Poděbradské „poklady“ 7. díl

 

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

 

Stopy baroka v Poděbradech


marian sloupMariánský sloup na Jiřího náměstí
Vinou několika velkých požárů v první polovině 19. století se barokních památek v našem městě zachovalo jen málo. Patří mezi ně především tři pískovcové plastiky, z nichž nejviditelnější je mariánský sloup v západní části Jiřího náměstí. O tom, že tu měl svého předchůdce, svědčí záznam z roku 1731, ve kterém je uvedeno „socha jest velice sešlá, sesutím hrozí a k ohyzdě města jen slouží…“ Jak tato socha vypadala, nevíme. V obecní pokladně nebyly na novou sochu peníze, přesto byl tehdy požádán místní sochař a řezbář Václav Bergmann o zhotovení modelu. Protože se Bergmannův návrh nelíbil tehdejšímu děkanovi Mollinarimu, celá akce se odložila na pozdější dobu.
Pořízení nové sochy se v městském zastupitelstvu projednávalo až v roce 1762, a to v souvislosti s velkou morovou epidemií, která tehdy zachvátila celou zemi. Jako všude jinde, i poděbradští chtěli takto požádat Matku Boží o přímluvu, aby se od města odvrátila další morová rána. Jistě měli v živé paměti první mor v letech 1712 až 1714 a další v letech 1747 a 1749, kdy i v Poděbradech zemřelo mnoho lidí, hlavně dětí. Tak se v roce 1762 začala mezi místními občany organizovat peněžní sbírka, která skončila po třech letech, kdy se konečně na morový sloup vybralo dost peněz. Jako jeho autor se uvádí Josef Bergmann (1713–1789), patrně syn zmíněného Václava. O něm je známo jen to, že zemřel ve věku 76 let jako žebrák v místním chudobinci. Bergmann dal morovému sloupu charakteristickou podobu. Do rohu masivního dekorativního podstavce umístil čtyři sochy světců – oblíbených patronů, sv. Prokopa, sv. Gotharda, sv. Floriána a sv. Vojtěcha, všechny v mírně podživotní velikosti, a na vrchol štíhlého sloupu uprostřed, na zeměkouli obtočenou hadem, postavil sochu P. Marie vítězné, obrácenou k jihovýchodu. Každoročně o svátcích všech těchto světců se ke sloupu konala slavná procesí.

Jak je vidět na podstavci, socha byla podstatně opravována už v roce 1837 a pak ještě několikrát. Při jedné z oprav byl vyměněn sv. Gothard za sv. Václava. Za iniciativního purkmistra Václava Hrázského byla celá socha i s podstavcem natřena místním malířem pokojů Kovářem olejovými barvami. Bohužel barvy brzy zašly a dešťová voda zatékající do spár natolik sloup poškodila, že hrozil zřícením. Ve stejném roce (1896), kdy byl na protější straně náměstí odhalen Schnirchův pomník krále Jiřího, z další sbírky mezi místním obyvatelstvem byla socha důkladně opravena pražským akademickým sochařem A. Horákem a podle Schnirchova návrhu kolem ní pořízen ozdobný železný plůtek. Jak jsme si sami mohli všimnout, restaurátorská péče mariánskému sloupu byla věnována i v nedávné době.

Fotografie barokní památky – morového sloupu, byla pořízena kolem roku 1900

nepomuckySocha sv. Jana Nepomuckého u mostu
Druhá poděbradská barokní plastika má pestřejší osud. I ta je připisována poděbradskému sochaři Josefu Bergmannovi, chybí však o tom doklady. V roce 1761 si ji objednal pobožný poděbradský měšťan a koželuh Jan Sichrovský u příležitosti 25. výročí svatořečení sv. Jana Nepomuckého. Pojetí světce je v našem kraji neobvyklé. Je v mírně nadživotní velikosti, jeho tělo je šroubovitě stočené a andílek po jeho boku přidržuje velkou kartuš se staroboleslavským paládiem. V ruce drží jazyk, symbol pravdomluvnosti, a biret má položený u nohou. Na bohatě zdobeném podstavci, který byl po restaurování vrácen na své původní místo, je reliéf svržení světce z pražského mostu do Vltavy.
Plastika sv. Jana Nepomuckého, která nyní stojí na podstavci u mostu, však není původní. Jde o kopii z božanovského pískovce, zhotovenou přesně podle zachovaného originálu. Provedl ji pražský akademický sochař a restaurátor MgA. Jan Kracík. Nová socha byla slavnostně vysvěcena v roce 2011. Restaurátor Kracík současně opravil i originální sochu, zhotovenou původně z velmi nekvalitního tzv. mušličkového pískovce. Dnes si ji můžeme zblízka prohlédnout i s popisem restaurování v novém vchodu do radnice. Protože už dávno byl hrubozrnný pískovec silně narušen a socha několikrát poškozena vandaly, pořídilo město v roce 1965 tzv. výdusek, který nechalo umístit na původní sokl. Nyní se tato kopie svatojánské sochy nachází v prostoru Turistického informačního centra na Jiřího náměstí.
Josef Bergmann pravděpodobně zhotovil pro Poděbrady další dvě barokní sochy, které se nezachovaly, ale máme o nich písemná svědectví. Socha sv. Barbory z roku 1758 stávala na Nymburském předměstí v místech proti ústí ulice Na Vinici. Tu v roce 1870 porazili splašení koně a úplně ji zničili. Druhá socha sv. Gotharda z roku 1761 se nacházela také na Nymburském předměstí v Husově ulici blíže k městu. V roce 1868 byla údajně stržena vichřicí a rozbila se, ale pravděpodobnější je, že se stala obětí opilců v noci odcházejících z nedaleké hospody.
Na snímku socha sv. Jana Nepomuckého ze 30. let minulého století

svatohor sloupSloup P. Marie Svatohorské
Třetí zachovaná poděbradská barokní památka se nachází na Zámostí při cestě k Havířskému kostelíku. I tentokrát jde o kopii původního štíhlého pískovcového sloupu s malou soškou P. Marie Svatohorské, který byl umístěn na původní hranolový podstavec s vyrytým nápisem. Latinský text připomíná rok 1757, kdy byly Poděbrady vážně ohroženy. Dne 18. června toho roku po bitvě u Kolína, v níž byl pruský král Fridrich poražen a se zbytkem armády utíkal z Čech, dostal se i do blízkosti Poděbrad. U města tehdy hlídala sklady střeliva malá posádka pruské armády, a protože i ona musela po prohrané bitvě utíkat, hrozilo nebezpečí, že při tom zapálí sklady a zničí výbuchem nebo ohněm celé Poděbrady. Naštěstí se tak nestalo a jako poděkování za ochranu města nechal tehdejší hejtman poděbradského panství Ignát Opelt na svůj náklad v roce 1758 postavit tento sloup. Vzhledem ke své výšce však měl malou stabilitu, proto byl v minulosti několikrát povalen a poškozen, naposledy v roce 1968. Trvalo celých pětačtyřicet let, než byl pomník v rámci revitalizace celého prostoru kolem Havířského kostelíku vrácen na své místo i s novým sloupem a novou soškou P. Marie Svatohorské od zmíněného sochaře MgA. Jana Kracíka. Původní sloup byl totiž nenávratně zničen. Za ztracenou sošku byla zhotovena podle fotografické dokumentace její věrná kopie a obnovený mariánský sloup byl slavnostně vysvěcen v listopadu 2013.
Fotografie zachycuje mariánský sloup v roce 1968, těsně před tím, než do něj narazil zametací vůz a definitivně se skácel k zemi


Text: PhDr. Jana Hrabětová
Foto: archiv Polabského muzea

 


Lidská kůže si pamatuje poškození a ve stáří člověku předloží účet

Lidská kůže si pamatuje poškození a ve stáří člověku předloží účet

Umí omladit tělo i přišít končetinu tak, aby ještě fungovala. Plastický chirurg Miroslav Veliký operoval a stále působí v Praze, Francii a Velké Británii, odkud se vloni vrátil a nově po jednadvaceti letech práce v oboru má adresu také v Poděbradech. Jeho specializací v rámci plastické estetické chirurgie je kožní onkologie a mikrochirurgie. Našim čtenářům přiblížil nutnost ochrany kůže před sluncem a poodhalil práci plastického chirurga i vývoj tohoto oboru.

celý článek >>>

Poděbradští včelaři otevřeli své úly a nechali nás nahlédnout do života včel

Poděbradští včelaři otevřeli své úly a nechali nás nahlédnout do života včel

Konečně slunečný, teplý den, jako stvořený pro Den otevřených úlů. To si v sobotu 18. května dopoledne řeklo asi patnáct návštěvníků poděbradské včelí farmy a dorazilo do zahrádkářské kolonie na okraj Poděbrad. Tam mají Váškovi část včelstev, která jsou přátelská a neútočná, což jsme během živé a názorné prohlídky všichni ocenili.

celý článek >>>

Zachovejme včelám potravu a přežijeme i my, vzkazují poděbradští včelaři

Zachovejme včelám potravu a přežijeme i my, vzkazují poděbradští včelaři

První setkání s poděbradskými včelaři v akci jsem zažila při larvení. Důležitý, pracný a krásný úkol pro včelaře jsem poznala až na místě, u úlů na okraji Poděbrad, které jsem neomylně našla podle vůně medu a kouře a kde mi také teprve došlo, že kolem mne během povídání bude létat mnoho včel.

celý článek >>>

Z prodavačky ovoce a zeleniny se vyklubala výtvarná umělkyně

Z prodavačky ovoce a zeleniny se vyklubala výtvarná umělkyně

Jíst ovoce a zeleninu je důležité pro zdraví. Naštěstí to mám do velkoobchodu pana Novotného jen „pár“ kroků. Jednou se tam objevila jako prodavačka žena středního věku, příjemná a vstřícná k zákazníkům. Když někdo dělá svoji práci, jak se patří, vždy mne to potěší. Pochválil jsem ji, a protože v obchodě právě nikdo nebyl, zapředl jsem s ní hovor. Dozvěděl jsem se, že mimo jiné maluje a ilustruje knihy. Překvapilo mne to. Umělkyni bych si představoval trochu jinak. Ozvala se ve mně velká zvědavost. A tak jsem Petru Jiránkovou vyzpovídal rovnou pro PN.

celý článek >>>

Poděbradský fotograf Jiří Soural umí čekat na dobré světlo

Poděbradský fotograf Jiří Soural umí čekat na dobré světlo

Seznámil jsem s ním na vernisáži jeho výstavy o Arktidě, která se konala v městské knihovně. Nahlédl jsem tam náhodou, když jsem si půjčoval knihu, a strnul jsem údivem. Každá z fotografií dýchala svěžím duchem severu. Poděbraďák Jiří Soural je nafotil při svých cestách Norskem, Islandem nebo Špicberky. Při pohledu na každou jednotlivou fotku jsem měl pocit, jako bych v daném místě byl naživo.

celý článek >>>

Jiřího náměstí z 23 000 lego dílků

Jiřího náměstí z 23 000 lego dílků

Sedmdesát hodin. Tak dlouho trvalo zručnému modeláři Eduardu Hyblerovi postavit jižní stranu Jiřího náměstí z lega. Model je novinkou v soukromém Muzeu kostek, které bylo koncem minulého roku v Poděbradech otevřeno.

celý článek >>>

Z domácího kohoutku teče kvalita, nikoliv samozřejmost

Z domácího kohoutku teče kvalita, nikoliv samozřejmost

Otočit kohoutkem, zmáčknout splachovadlo, napustit vanu, bazén. To je každodenní samozřejmost pro Poděbraďáky a celý nymburský okres doma i v práci.

celý článek >>>

Merianova rytina

Merianova rytina

Nejstarší známé vyobrazení Poděbrad, tak zvaná Merianova rytina, pochází velmi pravděpodobně z roku 1650, z doby krátce po třicetileté válce (1618–1648).

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY