Poděbradské „poklady“ 3. díl

 

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

 

Proboštský kostel Povýšení svatého Kříže

 

kostel1Na Kostelním předměstí se nachází trojice památek v našem městě po zámku nejstarších. Je to především proboštský kostel Povýšení svatého Kříže, který má svůj původ už ve druhé polovině 13. století. Za Přemysla Otakara II. začalo totiž při nově budovaném kamenném královském hradu vznikat i podhradí, na které byl v roce 1262 přenesen župní úřad z nedaleké Havraně. Dá se předpokládat, že už tehdy stával tady při staré zemské cestě na vyvýšeném místě malý dřevěný kostelík. První písemná zpráva o zdejší farnosti, tedy i o farním kostele, je však až z roku 1354. To už byli pány Poděbradska Kunštáti a na svém novém sídle začali v druhé polovině 14. století budovat nový gotický kostel s rodovou hrobkou. Z něho se do dnešních časů dochoval pětiboce uzavřený presbytář s žebrovou klenbou a pěticí oken.

 

 

kostel2Ve středním oknu jako jediném je zachována ještě původní gotická kružba. Ze stejné doby pochází i původně klenutá stará sakristie.


V letech 1552 až 1569 byl kostel přestavován. Tehdy vzniklo současné síňové trojlodí s pilíři podpírajícími devět polí křížové klenby. Pozdně gotická klenba nahradila původní dřevěný plochý strop, gotická okna byla vybourána a místo nich pořízena kratší okna se segmentovými oblouky. Nová střecha byla pokryta taškami. Přestavbu kostela tehdy vedl (a patrně i financoval) dvorní stavitel G. B. Aostalli, pověřený pracemi na poděbradském císařském zámku. Když v Poděbradech v roce 1575 zemřel, našel v přestavěném kostele místo svého posledního odpočinku. Po pravé straně chrámové lodi ho připomíná renesanční náhrobek s postavou klečícího rytíře.


Na západní straně téměř 20 metrů dlouhé lodi byla později v roce 1664 přistavěna barokní kruchta a u vchodu na jižní straně lodi barokní kaple Bolestné P. Marie s hrobkou zdejších panských úředníků Lodgmannů z Auen (1698). K větším změnám v interiéru pozdně gotického kostela došlo v roce 1732, kdy byla pořízena nynější rokoková kazatelna a sedm nových oltářů (na konci 19. století odstraněných).


Různé úpravy v exteriéru i interiéru kostela byly provedeny ještě několikrát v průběhu 19. století. Nejdříve se v roce 1818 přistavovala před západní průčelí nová kostelní věž, která nahradila dříve samostatnou dřevěnou zvonici u vchodu na bývalý hřbitov. Z původní středověké kostnice na jižní straně presbytáře byla upravena v roce 1838 jedna oratoř, druhou si dal postavit nad starou sakristií v roce 1890 kníže Hohenlohe pro sebe a své zámecké hosty.


U příležitosti milénia příchodu sv. Cyrila a Metoděje byla v roce 1863 k vchodu na severní straně kostela přistavěna zdejším stavitelem Kalousem druhá kaple, věnovaná oběma světcům.


Naposledy byl kostel Povýšení sv. Kříže přestavován v letech 1896 až 1898 v duchu tehdy módní novogotiky podle plánů R. Vomáčky. Přestavbu prováděli místní stavitelé J. Fiala a A. Tauc. Z té doby pochází vysoká jehlancová střecha věže, která nahradila původní nízkou helmici, novogotická sanktuska a břidlicová krytina na novém krovu. Obnovena byla i gotická okna a celý vnitřek chrámu regotizován a po obou stranách lodi pořízeny novogotické oltáře.


Ze starších úprav kostela ve 20. století stojí za zmínku, že v roce 1922 byl celý kostel vymalován akademickou malířkou M. Urbanovou a v roce 1933 provedena velká restaurace celého chrámu. Nové zvony Václav a Marie, pořízené ze sbírek, byly na věž umístěny v roce 1928 náhradou za staré zvony, zrekvírované za 1. světové války.


kostel3Stávající starší kostelní inventář je většinou rokokový z 18. století bez větší historické ceny. Kazatelna, kostelní lavice, zpovědnice i nábytek v sakristii byl zhotoven místními truhláři. Za nejvzácnější památku se považuje renesanční olověná křtitelnice od kutnohorského zvonaře Matěje Konváře z roku 1563 (foto 6). Hlavní oltář, vytepaný z měděného plechu a postříbřený, byl sem přenesen z kaple v nedalekých Nových Mlýnech po jejím zrušení Josefem II. v roce 1783. Ze staršího barokního hlavního oltáře pochází deska se vzácnou dřevořezbou, představující děj „Povýšení svatého Kříže za císaře Heraklia (v r. 629)“, která  nyní tvoří přední stranu oltáře v kapli Bolestné P. Marie. Z obrazů stojí za zmínku velký obraz Ukřižovaného v pravé lodi od místního malíře D. J. Sutnergrafa (podle starších pramenů připisovaný Petru Brandlovi), který byl původně součástí hlavního oltáře. Druhý velký obraz představující sv. Rozálii namaloval Matěj Škréta, asi příbuzný významného malíře Karla Škréty. Oba obrazy byly namalovány po roce 1700. K mladším plastikám patří Kristova hlava od Bohuslava Schnircha umístěná v presbytáři a Srdce Páně z roku 1933 od Čeňka Vosmíka. Starší oltářní obrazy a jediná zachovaná barokní plastika sv. Václava byly při regotizaci kostela uloženy do poděbradského muzea, kde jsou nyní vystaveny v expozici baroka. Pod obraz Ukřižovaného byla umístěna podlouhlá dřevěná černá deska (snad ze staré kostelní lavice), na kterou byl opsán text z původního kamenného náhrobku Kunhuty ze Šternberka. Na konci 19. století při výměně dlažby bylo pátráno po jejím hrobě a nalezeny kosti, ovšem zda byly Kunhutiny, se nepodařilo dokázat. Omšelý, rozlomený a téměř nečitelný náhrobní kámen, dávno předtím vyzdvižený z podlahy pravé chrámové lodi, se ještě do 1. světové války nacházel v sakristii připravený k opravě. Pak se ztratil neznámo kam.


Text: PhDr. Jana Hrabětová
Foto: archiv Polabského muzea

 


Poděbradské „poklady“ 11. díl

Poděbradské „poklady“ 11. díl

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

celý článek >>>

Poděbradské „poklady“ 10. díl

Poděbradské „poklady“ 10. díl

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

celý článek >>>

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 4. díl

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 4. díl

Dokončení článku, který vznikl k letošnímu 110. výročí narození spisovatele Jaroslava Foglara.

celý článek >>>

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 3. díl

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 3. díl

Pokračování článku, který vznikl k letošnímu 110. výročí narození spisovatele Jaroslava Foglara.

celý článek >>>

Poděbradské „poklady“ 9. díl

Poděbradské „poklady“ 9. díl

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

celý článek >>>

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 2. díl

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 2. díl

Pokračování článku, který vznikl k letošnímu 110. výročí narození spisovatele Jaroslava Foglara.

celý článek >>>

Poděbradské „poklady“ 8. díl

Poděbradské „poklady“ 8. díl

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

celý článek >>>

Stáří čeká na každého

Stáří čeká na každého

Městeckou nemocnici mají Poděbraďáci „za rohem“ a hojně využívají nejen její ambulance a poradny. O tom, jak zde funguje oddělení geriatrie, zajišťující péči o nemocné vyššího věku, přibližuje lékařka Iva Břečková.

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY