Žena, která umí hledat smysl svého života

 

Baví mne psát o zajímavých lidech. O lidech, kteří v něčem vynikají a jsou ostatním příkladní. Sám se tím obohatím a zajímavé bohatství předávám dál – čtenářům. V Poděbradech žiji 10 let a po celou tu dobu různě potkávám Pavlu Křížkovou.


KrizkovaNa první pohled nenápadná žena, ale pod křehkým povrchem prosakuje velká moudrost, životní zkušenost, empatie a bohatá duše. Tato žena, ať dělá cokoliv, dělá více, než by musela. Výsledkem je „přidaná hodnota“, která její práci zdobí a obohacuje i ji samotnou. Jednu chvíli jsem ji potkával na kole ověšeném jídlonosiči, jak rozváží seniorům jídlo. Mezi nimi byla i moje tchýně, Vlasta Holečková. Ta Pavlínku milovala, protože ona rozvážela nejen jídlo, ale i úsměvy a dobrou náladu. Pak jsem k paní Křížkové chodil do kroužku na cvičení paměti. Byla na své lekce vždy dobře připravená a dokázala nejen učit a procvičovat, ale i bavit. Potom jsem na nějaký čas „vypadl“ ze společenského života. Náš dům vykradl zloděj, založil požár a já se svou ženou jsme přišli o velkou část osobních věcí. Prakticky nám zbyl jen kufr přivezený z dovolené. A tragicky zemřel náš nejmladší syn. Když jsem se ze všeho začal rozkoukávat, potkal jsem zase Pavlu Křížkovou. Tentokrát to bylo v Domě dětí a mládeže Symfonie. Byl jsem rád a překvapen a vznikl z toho zajímavý rozhovor.

Pavlíno, kde se tu najednou berete? Jak se to stalo, že jste na tomto zajímavém pracovišti?

Pracovala jsem více jak 9 let v terénní pečovatelské službě. V té době jsem věděla, že je to přesně to, co mne naplňuje. Našla jsem v tom smysl svého života. Pak zasáhl osud. Objevila se pro mne nová pracovní příležitost a já pochopila, že jsem na křižovatce svého života, že se naplnila nějaká pomyslná číše a já chci naplnit další a jít jinudy. Stála přede mnou práce s dětmi. Senioři a děti, to jsou skupiny lidí, které vnímám jako křehké, a já jako žena s nimi a pro ně umím pracovat. Snad to mám od Boha.

Sleduji váš život z povzdálí a v minulosti jsem vás viděl, jak rozvážíte starým lidem obědy. To vás uspokojovalo?

Vidíte to poněkud zjednodušeně, nebo provokujete. Já jsem svým starouškům rozvážela nejen jídlo, ale sdílela jsem s nimi také jejich stáří a osamocení. Hovořila jsem s nimi, poslouchala jejich jedinečné životní příběhy, a jak jen to šlo, narušovala jejich samotu.

Co konkrétně nyní děláte v DDM?

Vedu tam 4 zájmové kroužky. Jeden se jmenuje Šikulka a je v něm šest dětí mladšího školního věku. Dalšímu říkáme Klubíčkování, zaměřujeme se na háčkování a s dívkami z 5. a 6. třídy nás čeká pletení. Hodně je to baví a může jim to být v životě užitečné. Ještě vedu Pohybové hrátky pro předškolní děti – 4 holčičky a 10 kluků. Kroužek Land-art (umění se zemí) mám též ráda. Hrajeme si venku, jsme co nejvíc v přírodě, tvoříme krásu z přírodnin, hráli jsme i kuličky a skákali „panáka“, také třeba pouštíme lodičky po vodě či vytváříme obrazce z přírodnin.

Z čeho při své práci vycházíte a jak se na ni připravujete?

Mnoho znalostí a dovedností jsem získala ještě jako dítě, například pletení, háčkování, dětské hry a podobně. Hodně využívám internet. Tam jsou některé „staré“ aktivity znovu objevovány a děti to baví jako za mého dětství.

To určitě není všechno, co v Symfonii děláte, že?

Bude to trochu nudný výčet, ale o něčem podstatném to vypovídá. Jsem vedoucí výtvarného a estetického oddělení v DDM Symfonie, administrativně zajišťuji a vedu lektory při uskutečňování kroužků. Organizuji výtvarné dílny a různě zaměřené kurzy, organizuji divadelní přehlídku Symfonická kláda, Velikonoční a Vánoční Symfonii (tematické a výtvarné aktivity). Podílím se na organizaci dalších akcí a každodenní činnosti DDM Symfonie spolu se svými kolegy, vedu prázdninové tábory.

Dostali jsme se trochu blíže k podstatě existence poděbradského DDM. Tady nezaškodí trocha statistiky…

V kostce řečeno, DDM nabízí dětem a seniorům celkem 154 kroužků, kterých se účastní celkem 1 060 žen a 745 mužů ve věkovém rozpětí od 2 do 84 let. Rozložení je přitom následující: pod 15 let je to 1 396 účastníků, ve věku 15–17 let potom 107 a mezi 18–84 roky 302 účastníků.  

To je neuvěřitelné – vyjadřuje to velký rozsah zájmů a věku. A je v tom velký výchovný potenciál. Nedivím se, že jste v tom našla další etapu svého života. Nabízí to neobyčejné možnosti kreativity pracovníků DDM a také to znamená velkou odpovědnost. Pavlíno, blahopřeji Vám k tak zajímavé práci! A oceňuji velký přínos DDM pro volný čas dětí a seniorů.


Text a foto: Josef Bubeník

(4. 7. 2018)

 


I takové bývaly zimy v Poděbradech

I takové bývaly zimy v Poděbradech

Před 111 lety byla v našem městě taková zima, že Labe bylo několik měsíců zamrzlé. Při jarním tání pak museli vzniklé kry po mnoho dnů likvidovat dělostřelci.

celý článek >>>

Celý vesmír je řízen dokonalým „jízdním řádem“ po miliony let, říká probošt Vladimír Hronek

Celý vesmír je řízen dokonalým „jízdním řádem“ po miliony let, říká probošt Vladimír Hronek

Vladimíra Hronka, kněze a významného občana Poděbrad, znám již dlouho, nejen z různých kulturních akcí, které se uskutečnily přímo v „jeho“ katolickém kostele. Při společných rozhovorech jsem poznal, že je velmi sečtělý a vzdělaný a že je schopen debatovat o všem, co se dotýká člověka a lidské společnosti. Požádal jsem ho tedy o rozhovor pro PN a položil mu několik otázek, jimiž se zabývám od mládí.

celý článek >>>

Vzpomínka na Leopoldu Dostalovou

Vzpomínka na Leopoldu Dostalovou

k 130. výročí narození národní umělkyně

celý článek >>>

Zimní vzpomínky na minulost

Zimní vzpomínky na minulost

Čas po Novém roce, kdy se začal nápadně prodlužovat den, polevovaly mrazy a tál sníh, byl ještě před sto lety pro naše předky příležitostí rozloučit se se zimou podle pradávných zvyků a obyčejů.

celý článek >>>

Vánoce v Poděbradech před sto lety

Vánoce v Poděbradech před sto lety

Během letošního jubilejního roku si čtenáři Poděbradských novin mohli ve dvanácti kapitolách udělat obrázek o tom, jak se žilo v našem městě před sto lety – v těžkých válečných letech 1914–1918 a v prvních měsících právě vzniklého samostatného státu. Na závěr budiž přidána ještě kapitolka třináctá s úvahou o tom, jak asi poděbradští občané prožívali své první Vánoce v nové Československé republice.

celý článek >>>

Václav Dostal – válečný hrdina

Václav Dostal – válečný hrdina

Narodil se v Poděbradech 4. července 1888 jako desáté z 11 dětí ředitele a spolumajitele cukrovaru Ing. Leopolda Dostala.

celý článek >>>

Sochařské rozjímání

Sochařské rozjímání

Stalo se to už dávno, ale myslím si, že se to stává i dnes často těm z nás, kteří tvoří a chtějí zachytit alespoň malý okamžik života v hlíně, kameni, na plátně, na papíře, ...

celý článek >>>

Naše město před sto lety (12. díl)

Naše město před sto lety (12. díl)

Vzpomínky na oběti I. světové války a osudy pomníku T. G. Masaryka

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY