Rodina pana Jiřího


znak kunstatuPři vzpomínce letošního 592. výročí narození Jiřího z Poděbrad (23. dubna) bych ráda připomenula jeho rodinu, jejíž členové také „hýbali“ českými dějinami, ale nejsou zdaleka tak obecně známí jako legendární husitský král.

Páni z Kunštátu a Poděbrad byli původně moravským šlechtickým rodem, za jehož prapředka je považován olomoucký purkrabí Gerhard ze Zbraslavi († kolem 1240). Mezi jeho četnými potomky nás především zajímá Boček z Kunštátu (1350–1373), jenž založil poděbradskou větev rodu.

Dědeček pozdějšího krále byl Boček starší z Poděbrad (†1417). V letech 1377–1387 zastával funkci nejvyššího komorníka, ale po nástupu Václava IV. se připojil k těm českým pánům, kteří nesouhlasili se způsobem vlády nového českého krále a založili panskou jednotu. Ta načas Václava IV. dokonce zajala. V roce 1404 byl Boček členem čtyřčlenné rady, jež spravovala zemi jménem krále. Roku 1415 přiložil svou pečeť pod stížný list proti upálení Mistra Jana Husa. Když kunštátská větev roku 1414 vymřela, připadla Bočkovi většina rodových statků.
Pan Boček měl celkem 5 dětí – Jana, Bočka, Viktorina, Hynka a dceru Kateřinu. Otec pozdějšího krále byl pan Viktorin z Poděbrad, který se od roku 1421 uváděl s přídomkem z Litic. Byl přítel a spolubojovník Jana Žižky z Trocnova. Když Žižka 11. října 1424 umíral, svěřil tehdy jedenadvacetiletému Viktorinovi českou zemi do jeho ochrany. Za matku pozdějšího krále je označována Anna z Vartenberka. O její existenci však historické prameny zarytě mlčí. Jediný nepřímý důkaz vazby Vartenberků na Viktorina je skutečnost, že umírající Žižka údajně svěřil Viktorinovi také svůj meč. Ten podle historika Jana Balbína věnoval v roce 1620 Jan Jiří z Vartenberka jako vzácnou relikvii „zimnímu“ králi Fridrichu Falckému. Trochu málo na potvrzení existence matky krále, která údajně zemřela v roce 1459. Ani skutečnost, že nejstarší bratr otce Jiřího z Poděbrad, Jan zvaný Kostecký, měl za manželku Elišku z Vartenberka, rozhodně není jasný důkaz, že by případná její sestra Anna z Vartenberka byla matkou Jiřího z Poděbrad.

Obsáhlejší informace však už přinášejí historické prameny o sourozencích Jiřího z Poděbrad. Měl tři sestry. Markéta z Kunštátu (1425–1473) si vzala Bohuslava ze Žeberka a Plané, věrného spojence svého bratra. Jména jejich dětí vypovídají o rodinné dominanci a vřelém vztahu Markéty k pánům z Kunštátu – Bušek, Hynek, Viktorin a Jan. Markéta přežila svého manžela o 7 let a zemřela 18. 10. 1473.

Druhá sestra Jiřího Kateřina z Kunštátu si vzala Jana z Vartenberka, kterého bratr Jiří jmenoval fojtem Horní Lužice. Pan Jan zemřel předčasně v roce 1464 a teprve následující rok mu paní Kateřina porodila dvojčata Kryštofa a Zikmunda. Je zvláštní, že ani jednoho z pohrobků nepojmenovala po zemřelém otci.

Třetí sestra Alžběta z Kunštátu (1422–1501) měla nejprve za manžela Jindřicha Berku z Dubé, věrného přítele krále Jiřího, který zemřel v roce 1469. Měla s ním 4 syny – Jaroslava, Jiřího, Jana a Petra. S druhým manželem Mikulášem Bezdružickým z Kolovrat měla jen dceru Annu. A protože i pan Bezdružický předčasně zemřel, provdala se ještě do třetice za Jana Křineckého z Ronova, s nímž měla 7 dětí – Adama, Jiřího, Magdalenu, Žofii, Sabinu, Bernardinu a Johanu.

Páni z Kunštátu patřili po staletí k nejvýznamnějším rodům nejen na Moravě, ale i v českém království. Na přelomu 15. a 16. století však začíná rozvrat rodu, kdy už před husitskými válkami vymřely dvě rodové větve, do konce 15. století další dvě a v 16. století dožíval rod pouze ve dvou větvích. Jejich osud se naplnil koncem 16. století a celý rod vyhasl knížetem Karlem Bedřichem z Minsterberka v roce 1647. Jeho dcera Eliška Marie z Württemberka, poslední Poděbradovna, zemřela v roce 1686.

Milada Hučková
Foto archiv

 


Zachovejme včelám potravu a přežijeme i my, vzkazují poděbradští včelaři

Zachovejme včelám potravu a přežijeme i my, vzkazují poděbradští včelaři

První setkání s poděbradskými včelaři v akci jsem zažila při larvení. Důležitý, pracný a krásný úkol pro včelaře jsem poznala až na místě, u úlů na okraji Poděbrad, které jsem neomylně našla podle vůně medu a kouře a kde mi také teprve došlo, že kolem mne během povídání bude létat mnoho včel.

celý článek >>>

Z prodavačky ovoce a zeleniny se vyklubala výtvarná umělkyně

Z prodavačky ovoce a zeleniny se vyklubala výtvarná umělkyně

Jíst ovoce a zeleninu je důležité pro zdraví. Naštěstí to mám do velkoobchodu pana Novotného jen „pár“ kroků. Jednou se tam objevila jako prodavačka žena středního věku, příjemná a vstřícná k zákazníkům. Když někdo dělá svoji práci, jak se patří, vždy mne to potěší. Pochválil jsem ji, a protože v obchodě právě nikdo nebyl, zapředl jsem s ní hovor. Dozvěděl jsem se, že mimo jiné maluje a ilustruje knihy. Překvapilo mne to. Umělkyni bych si představoval trochu jinak. Ozvala se ve mně velká zvědavost. A tak jsem Petru Jiránkovou vyzpovídal rovnou pro PN.

celý článek >>>

Poděbradský fotograf Jiří Soural umí čekat na dobré světlo

Poděbradský fotograf Jiří Soural umí čekat na dobré světlo

Seznámil jsem s ním na vernisáži jeho výstavy o Arktidě, která se konala v městské knihovně. Nahlédl jsem tam náhodou, když jsem si půjčoval knihu, a strnul jsem údivem. Každá z fotografií dýchala svěžím duchem severu. Poděbraďák Jiří Soural je nafotil při svých cestách Norskem, Islandem nebo Špicberky. Při pohledu na každou jednotlivou fotku jsem měl pocit, jako bych v daném místě byl naživo.

celý článek >>>

Jiřího náměstí z 23 000 lego dílků

Jiřího náměstí z 23 000 lego dílků

Sedmdesát hodin. Tak dlouho trvalo zručnému modeláři Eduardu Hyblerovi postavit jižní stranu Jiřího náměstí z lega. Model je novinkou v soukromém Muzeu kostek, které bylo koncem minulého roku v Poděbradech otevřeno.

celý článek >>>

Z domácího kohoutku teče kvalita, nikoliv samozřejmost

Z domácího kohoutku teče kvalita, nikoliv samozřejmost

Otočit kohoutkem, zmáčknout splachovadlo, napustit vanu, bazén. To je každodenní samozřejmost pro Poděbraďáky a celý nymburský okres doma i v práci.

celý článek >>>

Merianova rytina

Merianova rytina

Nejstarší známé vyobrazení Poděbrad, tak zvaná Merianova rytina, pochází velmi pravděpodobně z roku 1650, z doby krátce po třicetileté válce (1618–1648).

celý článek >>>

I takové bývaly zimy v Poděbradech

I takové bývaly zimy v Poděbradech

Před 111 lety byla v našem městě taková zima, že Labe bylo několik měsíců zamrzlé. Při jarním tání pak museli vzniklé kry po mnoho dnů likvidovat dělostřelci.

celý článek >>>

Celý vesmír je řízen dokonalým „jízdním řádem“ po miliony let, říká probošt Vladimír Hronek

Celý vesmír je řízen dokonalým „jízdním řádem“ po miliony let, říká probošt Vladimír Hronek

Vladimíra Hronka, kněze a významného občana Poděbrad, znám již dlouho, nejen z různých kulturních akcí, které se uskutečnily přímo v „jeho“ katolickém kostele. Při společných rozhovorech jsem poznal, že je velmi sečtělý a vzdělaný a že je schopen debatovat o všem, co se dotýká člověka a lidské společnosti. Požádal jsem ho tedy o rozhovor pro PN a položil mu několik otázek, jimiž se zabývám od mládí.

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY