Z Poděbrad až na Pražský hrad. A na křídlech jestřába až do Foglarova nebe

 

Kdybychom mohli slavným Rychlým šípům symbolicky položit otázku, jak spisovatele Jaroslava Foglara spojují Poděbrady s Pražským hradem, určitě by to pro ně byla další záhada hlavolamu. Ve sváteční den 28. října 2017 obdržel in memoriam „Jestřáb“ Foglar od prezidenta Zemana Medaili Za zásluhy I. stupně. Na této poctě se obřím dílem podílel poděbradský rodák, nakladatel, spisovatel a zasvěcený foglarovec Jiří Stegbauer.

 

foglar_kolaz__

Možná jen málo obyvatel našeho města ví, že se Poděbrady staly v dětství Foglarovým dočasným domovem. V roce 1911 se jeho rodiče se čtyřletým Jarkou do vzkvétajících lázní přistěhovali z pražských Nuslí, aby si tu otec Jindřich mohl léčit vážně nemocné srdce.


A o 106 let později se Foglarův kruh osudu také v Poděbradech pomyslně uzavřel. „Foglarova tvorba se v druhé polovině 20. století stala součástí českého národního myšlení a působí tak dosud. A dodnes mu dlužíme především jedno – příslušné státní vyznamenání,“ uzavíral poděbradský patriot Stegbauer svůj seriál, který v létě zpestřil stránky PN. To ještě netušil, jak prorocká jeho slova budou…

 

V letošním vzpomínkovém seriálu v PN jste mimo jiné napsal, že první foglarovka se vám dostala do rukou, když vám bylo 9 let. Jakým způsobem tento okamžik ovlivnil váš život?

V klukovských letech to byla doslova emotivní nálož – a výzva podobat se hrdinům Foglarových děl. Před námi to prožila jedna generační vlna, po nás další a další. Sice to pak s dospíváním značně odezní, ale nebýt tohoto autora, tisíce, statisíce dětí by do vínku nedostaly takové základy „vyššího principu mravního“, jaký jim foglarovky nenásilně vštěpovaly. Připomeňme si jen proslulé zkoušky 13 bobříků Hochů od Bobří řeky. Pokud jde o mne, netušil jsem, že Foglarovo dílo mě svým způsobem vnitřně uhrane na celý život. To jsem pochopil až za mnoho let. Ale zdaleka nejsem sám.

Také díky vašemu úsilí se podařilo důstojně opravit a poté udržovat hrob Jindřicha Foglara, Jaroslavova otce. Popište pro čtenáře, kteří o spojitosti Foglar-Poděbrady dosud netušili, proč je tento hrob právě v Poděbradech?

V roce 1911 se Foglarova rodina přestěhovala z Prahy do Poděbrad, do tehdy nové vilky v dnešní Palachově ulici, čp. 209. Živitel rodiny, Jindřich Foglar, měl závažně nemocné srdce a začal se tu léčit. Plánovaná dlouhodobá léčba však byla náhle ukončena jeho úmrtím. Tehdy byly malému Jaroslavovi 4 roky. Po pohřbu se vdova se dvěma syny vrátila do Prahy a u nás na hřbitově zůstal hrob.

Dokážete odhadnout, jak by se Foglarovo dílo, případně jeho scenérie, proměnily, kdyby se jeho otec vyléčil a rodina se pak natrvalo v Poděbradech usadila?

Mohl bych pustit fantazii naplno, ale byla by to jen pustá fabulace. Ne, Foglarův individuální osud ovlivnil především konkrétní skauting, magická Praha a citlivá schopnost vnímat přírodu v její plné sugestivitě. To vše se v jeho knihách výrazně projevovalo. Mimochodem, on měl raději krajinu členitou, která nesporně nabízí více romantiky než třeba Polabí.

Zaujalo mě, že vám k Foglarovi „neseděla“ přezdívka Jestřáb. Proč?

On byl menší postavy, měl jemnou fyziognomii, velký smysl pro humor, vlídnou výslovnost a vstřícné srdce, takže mi k němu ten ostře „indiánský“ Jestřáb prostě „neseděl“.

Když však Foglar stárnul, jeho tvář čím dál víc připomínala indiána…

To ano, hodně je mu podobný herec, který ztvárnil starého náčelníka ve slavném filmu Malý velký muž. My jsme si ale Foglara jako kluci spojili s Rikitanem hochů od Bobří řeky, takže tenkrát by mi bylo mnohem bližší toto jméno.

Pojďme k vyznamenání, které in memoriam Jaroslav Foglar obdržel 28. října. Vy jste byl – bez vší skromnosti – hlavním iniciátorem tohoto „dluhu" na jednom z nejvýznamnějších českých spisovatelů. Překvapilo mě, že byla tato pocta Foglarovi udělena až 18 let po jeho úmrtí.

Za téměř třicet let žádný prezident Foglarovi státní cenu neudělil, navzdory mnoha návrhům, které na Hrad přicházely. U nejednoho z nich jsem stál. Dokonce i s podporou poslanců a senátorů. Tato absence činu, i z hlediska doby prezidentství a množství cen, které za tu dobu udělil, byla žel nejvýraznější u Václava Havla, od něhož jsme udělení právem nejvíce očekávali, protože byl skautem, Foglara v mládí četl a hlásil se k němu i později. K 85. a 90. narozeninám mu místo vyznamenání poslal jen ručně psaná stručná blahopřání.


Václava Klause v dětství Foglarovo dílo zřejmě neoslovilo, možná jen letmo. Už tenkrát mě napadl slogan: Politici odcházejí, Foglar zůstává. Stojí totiž určitě za povšimnutí, že v proslulé televizní anketě o nejslavnějšího Čecha, jíž se zúčastnilo několik set tisíc hlasujících, se „náš“ spisovatel umístil na 78. místě.

 

Prozraďte, jak celé letošní „martýrium“ s udělením vyznamenání probíhalo a co mu předcházelo?

K letošnímu 110. výročí narození Jaroslava Foglara jsem vyzval kamaráda Pavla Dobrovolného, který byl kdysi členem Foglarova oddílu a má přímé kontakty na Hrad, zda bychom se „o to“ pokusili. I já měl svůj významný kontakt, ale nepřímý, zprostředkovaný. Nakonec se po mnoha měsících ukázalo, že Pavlova cesta není průchodná. Tak jsem otevřel tu „svou“, poslal pak na Hrad zdůvodněný návrh na vyznamenání – a světe div se, během pouhých tří dnů byl schválen! To, co bezmála 30 let nešlo! Inu, paradoxy života. Náhody? Zajímavé je, že jiný návrh k letošnímu Foglarovu výročí prý nebyl podán.

Ocenění z rukou prezidenta převzal předseda Sdružení přátel Jaroslava Foglara Vojtěch Hanuš. Proč právě on?

Musíme si předně připomenout, co více než 15 let „krmilo“ média. Foglar neodkázal svůj majetek příbuzným. Ti po spisovatelově skonu podporovali jeho synovce Petra ve velmi hrubém boji o dědictví, kdy svého strýce Jaroslava účelově a lživě poplival a zhanobil před celým národem. Vše bylo vykonstruováno a vylháno, jak se postupně podařilo dokázat a lži vyvrátit. Na podporu spisovatele jsem hned na začátku napsal a inicioval rozsáhlou akci „Provolání na obranu nežijícího spisovatele“, které jako první podepsal profesor Rudolf Zahradník, tehdejší předseda Akademie věd ČR.


Mohl jsem cenu možná převzít sám za nezávislý Kruh přátel odkazu Jaroslava Foglara. Ale buďme spravedliví – vždyť je tu Sdružení přátel Jaroslava Foglara, které vzniklo už v roce 1990 se souhlasem spisovatele. Má rozsáhlé aktivity po celé republice a je zaměřeno na mládež tak, jak si to Foglar přál. Skautské iniciativy se zaměřují především na skauty. Proto byl hradnímu Protokolu navržen Vojtěch Hanuš, který v nové generaci nese symbolickou štafetu.

 

Na závěr spíše filozofická otázka: jakou míru nese podle vás společenský odkaz Foglarova díla v kontextu dnešní doby? Mám na mysli především to, že mladí lidé bohužel již tolik nečtou – natož morálně křišťálově čisté foglarovky – a večer si místo otevření Hochů od Bobří řeky pustí v televizi spíše dokument o kriminálníkovi Kajínkovi…

S četbou foglarovek je to u nové generace stejné jako se čtením vůbec. Ale Foglarových metodik s vysoce morálně-etickým kodexem i s praktickými návody dodnes přímo či nepřímo využívá většina organizací pracujících s dětmi a mládeží, včetně škol. Svým dílem Foglar významně přispěl k základům české pedagogiky volného času, především v rámci zážitkové pedagogiky, a patří v této oblasti i ve světovém kontextu mezi nejvýznamnější osobnosti. Jeho tvorba se v druhé polovině 20. století stala součástí českého národního myšlení a působí tak dosud.

 

stegbauer_232017Jiří Stegbauer obdržel letos v březnu Čestné občanství města Poděbrady za mnohaletou vydavatelskou činnost a obětavou činnost při organizaci ilegálního skautingu v Poděbradech v 60. letech minulého století (na snímku s moderátorkou večera Jolanou Voldánovou)


Text: Aleš Kubelka
Foto: archiv PN, archiv J. Stegbauera, rodinný archiv Drahoslavy Vodehnalové, Hana Brožková


Naše město před sto lety (8. díl)

Naše město před sto lety (8. díl)

O poděbradských spolcích a kultuře na začátku 20. století

celý článek >>>

Naše město před sto lety (7. díl)

Naše město před sto lety (7. díl)

O poděbradském školství do roku 1919

celý článek >>>

Naše město před sto lety (6. díl)

Naše město před sto lety (6. díl)

O průmyslovém podnikání

celý článek >>>

Žena, která umí hledat smysl svého života

Žena, která umí hledat smysl svého života

Baví mne psát o zajímavých lidech. O lidech, kteří v něčem vynikají a jsou ostatním příkladní. Sám se tím obohatím a zajímavé bohatství předávám dál – čtenářům. V Poděbradech žiji 10 let a po celou tu dobu různě potkávám Pavlu Křížkovou.

celý článek >>>

Jak děti šapitó ovládly

Jak děti šapitó ovládly

Ve dnech 14. a 15. června vystoupily poděbradské děti v cirkusu Happy Kids.

celý článek >>>

Naše město před sto lety (5. díl)

Naše město před sto lety (5. díl)

O poděbradském velkostatku před I. světovou válkou a po ní

celý článek >>>

Naše město před sto lety (4. díl)

Naše město před sto lety (4. díl)

O válečném zásobování a odvodech

celý článek >>>

Naše město před sto lety (3. díl)

Naše město před sto lety (3. díl)

O zdravotních poměrech, lázních a lazaretech

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY