Výročí Oldřicha Kerharta

 

Dne 18. listopadu jsme si připomenuli výročí 70 let od smrti Odřicha Kerharta, významného malíře, předsedy spolku Umělecká beseda a profesora Karlovy univerzity, který si po celý svůj život zachoval důvěrný vztah k rodným Poděbradům.


kerhartNarodil se 25. ledna 1895 jako druhé z pěti dětí vzešlých z manželství podnikatele a starosty Sokola Vojtěcha Kerharta st. (1863–1924) s Anežkou Knoblochovou. Jeho sourozenci byli architekt Vojtěch Kerhart (1892–1978), Jaromír Kerhart (1897–1943), který po otci převzal řízení rodinného podniku a za války i vedení města, dále Olga Kerhartová (*1899) a Věra Kerhartová (*1900). Ze sourozenců Kerhartových je dnes asi nejznámější architekt Vojtěch, autor památkově chráněné Libenského kolonády v lázeňském parku.


Oldřich Kerhart se ve svém malířském díle věnoval především krajinomalbě, rád maloval krajinu Polabí, rodné Poděbrady a později také Prahu. Během života měl osm samostatných výstav a poté několik dalších posmrtných. Malbě se začal věnovat během studií na nymburské reálce. Z té doby pochází například jeho pastel „Poděbradský zámek“. Roku 1915 nastoupil do ateliéru Jana Preislera na pražské AVU a o dva roky později debutoval na společné výstavě pražských uměleckých spolků v Obecním domě. Zanedlouho se však musel ukrýt, aby nebyl odveden do čtvrtým rokem zuřící světové války. Útočiště nalezl u MUDr. Skácelíka v Náchodě, malovat ale nepřestal a po okolí se pohyboval v přestrojení.


Po skončení války Oldřich Kerhart dokončil studium malířství a stal se členem významného spolku Umělecká beseda. Patřil k nové generaci umělců (Zdeněk Rykr, Vlastimil Rada aj.), kteří přispěli k poválečnému oživení její činnosti. Ve 20.–30. letech maloval, psal do spolkového sborníku Život a podnikal četné studijní cesty po Evropě (například Německo, Itálie, Korsika, Jugoslávie).


Nejednu zkoušku pro Oldřicha Kerharta a jeho rodinu přinesla německá okupace a druhá světová válka. Od roku 1940 vykonával funkci předsedy Umělecké besedy, kterou byl v nebezpečné době pověřen pro svou „rozvážnost, společenský takt a národní spolehlivost“. První roky války strávil hektickou prací. V letech 1941–1943 měl tři samostatné výstavy, přičemž ještě napsal divadelní hru o Josefu Mánesovi, která měla premiéru 1. 4. 1941 v Prozatímním divadle. Po osmé repríze byla hra Němci zakázána kvůli svému vlasteneckému étosu. V roce 1943 byl Kerhartův bratr Jaromír kvůli svému zapojení do odboje umučen v koncentračním táboře Osvětim. Sám Oldřich Kerhart na sklonku války těžce onemocněl. V roce 1945 sice byl jmenován profesorem Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, výuku ale nikdy nezahájil a nemoci v listopadu 1947 podlehl. Je pohřben v rodinné hrobce v Poděbradech.


Text a foto: Michal Louč

 


Naše město před sto lety (5. díl)

Naše město před sto lety (5. díl)

O poděbradském velkostatku před I. světovou válkou a po ní

celý článek >>>

Naše město před sto lety (4. díl)

Naše město před sto lety (4. díl)

O válečném zásobování a odvodech

celý článek >>>

Naše město před sto lety (3. díl)

Naše město před sto lety (3. díl)

O zdravotních poměrech, lázních a lazaretech

celý článek >>>

Rodinný archiv vydal poklad: poděbradskou stopu kardinála Berana

Rodinný archiv vydal poklad: poděbradskou stopu kardinála Berana

Nacisté a komunisté jej hodlali vymazat z povědomí národa. Nepodařilo se jim to, Pán Bůh zaplať. I proto můžeme díky cenným archiváliím spatřit patrně nejvýznamnějšího českého duchovního, kardinála Josefa Berana, také v poděbradských kulisách.

celý článek >>>

Naše město před sto lety (2. díl)

Naše město před sto lety (2. díl)

O válečných zajatcích a uprchlících v Poděbradech

celý článek >>>

Naše město před sto lety (1. díl)

Naše město před sto lety (1. díl)

Celý letošní rok se nese ve znamení oslav 100. výročí vzniku našeho samostatného demokratického státu a vzpomínek na dramatické události, které předcházely a bezprostředně následovaly. Také Poděbradské noviny se zapojily a nabízejí svým čtenářům dvanáctidílný seriál o životě v našem městě v letech 1914–1918 podle zachovaných písemných pramenů, dobového tisku, vzpomínek pamětníků a starých fotografií uložených v archivu Polabského muzea.

celý článek >>>

Duben – měsíc kvetoucích dubů i různých taškařic

Duben – měsíc kvetoucích dubů i různých taškařic

Pojďte s námi nahlédnout do života našich předků. Jaké práce na polích a zahradách na ně čekaly v měsíci pověstném svou proměnlivostí?

celý článek >>>

Chtěl jsem navazovat na lidovou tvorbu, říká Milan Exner

Chtěl jsem navazovat na lidovou tvorbu, říká Milan Exner

Při letošních oslavách Dne Poděbrad nechyběl mezi oceněnými výtvarník Milan Exner. Z rukou starosty převzal Křišťálový štít města. Lze připomenout, že je například autorem tří keramických srdcí u květinových hodin, podílel se i na výzdobě foyeru Divadla Na Kovárně. Tento keramik se na jaře dožívá skvělého životního jubilea a v Polabském muzeu probíhá výstava přibližující jeho tvorbu.

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY