Poděbradské „poklady“ 9. díl

 

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.


Protentokrát to budou Pomník krále Jiřího a Kostel Nanebevzetí Panny Marie zvaný Havířský kostelík. Obě státem chráněné památky z konce 19. století spojuje jméno předního pražského sochaře generace Národního divadla Bohuslava Schnircha (1845–1901), který měl k Poděbradům velmi blízký vztah.

namesti sochaPomník krále Jiřího
Tento pomník na poděbradském náměstí se řadí mezi nejcennější místní památky už proto, že všeobecně je historiky umění považován za jedno z nejlepších děl české monumentální plastiky 19. století. Zobrazení krále Jiřího v okamžiku, kdy po vítězné bitvě u Vilémova (1469) podává ruku ke smíření poraženému králi Matyáši Korvínovi, vyjadřuje také ideu pomníku, stále aktuální snahu o mírové řešení mezinárodních konfliktů, kterou prosazoval tento český panovník dříve než před pěti stoletími.
Myšlenka na zhotovení pomníku vzešla z místní tradice, že Poděbrady jsou rodištěm krále Jiřího. Bylo to v době, kdy se obrozený český národ vracel ke své slavné minulosti a chtěl si ji připomínat při každé příležitosti. Ke zdaru celého díla přispěl i osobní zájem autora pomníku, sochaře Bohuslava Schnircha, který ho vytvořil z vděčnosti ke své matce, poděbradské rodačce. Tak v roce 1883 vznikl z iniciativy několika místních spolků a organizací nový „Spolek pro postavení pomníku králi Jiřímu v Poděbradech“, který sbírkami a dobročinnými akcemi začal shromažďovat finanční prostředky. Schnirch sochu dokončil v roce 1891 a jako člen výstavního výboru Jubilejní výstavy se postaral, aby byla umístěna před průčelím Průmyslového paláce na pražském výstavišti. Tím se úzce regionální záležitost přeměnila v akci celonárodního významu a příspěvky na její dokončení přicházely i z ciziny. Socha zůstala na místě ještě po dobu trvání Národopisné výstavy českoslovanské (1895), pak teprve byla převezena do Poděbrad a za velké celonárodní slavnosti ve dnech 15. a 16. srpna 1896 na poděbradském náměstí slavnostně odhalena (na snímku).
Jezdecká socha krále Jiřího v téměř dvojnásobku životní velikosti (na výšku i šířku má více než čtyři metry), je provedena neobvyklou technikou. Skládá se z dvanácti dílů, převážně tepaných z měděných plátů o síle 1,2 až 1,5 cm, které jsou přišroubovány na masivní železnou kostru více než tisícem šroubů.  Na sochu bylo použito 800 kg mědi a na kostru z ocelových prutů o síle 2,5 cm 1 200 kg železa. Práci provedla v roce 1891 pod přímým dozorem Schnirchovým pražská dílna kovotepce Richarda Schorchta.
Šestimetrový dekorativní podstavec pod sochu, také Schnirchem navržený, byl zhotoven o pět let později z hořického a žehrovického pískovce. Na skosených rozích podstavce stojí čtyři pážata v dobovém oděvu z 15. století s kunštátskými znaky na prsou a přidržují velké kartuše se znaky zemí, které za Jiřího z Poděbrad byly součástí Českého království – Čech, Moravy, Slezska a obou Lužic. Tito dvoumetroví štítonoši byli podle Schnirchových modelů zhotovení v dílně J. Horáka a J. Vondráčka v Tejnci u Prahy, ostatní práce na podstavci prováděli místní umělci a řemeslníci. Do čela pomníku byla umístěna tepaná měděná kartuš se znakem města Poděbrad a pod ní emblém se symboly husitství. Po stranách podstavce jsou měděné třímetrové emblémy se symboly míru a války a na zadní straně podstavce jsou vytesána v kameni jména všech, kteří se na realizaci pomníku podíleli. Ozdobný kovový plůtek kolem pomníku byl zhotoven rovněž podle Schnirchova návrhu. Celkové náklady na pořízení pomníku jen o málo přesáhly 18 tisíc zlatých.
Pomník byl sice průběžně opravován, ale zub času během minulého století se podepsal jak na měděné soše, tak i na pískovcovém podstavci s měděnými emblémy. A tak na podzim 1995 byla na základě posudku odborníků socha rozebrána a důkladně opravena s vírou, že vydrží dalších sto let. Při té příležitosti byl kompletně restaurován i dekorativní podstavec s plůtkem. Po dokončení všech restaurátorských prací byl vložen do vnitřku sochy pamětní zápis a na podstavec připevněna pamětní destička. Ke slavnostnímu znovuodhalení pomníku došlo přesně po sto letech 17. srpna 1996.

poklady kostelikHavířský kostelík
Jde sice jen památku místního významu, ale opět díky Bohuslavu Schnirchovi se řadí k předním uměleckohistorickým památkám v našem městě.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie neboli Havířský kostelík, stojí v místě starého popraviště za mostem, na němž bylo 5. srpna 1496 sťato deset vůdců velkého povstání kutnohorských havířů. Dvacet let po této popravě v roce 1516 nechal na tom místě postavit pražský měšťan Ondřej Prachovec (snad příbuzný některého z popravených havířů) dřevěnou kapli. Svědčí o tom zachovaný pamětní zápis, uložený ve sbírkách Polabského muzea. Na stavbu přispěli hlavně kutnohorští měšťané, kteří ji vybavili zvonem a stříbrným kalichem.  Po třicetileté válce, kdy byla kaple vykradena a vypálena, vznikl na daném místě v roce 1665 zděný kostelík, jehož podoba se zachovala na staré rytině i v plánku. Ze sbírek mezi místními měšťany byl nový kostelíček vybaven poměrně hodnotným barokním inventářem. Přesto ho nechal císař Josef II. jako nepotřebný zrušit a všechen inventář prodat v dražbě. Většinu věcí koupili tehdy poděbradští měšťané, a když se jim po několika letech podařilo kostelíček obnovit aspoň jako hřbitovní kapli, vydražený inventář vrátili zpět.
Zejména časté záplavy časem zděný kostelík natolik poškodily, že musel být v roce 1860 místním zednickým mistrem Josefem Kalousem postaven prakticky znovu. Když se blížilo čtyřsté výročí popravy kutnohorských havířů, vznikl z iniciativy lékárníka Jana Hellicha „Spolek pro dostavbu kostelíčka“, který svou činnost završil také v roce 1896. Hellich se tehdy obrátil na řadu osobností a poděbradské řemeslníky s žádostí o spolupráci na konečné podobě kostelíčka. Sochař Bohuslav Schnirch tehdy navrhl na prostou novogotickou stavbu dekorativní průčelí s tympanonem Nanebevzetí P. Marie, kterému je kostelíček zasvěcen. Malíř Karel Liebscher provedl návrhy na vitráže do všech šesti novogotických oken, pěkné kované dveře zhotovil místní umělecký kovář Jan Báša, novogotický oltář a kazatelnu podle návrhu prof. Josefa Kastnera z Prahy provedli jeho žáci z řezbářské školy.
Předání obnoveného kostelíčka poděbradské veřejnosti zapadlo v proudu příprav na velkolepé celonárodní oslavy v souvislosti s odhalením pomníku krále Jiřího na poděbradském náměstí, které se konaly o čtrnáct dní později.
V roce 1921 propůjčila katolická církev k bohoslužbám nové Církvi československé, ke které se tehdy v Poděbradech přihlásilo přes 500 lidí. Ta používala kostelíček až do roku 1937, než dokončila stavbu svého nového sboru (v ulici dr. Milady Horákové). Nakonec byl sešlý a neudržovaný kostelík v roce 1964 odsvěcen a zcela uzavřen. Všechen liturgický inventář, obrazy a plastiky postupně převzalo do svých sbírek Polabské muzeum. Až k pětistému výročí popravy se město Poděbrady jako vlastník památky postaralo o generální opravu celého objektu a příležitostné otevření pro veřejnost. V současné době bývá Kostel Nanebevzetí P. Marie v letní sezoně otvírán veřejnosti a často se v něm konají svatby a hudební pořady.
Na snímku je Havířský kostelík v zimě před rokem 1896.

schnirchBohuslav Schnirch
Narodil se roku 1845 v Praze v rodině známého inženýra Josefa Schnircha, projektanta drah, mostů a komunikací. Po studiích v rodném městě se vydal do Štýrského Hradce, kde se jako kamenický učeň seznámil se základy sochařského řemesla a kde se i rozhodl pro další studium na uměleckých školách. Sochařství studoval nejdříve na vídeňské akademii a později v Mnichově. Měl nejblíže k monumentální dekorativní plastice, jak ji vypěstoval a vyžadoval tehdejší novorenesanční styl.  V roce 1868 se Schnirch vrátil do Prahy, aby se ucházel se o místo profesora modelování na pražské technice, ale nebyl přijat. Proto odjel do Vídně, kde provedl několik větších prací. Po třech letech se vydal na studijní cesty, z nichž se už natrvalo vrátil do Prahy. Do dějin české plastiky se zapsal především vytvořením Apolona, Múz a později trig pro sochařskou výzdobu Národního divadla. Pracoval také na výzdobě dalších pražských veřejných budov (Rudolfinum, Národní muzeum, Zemská banka ad.). Kromě sochy krále Jiřího podal návrhy na pomníky sv. Václava, M. Jana Husa, Vítězslava Hálka, Karla Havlíčka Borovského, Miroslava Tyrše. Ceněné jsou i jeho práce dekorativního charakteru, jako výplně, vlysy a konzoly ve výzdobě Národního divadla.
Sochařský odkaz Schnirchův, celé dílo čítající na dvě stě originálních studií a modelů k monumentálním plastikám i drobnější dekorativní práce, je uložen a částečně vystaven v tzv. Schnirchově galerii, která se stala součástí uměleckohistorických sbírek Polabského muzea. Schnirchův blízký vztah k Poděbradům byl dán jednak původem matky, dcery poděbradského purkmistra Jana Kulicha, a dále tím, že jeho sestra Božena, ovdovělá Birnbaumová, se podruhé provdala za MUDr. Bohumila Boučka. Sám Bohuslav Schnirch se oženil s dcerou mlynáře z nedalekých Nových Mlýnů, Robertou Markovou. V Poděbradech jsou od Bohuslava Schnircha kromě pomníku krále Jiřího ještě další plastiky. Je autorem sochařské výzdoby průčelí havířského kostelíku, střiku na bývalou městskou kašnu, emblému proboštství nad hlavním vchodem do kostela Povýšení sv. Kříže. Jeho dílem je i náhrobek rodiny Markovy a pomníček malé Aničky Birnbaumové na hřbitově v Kluku a medailony na pamětních deskách Františka Turinského (na staré radnici), Bohumila Jandy – Cidlinského (na průčelí bývalé školy v Pátku), MUDr. Františka Boučka (na náhrobku v parku v Jiráskově ulici). Bohuslav Schnirch zemřel uprostřed tvůrčí práce ve věku 56 let.


Text: PhDr. Jana Hrabětová
Foto: archiv Polabského muzea

 


Poděbradské „poklady“ 13. díl

Poděbradské „poklady“ 13. díl

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

celý článek >>>

Poděbradské „poklady“ 12. díl

Poděbradské „poklady“ 12. díl

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

celý článek >>>

Poděbradské „poklady“ 11. díl

Poděbradské „poklady“ 11. díl

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

celý článek >>>

Poděbradské „poklady“ 10. díl

Poděbradské „poklady“ 10. díl

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

celý článek >>>

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 4. díl

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 4. díl

Dokončení článku, který vznikl k letošnímu 110. výročí narození spisovatele Jaroslava Foglara.

celý článek >>>

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 3. díl

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 3. díl

Pokračování článku, který vznikl k letošnímu 110. výročí narození spisovatele Jaroslava Foglara.

celý článek >>>

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 2. díl

Jak jsme Foglara vrátili Poděbradům 2. díl

Pokračování článku, který vznikl k letošnímu 110. výročí narození spisovatele Jaroslava Foglara.

celý článek >>>

Poděbradské „poklady“ 8. díl

Poděbradské „poklady“ 8. díl

Přinášíme seriál, jehož prostřednictvím vás seznámíme se všemi evidovanými památkami ve městě.

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY