S režisérkou Janou Langr o tom, že strach je nakažlivý v každé době

 

Po vztahovém dramatu Nebezpečné známosti, monodramatu Znáte Coco Chanel? a divadlu poezie připravuje Jana Langr s herci poděbradského Divadelního spolku Jiří psychologické drama Kladivo na čarodějnice. Proč si k divadelnímu ztvárnění zvolila právě čarodějnické procesy na Losinsku a Šumpersku v 17. století a proč je podle ní téma stále aktuální? O tom více v následujícím rozhovoru.

 

kladivoProzraďte, jak mladou scénáristku a režisérku napadne pracovat s tématem honu na čarodějnice?

Upřímně řečeno, náhodou. Neměla jsem v plánu dělat Kladivo na čarodějnice. Chtěla jsem dělat něco českého, kvalitního. Takže jsem, jako vždy, když nevím, začala hledat v knihovně a Kladivo na čarodějnice byla první kniha, která mi přišla pod ruku. Po přečtení jsem z ní byla unešená. Pochopila jsem, že hlavní myšlenka díla není v čarodějnických procesech, ale v něčem, co je i dnes aktuální.

Jak dalece vycházíte ve svém scénáři z knižní předlohy Václava Kaplického?

Scénář vychází pouze z uvedené knihy, žádné jiné prameny jsem nevyužila.

Děkan Lautner, inkvizitor Boblig. Jaroslav Brendl, Tomáš Čivný. Co rozhodlo při výběru hlavních mužských představitelů?

Instinkt. Hned, jak jsem knihu začala číst, viděla jsem je v uvedených rolích. Oba jsou výborní herci a dobře se mi s nimi pracuje, i když s každým trochu jinak.

V dalších rolích uvidíme koho? S trochou nadsázky, šly herečky do toho, když věděly, že je čeká mučení a upálení?

Ano, šly, a rády. S obsazením ženských postav jsem neměla problém. Na jevišti se představí například Helena Pěchová, známá z monodramatu Znáte Coco Chanel?, její dcera Karolína Lišková či Káťa Vaněčková v roli Zuzany. Celkem se ve hře objeví jedenáct herců, převážně z DS Jiří, ale i hostů.

Jak na jevišti pracujete s násilím?

Dopředu je třeba říct, že nikdo během představení nedojde k újmě a nikoho kupodivu na jevišti nepálíme. Násilí je zde pouze prostředkem, kterého se zneužívá při výslechu nevinných osob. Není to rozhodně téma inscenace.

Zmínila jste se o aktuálnosti díla. Můžete to rozvést?

Myslím si, že Kladivo na čarodějnice nemá ani tak velkou výpovědní hodnotu o strašlivých procesech, které se odehrály na panství ve Velkých Losinách a v Šumperku. Spíše nese myšlenku, že se na základě strachu dá s lidmi manipulovat, což se děje i v dnešní době. Někteří jedinci využívají toho, že se pořádně neinformujeme, nečteme, stačí nám slyšet to, co říkají jiní, věříme lžím. A na základě toho s námi mohou zacházet, jak se jim zlíbí. Proto je také podtitulem hry myšlenka z knihy Václava Kaplického „Strach bývá nakažlivější než mor“.

Pro zajímavost: Co je Kladivo na čarodějnice?

Malleus Maleficarum, česky Kladivo na čarodějnice, je latinsky psaná inkunábule (prvotisk vydaný do konce r. 1500, pozn. red.) z roku 1487. Obsahuje definici čarodějnic, popisy čarodějnických praktik i návody k rozpoznání a následnému pronásledování čarodějnic. Stala se jednou z příruček používaných v 17. století při uměle vykonstruovaných čarodějnických procesech.


Text: (red)
Foto: archiv

(29. 11. 2018)

 

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY