. Tak dlouho trvalo zručnému modeláři Eduardu Hyblerovi postavit jižní stranu Jiřího náměstí z lega. Model je novinkou v soukromém Muzeu kostek, které bylo koncem minulého roku v Poděbradech otevřeno.

celý článek >>>

Z domácího kohoutku teče kvalita, nikoliv samozřejmost

Z domácího kohoutku teče kvalita, nikoliv samozřejmost

Otočit kohoutkem, zmáčknout splachovadlo, napustit vanu, bazén. To je každodenní samozřejmost pro Poděbraďáky a celý nymburský okres doma i v práci.

celý článek >>>

Merianova rytina

Merianova rytina

Nejstarší známé vyobrazení Poděbrad, tak zvaná Merianova rytina, pochází velmi pravděpodobně z roku 1650, z doby krátce po třicetileté válce (1618–1648).

celý článek >>>

I takové bývaly zimy v Poděbradech

I takové bývaly zimy v Poděbradech

Před 111 lety byla v našem městě taková zima, že Labe bylo několik měsíců zamrzlé. Při jarním tání pak museli vzniklé kry po mnoho dnů likvidovat dělostřelci.

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY