Poděbradské „poklady“ 2. díl

 

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

 

serial zamekPoděbradský zámek

Když náš přední historik August Sedláček v roce 1900 vydával dvanáctý svazek svého monumentálního díla o českých hradech, zámcích a tvrzích, dal Poděbrady hned na první místo a napsal o nich: „Málokterý hrad v království Českém má takové každému Čechu milé jméno, jako zámek Poděbradský. Neboť nehledíc k tomu, že mnozí slavní hradové mají německá jména, což u Poděbradského nikdy nebylo, věčnou památku si zachoval tím, že jeden z největších Čechů svá mladá léta v něm strávil a odtud se prvního místa mezi vrstevníky a koruny královské domohl. Také krajináře zámek tento v rozkošné rovině při Labi ležící, běloskvoucí a daleko viditelný hmotou svého stavení, ze zeleného okolí vynikajícího, mile pobaví. Sice jest zámek Poděbradský v příčině své stavitelské a umělecké úpravy chudší, nežli mnoho jiných stavitelských památek. Ze starého hradu, který bezpochyby rozmanitostí svých tvarů vynikl, zbyla jen velká věž a něco hlavních zdí, ostatek jest velkolepé sice, avšak střízlivé způsoby stavení, jež jen ohromnou hmotou svou působí, ale rovnými frontami a dlouhými řadami oken o nic více nezajímavé, nežli kterékoliv moderní stavení.“ Výstižná Sedláčkova charakteristika, naznačující složitý stavební vývoj této prvořadé poděbradské památky, platí do dnešních časů.


Jak původně vypadalo sídlo prvních poděbradských pánů až do poloviny 13. Století, se můžeme jen dohadovat. Pravděpodobně zaujímalo skoro celý dnešní zámecký areál a už dříve bylo vymezeno valy staršího slovanského hradiště. Teprve král Přemysl Otakar II., který si vymohl poděbradské statky jako odúmrť, si na opukové skále nad Labem dal postavit velký kamenný královský hrad. Podle historiků architektury to byl u nás tehdy neobvyklý typ vodního hradu se čtvercovým nádvořím, obehnaným dva metry vysokou zdí. Uvnitř při jižní a severní straně byly vestavěny obytné budovy a do severozápadního rohu umístěna nejdůležitější část hradu – mohutná válcová věž „Hláska“. Kromě ní se z raně středověkého hradu do dnešních časů zachovala jen spodní část jižního křídla s velkým sálem a klenutými prostorami pod ním.


Konečnou gotickou podobu dostal hrad v 15. století nejspíše za Jiřího z Poděbrad. Z bývalého „rytířského“ sálu se stala hradní kaple, vyzdobená dnes částečně zachovanými freskami. Podzemí bylo opatřeno valenými klenbami a rozděleno příčkami. Hlavní vchod do hradu se z východní strany převedl k nově založenému rynku na stranu západní. Když se v roce 1526 stali novými majiteli poděbradského panství Habsburkové, po jedné své návštěvě rozhodl Ferdinand I. o přestavbě opuštěného hradu v pohodlnou letní císařskou rezidenci v módním renesančním stylu. Do Poděbrad poslal svého dvorního stavitele Itala Avostalise (Giovanni Battistu Aostalli de Sala) s jeho družinou. Ti na zámku pracovali téměř třicet let a dohlíželi na ně další dva významní dvorní architekti Hans Tirol a Bonifác Wolmut. Z té doby pochází mohutné západní palácové křídlo, sahající od kaple k věži, jehož část do nádvoří byla otevřena arkádami, později zazděnými. Místo hradebních zdí se nově stavělo celé předhradí s vodárnou, stájemi a byty pro zámecký personál. V závěrečné fázi v letech 1580–2 se původně středověké severní křídlo zabezpečovalo opěrnými pilíři a opatřilo hodinovou vížkou. Všechny zdi byly tehdy vyzdobeny renesančními psaníčkovými sgrafity – podobně jako je tomu na zámku v Litomyšli, který stavěl také Avostalis. Na jihovýchodní straně zámeckého areálu v té době vznikla zámecká zahrada obehnaná vysokou zdí a od nádvoří oddělená patrovým křídlem se spojovací chodbou.


Kromě Rudolfa II. další Habsburkové až do poloviny 18. století o pobyt na poděbradském zámku neměli zájem. Celý objekt zchátral, zejména, když se z něj za třicetileté války (1618–1648) stala prachárna. K první větší opravě zámku došlo v roce 1723, kdy tu na jednu noc měl být ubytován při své korunovační cestě císař Karel V. Brzy potom byl požádán známý dvorní architekt F. M. Kaňka, aby provedl zaměření a plány na další barokní přestavbu. Podle nich dostal zámek v letech 1752–1757 současnou podobu ve stylu klasicistního baroka. Při této přestavbě byla všechna křídla zvýšena o horní patro se 14 pokoji pro služebnictvo, odstraněny renesanční štíty a hodinová vížka v severozápadním nároží paláce. Věž „Hláska“ se stala vyšší o osm metrů, dostala charakteristickou cibulovitou střechu a čtvery hodiny v podvěží. Nově českými plackami byla zaklenuta zámecká kaple, přičemž zpevňující pilíře poškodily středověké fresky. Rovněž předhradí bylo značně přestavěno. Místo věže byla nad hlavní bránu dána jen balustráda, odstraněn padací most a ve spojovacím křídle zřízeny císařské kuchyně. Fasáda celého zámku byla po odstranění renesančních sgrafit sjednocena a pouze obílena. Nový vzhled zámku krátce po dokončení poslední přestavby zachytil ve známém akvarelu Karel Smrkovský (1783). To už byly všechny komnaty rozděleny na malé místnosti, protože se za Josefa II. stala ze zámku „invalidovna“ pro vysloužilé císařské důstojníky.


Poslední stavební zásahy, které však nijak podstatně nezměnily celkový vzhled zámku, byly provedeny za posledního soukromého majitele Filipa Arnošta Hohenlohe. Kníže měl zájem upravit si z kaple (tehdy skladiště) přijímací místnost ve stylu anglických hal. Zůstalo však jen u dekorativního schodiště a novogotického portálu s rodovými znaky knížecích manželů z roku 1908.


Z památkového hlediska stojí dnes za pozornost v předhradí renesanční hlavní brána se znaky habsburským, českým a uherským a vodárenská vížka směrem Labi. Na vnitřním nádvoří je to menší habsburský znak nad bránou, zazděné zbytky renesančních arkád a oken a především bývalá hradní kaple s připojenou středověkou klenutou místností (tzv. rodnou síní krále Jiřího) a jeden ze sklepů, v nichž jsou stálé historické expozice Polabského muzea.

serial kasnaKašna

Do areálu zámku se dodatečně v roce 2001 dostala další poděbradská památka evidovaná ve státním seznamu. Je to stará barokní městská kašna z 18. století, která se původně nacházela na východní straně náměstí před zámkem. V roce 1938 byla rozebrána a uložena v městském dvoře. Až v padesátých letech minulého století se stěhovala do parčíku u československého kostela a odtud asi po dvaceti letech do Kubových sadů za katolickým kostelem. Na první zámecké nádvoří byla umístěna až v rámci jeho celkové rekonstrukce. Čtvercová nádrž se skosenými rohy z červeného pískovce má uprostřed betonový sloupek a na něm mladší dekorativní střik. Zhotovil ho sochař Bohuslav Schnirch v roce 1884 v podobě sloupu s čtveřicí masek s tryskami v ústech. Nahoře je velká kamenná mísa s ozdobnou špicí uprostřed. Originální špice se nedochovala, proto byla při generální opravě kašny před dvaceti lety zhotovena podle staré fotografie její replika.


Text: PhDr. Jana Hrabětová
Foto: archiv Polabského muzea

 


Poděbradské „poklady“ 11. díl

Poděbradské „poklady“ 11. díl

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

celý článek >>>

Poděbradské „poklady“ 10. díl

Poděbradské „poklady“ 10. díl

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

celý článek >>>

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 4. díl

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 4. díl

Dokončení článku, který vznikl k letošnímu 110. výročí narození spisovatele Jaroslava Foglara.

celý článek >>>

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 3. díl

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 3. díl

Pokračování článku, který vznikl k letošnímu 110. výročí narození spisovatele Jaroslava Foglara.

celý článek >>>

Poděbradské „poklady“ 9. díl

Poděbradské „poklady“ 9. díl

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

celý článek >>>

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 2. díl

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 2. díl

Pokračování článku, který vznikl k letošnímu 110. výročí narození spisovatele Jaroslava Foglara.

celý článek >>>

Poděbradské „poklady“ 8. díl

Poděbradské „poklady“ 8. díl

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

celý článek >>>

Stáří čeká na každého

Stáří čeká na každého

Městeckou nemocnici mají Poděbraďáci „za rohem“ a hojně využívají nejen její ambulance a poradny. O tom, jak zde funguje oddělení geriatrie, zajišťující péči o nemocné vyššího věku, přibližuje lékařka Iva Břečková.

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY