Poděbradské „poklady“ 13. díl

 

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

 

radiovka budovaVysílač – radiostanice

Až 3. května 2004 se rozšířil soupis státem chráněných památek o areál vysílače na východním okraji města s rondokubistickou budovou radiostanice, připomínající zámek, a dvěma stopadesátimetrovými stožáry. Dlouho byly všechny tyto objekty daleko za městem pro veřejnost tabu, dobře hlídané a zakázané fotografovat. Od padesátých let minulého století v době totalitního režimu tu byl totiž zaveden zvláštní provoz. Kromě běžných uživatelů, pro které byla radiostanice zřízena, vstoupilo do hry ministerstvo vnitra a od roku 1952 začalo poděbradské zařízení sloužit především k rušení rádia Svobodná Evropa.
K vybudování poděbradské rádiovky došlo v prvních letech naší republiky. Protože nově vzniklý československý stát potřeboval moderní telegrafní spojení se světem, hledalo se již v roce 1921 vhodné místo pro stavbu výkonového vysílače v nevelké vzdálenosti od Prahy. V úvahu přicházely Čelákovice, Poděbrady a Český Brod. Volba padla na Poděbrady. Ve zdůvodnění pověřené komise čteme: „Rovina polabská jest volena pro silnou stanici vysílací z té příčiny, aby ve vlhké tamní půdě se stálou spodní vodou blízko povrchu docíleno bylo výhodného uzemnění radiostanice, to je při mocných vysílacích stanicích to nejdůležitější.“
Poděbradská městská rada pokládala tuto volbu za velkou čest a ministerstvu pošt bez váhání věnovala dvaceti sedmi hektarový pozemek východně od města. Na to vláda v roce 1922 uvolnila 12 milionů Kč a stavební kancelář ing. Karla Herzána začala se stavbou budovy radiostanice podle projektu významného pražského architekta Božimíra Kozáka.
Ing. arch. Božimír Kozák pro reprezentativní a monumentální architektonické řešení použil módní „národní“ sloh zvaný nyní rondokubismus. Tímto stylem se tehdy stavěla většina budov významných institucí v nové československé republice a sám Božimír Kozák byl vedle dlouhé řady pražských činžovních domů a různých účelových staveb rovněž projektantem velké telefonní a telegrafní ústředny v Praze na Žižkově, která se stavěla v letech 1921–1926.
Technické zařízení, dva alternátorové točivé stroje o výkonu 50 kW, dodala do Poděbrad francouzská firma Compagnie generale de TSF. Montáž tu vedl tehdy mladý inženýr Josef Stránský, pozdější dlouholetý profesor radiotechniky na pražské technice. Dlouhovlnná lodní anténa byla zavěšena mezi dva 150 metrů vysoké příhradové stožáry.
„Přímé radiotelegrafní spojení Praha – Paříž bylo po úspěšně provedených zkouškách zahájeno v pondělí 19. 3. 1923 mezi vysílací stanicí poděbradskou a stanicí u St. Assiese u Paříže. Radiocentrum poděbradské je drátem spojeno s radiotelegrafní stanicí na Vinohradech, odkudž se telegramy, které přicházejí potrubní poštou z ústřední telegrafní stanice pražské, vysílají přímo do antény poděbradské, aniž by tedy ve stanici poděbradské musely být přetelegrafovány,“ bezprostředně napsal tehdejší tisk. Brzy na to v dubnu 1923 se přijel do Poděbrad na nové radiocentrum podívat vážený host – sám zakladatel francouzské radiotelegrafie generál Ferrié s celým svým doprovodem.
Pozdější potřeba výkonného spojení na velké vzdálenosti (hlavně do Ameriky) si vynutila instalaci krátkovlnných vysílačů a potřebných antén. Modernizovaný dlouhovlnný vysílač sloužil potom Československé akademii věd jako mezinárodně ceněný kmitočtový a časový normál pro vědecké účely. Vysílání cizojazyčných programů Čs. rozhlasu bylo z Poděbrad zahájeno 31. srpna 1936. Za okupace plnila stanice potřeby wehrmachtu. Po válce pak se z poděbradského vysílače šířilo i vysílání v češtině pro krajany žijící v různých zemích světa.
Po listopadu 1989 byl provoz vysílače ukončen, zařízení zlikvidováno, zaměstnanci propuštěni, z vysílacího střediska se na čas stalo školicí středisko radiokomunikací. Nakonec se do celého areálu včetně budov nastěhoval poděbradský golfový klub.

vodarnaVodárna

Do státního seznamu památek se dostala i další novodobá technická památka. Jedná se o vodojem, pěknou funkcionalistickou stavbu opět ve východní části města. Vodárenská věž se budovala na náklady obce v roce 1929 jako součást nové městské vodovodní sítě. Projekt na celou stavbu poděbradského vodovodu a vodárny připravil už v roce 1912 prof. V. J. Hrázský. O projekt na vlastní vodárenskou věž byl požádán pražský architekt František Janda, který, jak známo, už dříve s městem (a pak i s lázněmi) spolupracoval. Je autorem mimo jiné celého poděbradského lázeňského středu i s budovami Letních a Zimních lázní a kolonádou. Před stavbou věžového vodojemu musela být vyhloubena studna až na opukové podloží v hloubce 17,5 m o světlosti 5 m a také postavena nezbytná odželezovací stanice s podzemním vodojemem a strojovnou. Vlastní vodárenská věž pro obsah 470 krychlových metrů vody je mohutný válec o průměru 10 metrů, rozšířený ve spodní části o kolonádu a nahoře ukončený polokulovitou střechou. Celá věž dosahuje výšky 45 metrů a vlastní rezervoár je umístěn v horní části ve výšce 30 metrů nad okolím. Po dokončení dodávalo celé vodárenské zařízení ročně do „trubní sítě“ přes 10 milionů hektolitrů pitné a užitkové vody. Poděbradská vodárna stále ještě slouží svému účelu, byť v omezené míře. Za památku chráněnou státem byla vyhlášena 27. prosince 2010.
Na foto je vodárna v roce 1933.


Text: PhDr. Jana Hrabětová
Foto: archiv Polabského muzea

 


Merianova rytina

Merianova rytina

Nejstarší známé vyobrazení Poděbrad, tak zvaná Merianova rytina, pochází velmi pravděpodobně z roku 1650, z doby krátce po třicetileté válce (1618–1648).

celý článek >>>

I takové bývaly zimy v Poděbradech

I takové bývaly zimy v Poděbradech

Před 111 lety byla v našem městě taková zima, že Labe bylo několik měsíců zamrzlé. Při jarním tání pak museli vzniklé kry po mnoho dnů likvidovat dělostřelci.

celý článek >>>

Celý vesmír je řízen dokonalým „jízdním řádem“ po miliony let, říká probošt Vladimír Hronek

Celý vesmír je řízen dokonalým „jízdním řádem“ po miliony let, říká probošt Vladimír Hronek

Vladimíra Hronka, kněze a významného občana Poděbrad, znám již dlouho, nejen z různých kulturních akcí, které se uskutečnily přímo v „jeho“ katolickém kostele. Při společných rozhovorech jsem poznal, že je velmi sečtělý a vzdělaný a že je schopen debatovat o všem, co se dotýká člověka a lidské společnosti. Požádal jsem ho tedy o rozhovor pro PN a položil mu několik otázek, jimiž se zabývám od mládí.

celý článek >>>

Vzpomínka na Leopoldu Dostalovou

Vzpomínka na Leopoldu Dostalovou

k 130. výročí narození národní umělkyně

celý článek >>>

Zimní vzpomínky na minulost

Zimní vzpomínky na minulost

Čas po Novém roce, kdy se začal nápadně prodlužovat den, polevovaly mrazy a tál sníh, byl ještě před sto lety pro naše předky příležitostí rozloučit se se zimou podle pradávných zvyků a obyčejů.

celý článek >>>

Vánoce v Poděbradech před sto lety

Vánoce v Poděbradech před sto lety

Během letošního jubilejního roku si čtenáři Poděbradských novin mohli ve dvanácti kapitolách udělat obrázek o tom, jak se žilo v našem městě před sto lety – v těžkých válečných letech 1914–1918 a v prvních měsících právě vzniklého samostatného státu. Na závěr budiž přidána ještě kapitolka třináctá s úvahou o tom, jak asi poděbradští občané prožívali své první Vánoce v nové Československé republice.

celý článek >>>

Václav Dostal – válečný hrdina

Václav Dostal – válečný hrdina

Narodil se v Poděbradech 4. července 1888 jako desáté z 11 dětí ředitele a spolumajitele cukrovaru Ing. Leopolda Dostala.

celý článek >>>

Sochařské rozjímání

Sochařské rozjímání

Stalo se to už dávno, ale myslím si, že se to stává i dnes často těm z nás, kteří tvoří a chtějí zachytit alespoň malý okamžik života v hlíně, kameni, na plátně, na papíře, ...

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY