Žena, která umí hledat smysl svého života

 

Baví mne psát o zajímavých lidech. O lidech, kteří v něčem vynikají a jsou ostatním příkladní. Sám se tím obohatím a zajímavé bohatství předávám dál – čtenářům. V Poděbradech žiji 10 let a po celou tu dobu různě potkávám Pavlu Křížkovou.


KrizkovaNa první pohled nenápadná žena, ale pod křehkým povrchem prosakuje velká moudrost, životní zkušenost, empatie a bohatá duše. Tato žena, ať dělá cokoliv, dělá více, než by musela. Výsledkem je „přidaná hodnota“, která její práci zdobí a obohacuje i ji samotnou. Jednu chvíli jsem ji potkával na kole ověšeném jídlonosiči, jak rozváží seniorům jídlo. Mezi nimi byla i moje tchýně, Vlasta Holečková. Ta Pavlínku milovala, protože ona rozvážela nejen jídlo, ale i úsměvy a dobrou náladu. Pak jsem k paní Křížkové chodil do kroužku na cvičení paměti. Byla na své lekce vždy dobře připravená a dokázala nejen učit a procvičovat, ale i bavit. Potom jsem na nějaký čas „vypadl“ ze společenského života. Náš dům vykradl zloděj, založil požár a já se svou ženou jsme přišli o velkou část osobních věcí. Prakticky nám zbyl jen kufr přivezený z dovolené. A tragicky zemřel náš nejmladší syn. Když jsem se ze všeho začal rozkoukávat, potkal jsem zase Pavlu Křížkovou. Tentokrát to bylo v Domě dětí a mládeže Symfonie. Byl jsem rád a překvapen a vznikl z toho zajímavý rozhovor.

Pavlíno, kde se tu najednou berete? Jak se to stalo, že jste na tomto zajímavém pracovišti?

Pracovala jsem více jak 9 let v terénní pečovatelské službě. V té době jsem věděla, že je to přesně to, co mne naplňuje. Našla jsem v tom smysl svého života. Pak zasáhl osud. Objevila se pro mne nová pracovní příležitost a já pochopila, že jsem na křižovatce svého života, že se naplnila nějaká pomyslná číše a já chci naplnit další a jít jinudy. Stála přede mnou práce s dětmi. Senioři a děti, to jsou skupiny lidí, které vnímám jako křehké, a já jako žena s nimi a pro ně umím pracovat. Snad to mám od Boha.

Sleduji váš život z povzdálí a v minulosti jsem vás viděl, jak rozvážíte starým lidem obědy. To vás uspokojovalo?

Vidíte to poněkud zjednodušeně, nebo provokujete. Já jsem svým starouškům rozvážela nejen jídlo, ale sdílela jsem s nimi také jejich stáří a osamocení. Hovořila jsem s nimi, poslouchala jejich jedinečné životní příběhy, a jak jen to šlo, narušovala jejich samotu.

Co konkrétně nyní děláte v DDM?

Vedu tam 4 zájmové kroužky. Jeden se jmenuje Šikulka a je v něm šest dětí mladšího školního věku. Dalšímu říkáme Klubíčkování, zaměřujeme se na háčkování a s dívkami z 5. a 6. třídy nás čeká pletení. Hodně je to baví a může jim to být v životě užitečné. Ještě vedu Pohybové hrátky pro předškolní děti – 4 holčičky a 10 kluků. Kroužek Land-art (umění se zemí) mám též ráda. Hrajeme si venku, jsme co nejvíc v přírodě, tvoříme krásu z přírodnin, hráli jsme i kuličky a skákali „panáka“, také třeba pouštíme lodičky po vodě či vytváříme obrazce z přírodnin.

Z čeho při své práci vycházíte a jak se na ni připravujete?

Mnoho znalostí a dovedností jsem získala ještě jako dítě, například pletení, háčkování, dětské hry a podobně. Hodně využívám internet. Tam jsou některé „staré“ aktivity znovu objevovány a děti to baví jako za mého dětství.

To určitě není všechno, co v Symfonii děláte, že?

Bude to trochu nudný výčet, ale o něčem podstatném to vypovídá. Jsem vedoucí výtvarného a estetického oddělení v DDM Symfonie, administrativně zajišťuji a vedu lektory při uskutečňování kroužků. Organizuji výtvarné dílny a různě zaměřené kurzy, organizuji divadelní přehlídku Symfonická kláda, Velikonoční a Vánoční Symfonii (tematické a výtvarné aktivity). Podílím se na organizaci dalších akcí a každodenní činnosti DDM Symfonie spolu se svými kolegy, vedu prázdninové tábory.

Dostali jsme se trochu blíže k podstatě existence poděbradského DDM. Tady nezaškodí trocha statistiky…

V kostce řečeno, DDM nabízí dětem a seniorům celkem 154 kroužků, kterých se účastní celkem 1 060 žen a 745 mužů ve věkovém rozpětí od 2 do 84 let. Rozložení je přitom následující: pod 15 let je to 1 396 účastníků, ve věku 15–17 let potom 107 a mezi 18–84 roky 302 účastníků.  

To je neuvěřitelné – vyjadřuje to velký rozsah zájmů a věku. A je v tom velký výchovný potenciál. Nedivím se, že jste v tom našla další etapu svého života. Nabízí to neobyčejné možnosti kreativity pracovníků DDM a také to znamená velkou odpovědnost. Pavlíno, blahopřeji Vám k tak zajímavé práci! A oceňuji velký přínos DDM pro volný čas dětí a seniorů.


Text a foto: Josef Bubeník

(4. 7. 2018)

 


Poděbradští včelaři otevřeli své úly a nechali nás nahlédnout do života včel

Poděbradští včelaři otevřeli své úly a nechali nás nahlédnout do života včel

Konečně slunečný, teplý den, jako stvořený pro Den otevřených úlů. To si v sobotu 18. května dopoledne řeklo asi patnáct návštěvníků poděbradské včelí farmy a dorazilo do zahrádkářské kolonie na okraj Poděbrad. Tam mají Váškovi část včelstev, která jsou přátelská a neútočná, což jsme během živé a názorné prohlídky všichni ocenili.

celý článek >>>

Zachovejme včelám potravu a přežijeme i my, vzkazují poděbradští včelaři

Zachovejme včelám potravu a přežijeme i my, vzkazují poděbradští včelaři

První setkání s poděbradskými včelaři v akci jsem zažila při larvení. Důležitý, pracný a krásný úkol pro včelaře jsem poznala až na místě, u úlů na okraji Poděbrad, které jsem neomylně našla podle vůně medu a kouře a kde mi také teprve došlo, že kolem mne během povídání bude létat mnoho včel.

celý článek >>>

Z prodavačky ovoce a zeleniny se vyklubala výtvarná umělkyně

Z prodavačky ovoce a zeleniny se vyklubala výtvarná umělkyně

Jíst ovoce a zeleninu je důležité pro zdraví. Naštěstí to mám do velkoobchodu pana Novotného jen „pár“ kroků. Jednou se tam objevila jako prodavačka žena středního věku, příjemná a vstřícná k zákazníkům. Když někdo dělá svoji práci, jak se patří, vždy mne to potěší. Pochválil jsem ji, a protože v obchodě právě nikdo nebyl, zapředl jsem s ní hovor. Dozvěděl jsem se, že mimo jiné maluje a ilustruje knihy. Překvapilo mne to. Umělkyni bych si představoval trochu jinak. Ozvala se ve mně velká zvědavost. A tak jsem Petru Jiránkovou vyzpovídal rovnou pro PN.

celý článek >>>

Poděbradský fotograf Jiří Soural umí čekat na dobré světlo

Poděbradský fotograf Jiří Soural umí čekat na dobré světlo

Seznámil jsem s ním na vernisáži jeho výstavy o Arktidě, která se konala v městské knihovně. Nahlédl jsem tam náhodou, když jsem si půjčoval knihu, a strnul jsem údivem. Každá z fotografií dýchala svěžím duchem severu. Poděbraďák Jiří Soural je nafotil při svých cestách Norskem, Islandem nebo Špicberky. Při pohledu na každou jednotlivou fotku jsem měl pocit, jako bych v daném místě byl naživo.

celý článek >>>

Jiřího náměstí z 23 000 lego dílků

Jiřího náměstí z 23 000 lego dílků

Sedmdesát hodin. Tak dlouho trvalo zručnému modeláři Eduardu Hyblerovi postavit jižní stranu Jiřího náměstí z lega. Model je novinkou v soukromém Muzeu kostek, které bylo koncem minulého roku v Poděbradech otevřeno.

celý článek >>>

Z domácího kohoutku teče kvalita, nikoliv samozřejmost

Z domácího kohoutku teče kvalita, nikoliv samozřejmost

Otočit kohoutkem, zmáčknout splachovadlo, napustit vanu, bazén. To je každodenní samozřejmost pro Poděbraďáky a celý nymburský okres doma i v práci.

celý článek >>>

Merianova rytina

Merianova rytina

Nejstarší známé vyobrazení Poděbrad, tak zvaná Merianova rytina, pochází velmi pravděpodobně z roku 1650, z doby krátce po třicetileté válce (1618–1648).

celý článek >>>

I takové bývaly zimy v Poděbradech

I takové bývaly zimy v Poděbradech

Před 111 lety byla v našem městě taková zima, že Labe bylo několik měsíců zamrzlé. Při jarním tání pak museli vzniklé kry po mnoho dnů likvidovat dělostřelci.

celý článek >>>

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY