Naše město před sto lety (7. díl)

 

O poděbradském školství do roku 1919

 

stara skolaV prvním desetiletí minulého století žilo v Poděbradech kolem pěti a půl tisíce obyvatel české národnosti, Němců tu bylo 13 a o ostatních cizincích se nemluvilo. Většina obyvatel se hlásila ke katolické víře, k evangelické 438 a židovské 112. Tento poměr se pochopitelně odrážel i v místním školství, kultuře a ve spolkovém životě.


Poděbradská škola, poprvé připomínaná k roku 1444 spolu se svou zakladatelkou – manželkou krále Jiřího Kunhutou ze Šternberka, sloužila svému účelu nepřetržitě až do roku 1906. Tehdy byla školní budova (přestavěná do současné podoby v roce 1846) předána místnímu muzejnímu spolku pro první instalaci muzejních sbírek (snímek byl pořízen krátce předtím, než k tomu došlo). Z trojtřídní hlavní školy z doby Marie Terezie se v rámci další školské reformy z roku 1869 stala pětitřídní obecná škola pro všechny děti z Poděbrad. Okolní obce Kluk, Polabec, Přední Lhota a Zboží si pořídily vlastní školy už kolem roku 1790.


S velkým nárůstem počtu obyvatel v druhé polovině 19. století přibylo také hodně dětí, pro které stará škola u kostela dávno nestačila. Obec se proto v roce 1876 postarala o novou dvoupatrovou školní budovu na jižní straně takzvaného Průhonu (nynější hotelovka na Riegrově náměstí), do níž byla umístěna chlapecká měšťanka. O deset let později přestavbou bývalých vojenských stájí v dnešní Divadelní ulici získaly obecnou školu i poděbradské dívky, které do té doby chodily s mladšími chlapci do staré školy Na Dláždění. V roce 1892 přibyla k dívčí obecné pod jednu střechu i dívčí měšťanka.


Nedostatek školních tříd vyřešila na další tři desítky let novostavba krásné a na tehdejší dobu velmi moderní školní budovy v polích na severozápadním okraji Nymburského předměstí (dnes gymnázium). V roce 1904 byli do ní umístěni žáci z obou chlapeckých škol – obecné i měšťanské. Pro zajímavost v předválečných letech ji navštěvovalo kolem 600 žáků, z toho asi třetina připadla na chlapeckou měšťanku. Na obecné dívčí škole v Divadelní ulici (zbořené v roce 1940) se učilo asi 350 žákyň, vyšší stupeň jich navštěvovalo kolem dvou set.


Dopad válečných událostí z let 1914–1918 s mnoha omezeními se nevyhnul ani školství, jak dokládají zachované vzpomínky pamětníků. Jako všude, tedy i v Poděbradech, byla řada učitelů povolána do války a samozřejmě na vyučování to bylo všude znát. Zvlášť velkým problémem se stal nedostatek paliva k vytápění školních tříd v zimě, což mělo za následek zavírání škol. A tak žáci byli místo učení posíláni po domech například k propagování upisování rakouských válečných půjček. Změněné poměry ve školství přinesly pochopitelně vzápětí uvolnění kázně. Mládež najednou měla hodně volného času, navíc musela vnímat všechny surovosti, která válka s sebou přinášela, proto nebylo divu, že zdivočela. V době míru pak kantorům nastal těžký úkol snažit se o nápravu a o vrácení školství alespoň do předválečných poměrů. Potíže při vyučování působilo také velké zdražování školních knih a pomůcek. Ty se pro chudší děti staly doslova nedostupnými.


Hned po převratu 1918 se vedení města všemožně snažilo o postavení další školní budovy a zřízení alespoň jedné školy odborné. Marné bylo úsilí o zřízení obchodní školy nebo reálného gymnázia. Podle tehdejšího ministerstva vyučování prý v Poděbradech na rozdíl od sousedního Kolína k tomu nebyly podmínky. Teprve v roce 1922 se podařilo do Poděbrad umístit vyšší hospodářskou školu a dočasně i vysokou školu – Ukrajinskou hospodářskou akademii. Až v roce 1937 se stavěla nová moderní budova takzvaných Masarykových újezdních škol jako měšťanská škola pro chlapce i dívky nejen z Poděbrad, ale i z okolních vesnic.


Text: PhDr. Jana Hrabětová
Foto: archiv Polabského muzea

(26. 7. 2018)

 


Naše město před sto lety (8. díl)

Naše město před sto lety (8. díl)

O poděbradských spolcích a kultuře na začátku 20. století

celý článek >>>

Naše město před sto lety (6. díl)

Naše město před sto lety (6. díl)

O průmyslovém podnikání

celý článek >>>

Žena, která umí hledat smysl svého života

Žena, která umí hledat smysl svého života

Baví mne psát o zajímavých lidech. O lidech, kteří v něčem vynikají a jsou ostatním příkladní. Sám se tím obohatím a zajímavé bohatství předávám dál – čtenářům. V Poděbradech žiji 10 let a po celou tu dobu různě potkávám Pavlu Křížkovou.

celý článek >>>

Jak děti šapitó ovládly

Jak děti šapitó ovládly

Ve dnech 14. a 15. června vystoupily poděbradské děti v cirkusu Happy Kids.

celý článek >>>

Naše město před sto lety (5. díl)

Naše město před sto lety (5. díl)

O poděbradském velkostatku před I. světovou válkou a po ní

celý článek >>>

Naše město před sto lety (4. díl)

Naše město před sto lety (4. díl)

O válečném zásobování a odvodech

celý článek >>>

Naše město před sto lety (3. díl)

Naše město před sto lety (3. díl)

O zdravotních poměrech, lázních a lazaretech

celý článek >>>

Rodinný archiv vydal poklad: poděbradskou stopu kardinála Berana

Rodinný archiv vydal poklad: poděbradskou stopu kardinála Berana

Nacisté a komunisté jej hodlali vymazat z povědomí národa. Nepodařilo se jim to, Pán Bůh zaplať. I proto můžeme díky cenným archiváliím spatřit patrně nejvýznamnějšího českého duchovního, kardinála Josefa Berana, také v poděbradských kulisách.

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY