Rodina pana Jiřího


znak kunstatuPři vzpomínce letošního 592. výročí narození Jiřího z Poděbrad (23. dubna) bych ráda připomenula jeho rodinu, jejíž členové také „hýbali“ českými dějinami, ale nejsou zdaleka tak obecně známí jako legendární husitský král.

Páni z Kunštátu a Poděbrad byli původně moravským šlechtickým rodem, za jehož prapředka je považován olomoucký purkrabí Gerhard ze Zbraslavi († kolem 1240). Mezi jeho četnými potomky nás především zajímá Boček z Kunštátu (1350–1373), jenž založil poděbradskou větev rodu.

Dědeček pozdějšího krále byl Boček starší z Poděbrad (†1417). V letech 1377–1387 zastával funkci nejvyššího komorníka, ale po nástupu Václava IV. se připojil k těm českým pánům, kteří nesouhlasili se způsobem vlády nového českého krále a založili panskou jednotu. Ta načas Václava IV. dokonce zajala. V roce 1404 byl Boček členem čtyřčlenné rady, jež spravovala zemi jménem krále. Roku 1415 přiložil svou pečeť pod stížný list proti upálení Mistra Jana Husa. Když kunštátská větev roku 1414 vymřela, připadla Bočkovi většina rodových statků.
Pan Boček měl celkem 5 dětí – Jana, Bočka, Viktorina, Hynka a dceru Kateřinu. Otec pozdějšího krále byl pan Viktorin z Poděbrad, který se od roku 1421 uváděl s přídomkem z Litic. Byl přítel a spolubojovník Jana Žižky z Trocnova. Když Žižka 11. října 1424 umíral, svěřil tehdy jedenadvacetiletému Viktorinovi českou zemi do jeho ochrany. Za matku pozdějšího krále je označována Anna z Vartenberka. O její existenci však historické prameny zarytě mlčí. Jediný nepřímý důkaz vazby Vartenberků na Viktorina je skutečnost, že umírající Žižka údajně svěřil Viktorinovi také svůj meč. Ten podle historika Jana Balbína věnoval v roce 1620 Jan Jiří z Vartenberka jako vzácnou relikvii „zimnímu“ králi Fridrichu Falckému. Trochu málo na potvrzení existence matky krále, která údajně zemřela v roce 1459. Ani skutečnost, že nejstarší bratr otce Jiřího z Poděbrad, Jan zvaný Kostecký, měl za manželku Elišku z Vartenberka, rozhodně není jasný důkaz, že by případná její sestra Anna z Vartenberka byla matkou Jiřího z Poděbrad.

Obsáhlejší informace však už přinášejí historické prameny o sourozencích Jiřího z Poděbrad. Měl tři sestry. Markéta z Kunštátu (1425–1473) si vzala Bohuslava ze Žeberka a Plané, věrného spojence svého bratra. Jména jejich dětí vypovídají o rodinné dominanci a vřelém vztahu Markéty k pánům z Kunštátu – Bušek, Hynek, Viktorin a Jan. Markéta přežila svého manžela o 7 let a zemřela 18. 10. 1473.

Druhá sestra Jiřího Kateřina z Kunštátu si vzala Jana z Vartenberka, kterého bratr Jiří jmenoval fojtem Horní Lužice. Pan Jan zemřel předčasně v roce 1464 a teprve následující rok mu paní Kateřina porodila dvojčata Kryštofa a Zikmunda. Je zvláštní, že ani jednoho z pohrobků nepojmenovala po zemřelém otci.

Třetí sestra Alžběta z Kunštátu (1422–1501) měla nejprve za manžela Jindřicha Berku z Dubé, věrného přítele krále Jiřího, který zemřel v roce 1469. Měla s ním 4 syny – Jaroslava, Jiřího, Jana a Petra. S druhým manželem Mikulášem Bezdružickým z Kolovrat měla jen dceru Annu. A protože i pan Bezdružický předčasně zemřel, provdala se ještě do třetice za Jana Křineckého z Ronova, s nímž měla 7 dětí – Adama, Jiřího, Magdalenu, Žofii, Sabinu, Bernardinu a Johanu.

Páni z Kunštátu patřili po staletí k nejvýznamnějším rodům nejen na Moravě, ale i v českém království. Na přelomu 15. a 16. století však začíná rozvrat rodu, kdy už před husitskými válkami vymřely dvě rodové větve, do konce 15. století další dvě a v 16. století dožíval rod pouze ve dvou větvích. Jejich osud se naplnil koncem 16. století a celý rod vyhasl knížetem Karlem Bedřichem z Minsterberka v roce 1647. Jeho dcera Eliška Marie z Württemberka, poslední Poděbradovna, zemřela v roce 1686.

Milada Hučková
Foto archiv

 


Václav Dostal – válečný hrdina

Václav Dostal – válečný hrdina

Narodil se v Poděbradech 4. července 1888 jako desáté z 11 dětí ředitele a spolumajitele cukrovaru Ing. Leopolda Dostala.

celý článek >>>

Sochařské rozjímání

Sochařské rozjímání

Stalo se to už dávno, ale myslím si, že se to stává i dnes často těm z nás, kteří tvoří a chtějí zachytit alespoň malý okamžik života v hlíně, kameni, na plátně, na papíře, ...

celý článek >>>

Naše město před sto lety (12. díl)

Naše město před sto lety (12. díl)

Vzpomínky na oběti I. světové války a osudy pomníku T. G. Masaryka

celý článek >>>

Naše město před sto lety (11. díl)

Naše město před sto lety (11. díl)

Poděbradská legionářská tradice

celý článek >>>

Když objektiv uloví poklad

Když objektiv uloví poklad

Ve tři ráno mu zazvoní u postele budík a on vyráží vstříc dobrodružství. Odměnou mu je pak snímek, který doslova dýchá. Jako třeba fotografie u tohoto článku, kterou amatérský fotograf Václav Kňap pořídil na břehu Labe ve Velkém Zboží.
Skvostný záběr pak obdivují i profesionální fotografové a prostřednictvím sociálních sítí takřka celé Poděbrady. „Na focení mě nejvíc baví to kouzlo tvořit a sdílet své zážitky s ostatními. Někdo se domnívá, že na focení není žádná věda, ale pravda je úplně jinde,“ vysvětluje sedmadvacetiletý fotograf z Poděbrad.

celý článek >>>

Naše město před sto lety (10. díl)

Naše město před sto lety (10. díl)

V Poděbradech od převratu 28. 10. do voleb 1919

celý článek >>>

Naše město před sto lety (9. díl)

Naše město před sto lety (9. díl)

Poděbrady při zrodu samostatné republiky

celý článek >>>

Naše město před sto lety (8. díl)

Naše město před sto lety (8. díl)

O poděbradských spolcích a kultuře na začátku 20. století

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY